Zapomenutá sovětská meziplanetární sonda se nejspíš brzy zřítí na Zemi

08.03.2019 - Stanislav Mihulka

Kosmos 482 měl původně zamířit k Venuši. Porucha motoru ho ale uvěznila na oběžné dráze, odkud se po 50 letech zřítí zpátky

<p>Schéma sovětské sondy Veněra</p>

Schéma sovětské sondy Veněra


Reklama

Sovětská sonda Kosmos 482 odstartovala z Bajkonuru 31. března 1972, tedy téměř před 50 lety. Bylo to 4 dny po té, co její sesterská loď známá jako Veněra 8, úspěšně opustila oběžnou dráhu kolem Země a vydala se na cestu k planetě Venuši. A Venuše byla zřejmě také cílem sondy Kosmos 482.

Sovětský svaz nebyl právě moc sdílným impériem, takže informace o osudu sondy Kosmos 482 nejsou úplné. Nicméně se zdá, že Kosmos 482 původně byl kosmickou lodí velmi podobné konstrukce jako Veněra 8 a podobná měla být i jeho mise. Nepovedený zážeh motoru ale sondu podle všeho zničil a její pozůstatky už 50 let obíhají kolem Země, v současnosti jednou za 112 minut.

Závěr nepovedené mise Kosmos 482

Doposud byla sonda Kosmos 482 součástí velké hromady kosmického odpadu. To ale nebude trvat věčně. Odborníci odhadují, že dny sondy ve vesmíru jsou už prakticky sečteny. Podle některých názorů by měla spadnout mezi lety 2023 a 2025. A jiní tvrdí, že by Kosmos 482 mohl zakončit svou existenci dokonce už letos.

TIP: Průzkum Sluneční soustavy: Družice na cestě k Venuši (1)

Poněkud zneklidňující je, že Kosmos 482 není žádný drobek. Váží zhruba půl tuny a je vybavený odolným pláštěm, díky kterému prakticky jistě dopadne až na zemský povrch. Sonda se namísto letu k Venuši vrátí tam, odkud vzlétla. Bude to ale nejspíš pořádná rána.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Samečci australských delfínů Sousa sahulensis nabízejí samičkám dar, který nelze prakticky využít, ale slouží jako důkaz síly a zdatnosti. (foto: Shutterstock)

Příroda

Protoplanetární disk u mladé hvězdy FU Orionis. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC0)

Vesmír

Kosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, BetancourtCC BY 4.0)

Věda

Legenda aviatiky

Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907