Reklama


Zapomenutá sovětská meziplanetární sonda se nejspíš brzy zřítí na Zemi

08.03.2019 - Stanislav Mihulka

Kosmos 482 měl původně zamířit k Venuši. Porucha motoru ho ale uvěznila na oběžné dráze, odkud se po 50 letech zřítí zpátky

<p>Schéma sovětské sondy Veněra</p>

Schéma sovětské sondy Veněra


Reklama

Sovětská sonda Kosmos 482 odstartovala z Bajkonuru 31. března 1972, tedy téměř před 50 lety. Bylo to 4 dny po té, co její sesterská loď známá jako Veněra 8, úspěšně opustila oběžnou dráhu kolem Země a vydala se na cestu k planetě Venuši. A Venuše byla zřejmě také cílem sondy Kosmos 482.

Sovětský svaz nebyl právě moc sdílným impériem, takže informace o osudu sondy Kosmos 482 nejsou úplné. Nicméně se zdá, že Kosmos 482 původně byl kosmickou lodí velmi podobné konstrukce jako Veněra 8 a podobná měla být i jeho mise. Nepovedený zážeh motoru ale sondu podle všeho zničil a její pozůstatky už 50 let obíhají kolem Země, v současnosti jednou za 112 minut.

Závěr nepovedené mise Kosmos 482

Doposud byla sonda Kosmos 482 součástí velké hromady kosmického odpadu. To ale nebude trvat věčně. Odborníci odhadují, že dny sondy ve vesmíru jsou už prakticky sečteny. Podle některých názorů by měla spadnout mezi lety 2023 a 2025. A jiní tvrdí, že by Kosmos 482 mohl zakončit svou existenci dokonce už letos.

TIP: Průzkum Sluneční soustavy: Družice na cestě k Venuši (1)

Poněkud zneklidňující je, že Kosmos 482 není žádný drobek. Váží zhruba půl tuny a je vybavený odolným pláštěm, díky kterému prakticky jistě dopadne až na zemský povrch. Sonda se namísto letu k Venuši vrátí tam, odkud vzlétla. Bude to ale nejspíš pořádná rána.

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Monumentální komplex menhirů a kamenných kruhů stojí na Salisburské pláni v Jižní Anglii – nejbližší vesnice ležela více než tři kilometry daleko.

Zajímavosti

Zatímco v mládí máme na všechno spoustu času, ve stáří čas pádí podstatně rychleji. Vědci zjistili, proč tomu tak je…

Věda

Leopold I. a jeho syn Karel VI.

Historie

Divoký červený trpaslík a jeho exoplaneta

Vesmír

Mráz a jarní tání každoročně připravuje návštěvníkům Michiganského jezera opravdu dechberoucí podívanou.

Revue

Kladivouši jsou většinou velmi tiší ptáci. Za letu ovšem vydávají kejhavé až ječivé zvuky. Tento pozoruhodný pták je zařazen mezi nejméně ohrožené druhy

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907