Zapomenutá sovětská meziplanetární sonda se nejspíš brzy zřítí na Zemi

08.03.2019 - Stanislav Mihulka

Kosmos 482 měl původně zamířit k Venuši. Porucha motoru ho ale uvěznila na oběžné dráze, odkud se po 50 letech zřítí zpátky

<p>Schéma sovětské sondy Veněra</p>

Schéma sovětské sondy Veněra


Reklama

Sovětská sonda Kosmos 482 odstartovala z Bajkonuru 31. března 1972, tedy téměř před 50 lety. Bylo to 4 dny po té, co její sesterská loď známá jako Veněra 8, úspěšně opustila oběžnou dráhu kolem Země a vydala se na cestu k planetě Venuši. A Venuše byla zřejmě také cílem sondy Kosmos 482.

Sovětský svaz nebyl právě moc sdílným impériem, takže informace o osudu sondy Kosmos 482 nejsou úplné. Nicméně se zdá, že Kosmos 482 původně byl kosmickou lodí velmi podobné konstrukce jako Veněra 8 a podobná měla být i jeho mise. Nepovedený zážeh motoru ale sondu podle všeho zničil a její pozůstatky už 50 let obíhají kolem Země, v současnosti jednou za 112 minut.

Závěr nepovedené mise Kosmos 482

Doposud byla sonda Kosmos 482 součástí velké hromady kosmického odpadu. To ale nebude trvat věčně. Odborníci odhadují, že dny sondy ve vesmíru jsou už prakticky sečteny. Podle některých názorů by měla spadnout mezi lety 2023 a 2025. A jiní tvrdí, že by Kosmos 482 mohl zakončit svou existenci dokonce už letos.

TIP: Průzkum Sluneční soustavy: Družice na cestě k Venuši (1)

Poněkud zneklidňující je, že Kosmos 482 není žádný drobek. Váží zhruba půl tuny a je vybavený odolným pláštěm, díky kterému prakticky jistě dopadne až na zemský povrch. Sonda se namísto letu k Venuši vrátí tam, odkud vzlétla. Bude to ale nejspíš pořádná rána.

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Česká verze juggeru zůstává věrná originálnímu postapokalyptickému pojetí, včetně brutálnějších soubojů.

Zajímavosti

Chrám s téměř tisíciletou tradicí hostil v minulosti jen ty nejnadanější žáky.

Zajímavosti

Jsme ve vesmíru sami? A pokud ano, proč nás ještě nikdo nekontaktoval?

Vesmír

Charles Lindbergh, Fred Astaire a Albert Fall. Jejich aféry plnily první stránky amerických novin v první polovině minulého století.

Historie

Za pár týdnů vyjde životní dílo Miroslava Brože ve spoluautorství s Milanem Kopeckým

Válka

Každá červená tečka na snímku satelitu Suomi NPP představuje jeden požár.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907