Kosmos 482 měl původně zamířit k Venuši. Porucha motoru ho ale uvěznila na oběžné dráze, odkud se po 50 letech zřítí zpátky
Sovětská sonda Kosmos 482 odstartovala z Bajkonuru 31. března 1972, tedy téměř před 50 lety. Bylo to 4 dny po té, co její sesterská loď známá jako Veněra 8, úspěšně opustila oběžnou dráhu kolem Země a vydala se na cestu k planetě Venuši. A Venuše byla zřejmě také cílem sondy Kosmos 482.
Sovětský svaz nebyl právě moc sdílným impériem, takže informace o osudu sondy Kosmos 482 nejsou úplné. Nicméně se zdá, že Kosmos 482 původně byl kosmickou lodí velmi podobné konstrukce jako Veněra 8 a podobná měla být i jeho mise. Nepovedený zážeh motoru ale sondu podle všeho zničil a její pozůstatky už 50 let obíhají kolem Země, v současnosti jednou za 112 minut.
Doposud byla sonda Kosmos 482 součástí velké hromady kosmického odpadu. To ale nebude trvat věčně. Odborníci odhadují, že dny sondy ve vesmíru jsou už prakticky sečteny. Podle některých názorů by měla spadnout mezi lety 2023 a 2025. A jiní tvrdí, že by Kosmos 482 mohl zakončit svou existenci dokonce už letos.
TIP: Průzkum Sluneční soustavy: Družice na cestě k Venuši (1)
Poněkud zneklidňující je, že Kosmos 482 není žádný drobek. Váží zhruba půl tuny a je vybavený odolným pláštěm, díky kterému prakticky jistě dopadne až na zemský povrch. Sonda se namísto letu k Venuši vrátí tam, odkud vzlétla. Bude to ale nejspíš pořádná rána.
HistorieCharles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)
ZajímavostiŠamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)
VědaKosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, Betancourt, CC BY 4.0)
RevueLegenda aviatiky
Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.