Závan minulosti: Už brzy budeme vědět, jak voněla Evropa v 16. století

21.11.2020 - Martin Reichman

Ambiciózní vědecký projekt se snaží zdokumentovat, jak voněla Evropa v minulosti. Výsledkem má být evropská Pachopedie


Reklama

Evropští vědci z několika zemí se spojili do ambiciózního projektu. Jejich cílem je zjistit, jaké vůně se linuly starým kontinentem v minulosti – počínaje rokem 1500 a konče 20. stoletím. Do projektu nazvaného „Odeuropa“ se vedle lidských badatelů zapojí i umělá inteligence. Zdokumentované vůně poté chtějí vědci zveřejnit v online archivu a využít je i v muzeích, kde by návštěvníkům mohly přiblížit autentické zážitky z konkrétní historické doby. 

Evropská Pachopedie

S určením, jaké byly typické vůně pro danou oblast a období, má vědcům zásadním způsobem pomoci umělá inteligence. Tu vědci nejprve hodlají vytrénovat na základě popisů vůní a aromatických látek, zachycených ve více než 250 tisících historických svazcích a dokumentech, sepsaných v sedmi jazycích.  Následně by měla vzniknout jakási Pachopedie – databáze evropských pachů a vůní.

Podle Williama Tulletta, historika z Cambridgeské univerzity a jednoho ze spoluautorů připravované studie, patřilo mezi typické vůně středověku kadidlo, používané v náboženských obřadech. Evropou se ale ve stejné době linula i vůně rozmarýnu, který se často používal jako ochrana proti moru. Další typickou vůní byl například tabák nebo dehet. V 18. a 19. století přišly ke slovu vonné soli, používané pro povzbuzení v případech nejrůznějších záchvatů a mdlob.

TIP: Vědci se pokoušejí definovat vůni knih jako součást kulturního dědictví

Projekt Odeuropa počítá s rozpočtem 2,8 milionu euro a je financovaný z programu pro výzkum a inovace Evropské unie – Horizont 2020. Jeho první část by měla odstartovat příští rok v lednu a hotový by mohl být zhruba do tří let.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nový sedmý div světa 

Velká čínská zeď | Čínské císařství | 3. století př. n. l. až 17. století

Příběh Velké čínské zdi je notoricky známý, proto si jen shrňme základní údaje. Tato nejdelší stavba světa se táhne napříč severní Čínou, ale její původní verze, o dost nižší a skromnější, byla zbudována ve 3. století před naším letopočtem za vlády prvního císaře z dynastie Čchin. Tato zeď také ležela úplně jinde – o dost výše na sever, tam, kde nejvíce hrozily útoky nájezdníků. I když ji Číňané nazývali Wan-li čchang-čcheng čili Zeď dlouhá deset tisíc li, nemysleli tím žádné konkrétní číslo. Li totiž znamená nesmírně mnoho. Jak přesně je Velká čínská zeď dlouhá, se dodnes neví – má totiž nejrůznější odbočky a souběžné linie a neustále se také nacházejí nové polorozpadlé a v nánosech věků a zeminy pohřbené fragmenty. Za oficiální údaj se dnes považuje délka zhruba 8 851 kilometrů

Co je uvnitř mohutných hradeb? Důkladně udusaná hlína a mnohdy také spojovací chodby a skladiště! Kamennými kvádry a pálenými cihlami byla zeď pouze obestavěna. Po několika stovkách metrů vždy pás hradeb korunuje pozorovací věž, z níž bylo možné vyslat kouřový signál dalším nejbližším hlídkám. Po těle kamenného hada se tak informace o nebezpečí šířily poměrně rychle a spolehlivě. Tři takové signály například znamenaly 1 000 nepřátelských bojovníků.

Historie

Žluté hory patří mezi nejpitoresknější a nejvíc navštěvovaná pohoří Číny.

Zajímavosti

Vše nasvědčuje tomu, že školky megalonů byly v třetihorních oceánech běžné. Velcí megalodoni se v nich starali o novou generaci.

Věda

V běžném životě je směr času samozřejmý a nepochybný, ve fyzice nikoliv.

Vesmír
Revue

Příslušníci divize během bitvy u Kurska.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907