Zavražděn vlastní ženou: Obětování dcery stálo krále Agamenóna život

04.02.2020 - Janka Ryšánek Schmiedtová

Řecký král Agamemnón odtáhl do války, ještě předtím ale obětoval vlastní dceru. Jeho ženě Klytaimnéstře nezbylo nic než prázdné manželské lože a oči pro pláč. Měla pokorně čekat, až se jí král vrátí? To by jí hrdost nikdy nedovolila. Rozhodla se pomstít!

<p>Takto si smrt Agamemnóna představoval malíř Pierre-Narcisse Guérin</p>

Takto si smrt Agamemnóna představoval malíř Pierre-Narcisse Guérin


Reklama

Když mykénský král Agamemnón dorazil s vojskem do přístavu Aulida, vládlo naprosté bezvětří. Několik dní čekal, ale marně. Netrpělivý vladař zuřil: „Tohle má být začátek velkého tažení do Tróje?!“

Povolali proto věštce Kalcháse, aby odhalil důvod nepřízně počasí. Věštec králi zvěstoval krutou zprávu – bohyně Artemis je nazlobená. Agamemnón totiž zabil její posvátnou laň. Vykoupit se může jedině tím, že i on obětuje něco sobě drahého – dceru Ífigeneii!

Král se bránil: „Vlastní dítě? Nikdy!“ Ostatní velitelé ho ale nabádali k odpovědnosti a dokonce mu pohrozili, že si zvolí jiného vůdce. Agamemnón nechtěl přijít o moc. Toužil získat zpět krásnou Helenu, manželku svého bratra Meneláa, a tak nakonec svolil…

Obětování vlastní krve

Ífigeneie dorazila téměř okamžitě. Nalhali jí totiž, že velký hrdina Achilles chce, aby se stala jeho ženou. Na místě se však dozvěděla krutou pravdu – místo svatby se chystá její smrt! Několik dlouhých hodin nemohla hrůzou ani promluvit. Klytaimnéstra šílela a půvabné královské dcery se zastal i samotný Achilles. Nic však nepomohlo. Nakonec nezbývá, než hrůzný osud přijmout se vztyčenou hlavou. Ífigeneie se proto rozhodla: „Pro vítězství achajských zbraní se vzdám vlastního života!“

Přišla k obětnímu oltáři a nejlepší bojovníci země nad její odvahou dojetím slzeli. Pak Kalchás uchopil nůž a v ten moment se stal zázrak. Zasáhla Artemis – statečnou mladou ženu proměnila v laň a unesla ji, aby ji v Tauridě ustanovila mocnou kněžkou.

Zavražděn jako býk u žlabu

Klytaimnéstra se cítila ukřivděná. Jakmile na obzoru zmizela poslední válečná loď, jako by zapomněla, co se od ní jako od vládkyně čeká. Do svých komnat si pozvala milence – králova bratrance Aigistha, jehož svodům se ani neobtěžovala odolávat! 

Válka trvala celých deset let. Hříšní milenci tak měli dostatek času připravit plán, jak se zbavit nenáviděného manžela a panovníka. Trója padla a Řekové ve válce zvítězili. Klytaimnéstru ale ani kořist nelákala natolik, aby svého muže vzala na milost.

TIP: Odysseova cesta domů: Manželku musel o své totožnosti nejdřív přesvědčit

Jakmile Agamemnón dorazil, zrádný Aigisthos se vypravil svého vládce přivítat. Na jeho počest připravil velkolepou hostinu. V hodovní síni už ale čekalo dvanáct ukrytých nájemných vrahů. Agamemnóna a jeho nejbližší druhy bez milosti během oslav zavraždili. Klytaimnéstra ani nehnula brvou. Spokojený Aigisthos krále pohřbil, oženil se s jeho vdovou a sám sebe prohlásil za mykénského krále.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Autoportrét roveru Curiosity na náhorní plošině Naukluft na úpatí Mount Sharp.

Vesmír

Nesourodá dvojice z Pompejí zahynula strašnou smrtí v pyroklastickém mračnu.

Věda

Landwasserský viadukt je jednokolejný šestiklenbový zakřivený železniční viadukt, který se vine nad švýcarskou říčkou Landwasser a spojuje zastávky Alvaneu a Filisur. Na své jihovýchodní straně ústí do 216 metrů dlouhého Landwasserského tunelu. Viadukt navrhl Alexander Acatos a v letech 1901 až 1902 jej postavila firma Müller & Zeerleder. Stavba, která se nachází ve výšce přes tisíc metrů nad mořem, je 65 metrů vysoká a na délku měří 136 metrů. Od roku 2008 je viadukt součástí kulturního dědictví UNESCO.

Zajímavosti
Revue

Situace zachycená na tomto snímku nebývá příliš často k vidění. Obrázek samice medvěda hnědého s mládětem na zádech má však logické vysvětlení.

Příroda

Interiér londýnské kavárny na přelomu 18. a 19. století. Ženská petice proti pití kávy vylíčila kafaře jako neschopné impotenty.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907