Zazděná šlechtična: Za údajné cizoložství čekal zámeckou paní krutý trest

10.05.2022 - Tomáš Sterneck

V noci na pondělí 27. května 1577 se stala jihočeská víska Svébohy dějištěm vzrušené scény. K místní tvrzi dorazila početná skupina lidí, z nichž se část dala do hovoru se strážnými, kteří objekt hlídali. Další příchozí, mezi nimiž bylo několik havířů, se zatím pustili do bourání kamenné zdi, kterou byl nedávno zatarasen vchod do věže rytířského sídla


Reklama

Když havíři vylámali nové zdivo a otevřeli dveře, spatřili místnost s otvorem ve stropě. Pod poklopem se vyjímala hromada kamenů vytrhaných z vnitřní strany stěn. V marné snaze uniknout je tam navršila manželka rožmberského dvořana a úředníka rytíře Petra Kořenského z Terešova. Právě osvobození této ženy, již nechal ve věži zazdít její choť, bylo cílem lidí, kteří se neváhali v noci před svatodušním pondělím vypravit do Svéboh na Novohradsku.

Shromáždění osvoboditelů

Incident byl vyvrcholením snah okolních obyvatel zasáhnout do případu, který v květnu 1577 otřásal veřejným míněním na jihu Čech. U svébožské tvrze se řadu dní scházeli lidé, jimž nebyl lhostejný úděl zazděné šlechtičny. Srocením, jejichž účastníci někdy dokonce přes zeď komunikovali s nešťastnou ženou, nezamezil ani hejtman sousedního novohradského panství Vojtěch Hultzšporer z Hoštejna. Toho vyzývala k zákroku proti poddaným Eliška Kořenská, tchýně uvězněné ženy.

Už v neděli před proražením zdi přitrhlo k tvrzi více než dvě stě lidí, kteří se pokoušeli vězenkyni vysvobodit. Zvlášť aktivní byly dvě ženy z Benešova nad Černou. Vytrhly ze zdi několik kamenů, pak se však zalekly „pacholete“, které z pokynu novohradského hejtmana přijelo na koni obhlédnout situaci. Hultzšporer jeho vysláním do Svéboh reagoval na informace, jež mu donesl posel vypravený na Nové Hrady polekanými strážnými z tvrze.

Útěk v přestrojení

Noční akci s účastí havířů, kteří měli bohaté zkušenosti s lámáním kamene, se již vrchnostenským orgánům nepodařilo odvrátit. Triumfující lidé vynesli šlechtičnu ven, aniž by jim v tom strážní mohli zabránit. Osvobozená žena byla nepochybně zesláblá, neboť po dobu věznění měla k dispozici pouze vodu. Strádala hladem, jemuž se ve věži snažila čelit tím, že tam „zemi jedla“. Přesto se během cesty ze Svéboh, kdy byla povětšinou nesena, dokázala na chvíli postavit na vlastní nohy. Učinila tak každopádně ještě předtím, než v doprovodu svých osvoboditelů dorazila k Trhovým Svinům, vzdáleným od jejího vězení asi 10 kilometrů.

Aby nebudila pozornost, navlékli ji havíři před vstupem do neohrazeného města do potrhaných hadrů a „dali jí zástěru havéřskú a klobouček“. V tomto přestrojení pak „mezi nimi skrze město šla“.

Průchod prchající šlechtičny nočním městem přesto nezůstal utajen. Do Trhových Svin totiž s předstihem doběhl pacholek Janek, který ji společně s jinými strážnými hlídal ve Svébozích. Jankovým úkolem bylo informovat o osvobození vězenkyně jejího manžela, jenž obýval jeden z místních domů. V době pacholkova příchodu sice rytíř nebyl doma, Janek však zastihl a vzburcoval jeho matku Elišku Kořenskou. Když pak přestrojená žena obklopená svými zachránci míjela příbytek rytířů z Terešova, přesvědčoval pacholek paní Elišku, aby falešnému havíři „klobouček z hlavy sňala“ a odhalila jeho pravou identitu. K tomu se však Eliška neodhodlala, nejspíš v obavách z konfliktu se zástupem lidí stranících její snaše. Průvod proto nerušeně došel za svinenskou faru, kde čekal vůz, na němž pak uprchlici „preč vezli“

Mohl za to rybníkář?

Vzhledem k tomu, že osvobozená šlechtična navzdory riziku prozrazení prošla Trhovými Sviny k faře nacházející se v jejich severozápadní části, lze usuzovat, že na voze nejspíš pokračovala směrem na České Budějovice. O dalších osudech této ženy však dostupné prameny mlčí. Neznáme bohužel ani její křestní jméno a nevíme nic bližšího o jejím původu. S největší pravděpodobností šlo o nejmenovanou dámu z okruhu rožmberských dvořanů, která se provdala za Petra Kořenského z Terešova v únoru 1575.

O dalších aktérech svébožského případu máme k dispozici více informací. Především víme, že Petrova kariéra ve službách pánů z Růže incidentem nikterak neutrpěla, a i po něm zdárně pokračovala. Pro pochopení prostorových souřadnic sledovaných událostí je třeba doplnit, že rytířova matka Eliška – rozená Častolarová z Dlouhé Vsi – v roce 1572 získala Svébohy jako dědictví po své ovdovělé sestře, která se přivdala do rytířského rodu Pouzarů z Michnic.

Klíčovou otázkou v souvislosti se zazděním mladší paní Kořenské ve věži je ovšem ta, proč se tak stalo – tedy co k takovému kroku vedlo jejího manžela. Neprodleně po incidentu vyzval Vilém z Rožmberka regenta svých panství, jímž nebyl nikdo jiný než známý rybníkář Jakub Krčín z Jelčan, k objasnění nelichotivých slov, která na regentovu adresu pronášela Eliška Kořenská. Její výroky naznačující, že svedl Eliščinu snachu k cizoložství, Krčín rezolutně odmítl s poukazem na to, že prý se v inkriminované době zdržoval na Bechyni u Petra Voka z Rožmberka.

TIP: Romeo a Julie po česku: Jak Vojmil ze Zbiroha osvobodil zazděnou nevěstu

Jakubova účast ve sledované aféře je sice sporná, nicméně v dobových pramenech se dochovalo více narážek na jeho zálety. Nepochybně souvisely s tím, že jeho tehdejší manželka Dorota Slepičková, s níž se oženil z pragmatických důvodů roku 1566, byla o třicet let starší než on. Zda byl Krčín oním mužem (případně jedním z mužů), kvůli němuž choť Petra z Terešova strádala ve věži, ani tak nelze bez dalších důkazů s jistotou tvrdit. Zazdění na svébožské tvrzi bylo však jednoznačně motivováno podezřením ze spáchání manželské nevěry.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bakchův chrám patří mezi nejzachovalejší starořímské stavby v Baalbeku i na celém světě. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Soutěž o titul nejošklivějšího psa se konala 24. června 2022 v Petalumě v Kalifornii. Vítězem se stal Pan Smíšek (Mr. Happy Face). (foto: The World's Ugliest Dog)

Revue
Věda

Setkání minulosti s budoucností – jezdec Pony Expressu míjí dělníky vztyčující telegrafní sloupy. (foto: Shutterstock)

Historie

Samohybná houfnice Wespe zničená v Normandii. Armáda ji nakonec upřednostnila před Geschützwagenem Ivb für 10,5-cm leFH 18/1. (foto: Wikimedia Commons, W.wolnyCC0)

Válka

Na každou nově přivezenou várku odpadu se okamžitě vrhají sběrači, kteří doufají, že budou mít ten den štěstí a najdou něco zajímavého. (foto: David Těšínský ©)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907