Zdají se nám sny celou noc? Kolik snů za noc máme? A kde se berou „noční můry“?

10.12.2017 - Zuzana Teličková a Hana Drnovská

Jak často sníme? Zdají se nám sny celou noc? Proč má někdo hlavně „noční můry“?

Obvykle se nám za noc zdá osm až deset snů a celkově sníme přibližně dvě hodiny.
Obvykle se nám za noc zdá osm až deset snů a celkově sníme přibližně dvě hodiny.

Reklama

I když si většina lidí sny nepamatuje, všichni sníme každou noc. Mnohé studie prokázaly během spánku intenzivní mozkovou činnost. Sny se nám však nezdají po celou noc, ale především v REM (Rapid Eye Movement) fázi spánku, nazvané podle rychlého pohybu bulvy pod zavřenými víčky. Mimo REM existuje i druhá fáze neboli NREM (Non-Rapid Eye Movement), která však slouží spíše s relaxaci svalů a snů se v ní vyskytuje podstatně méně. Obě hlavní spánkové fáze se střídají a opakují několikrát za noc, přičemž celý cyklus složený z NREM a REM trvá asi 90–110 minut.

TIP: Co je příčinou nekontrolovatelných záškubů před spaním a jak se jich vyvarovat?

Obvykle se nám za noc zdá osm až deset snů a celkově sníme přibližně dvě hodiny. Sny si ovšem často nepamatujeme, což má na svědomí řada faktorů: stres, velké vyčerpání, nebo i konzumace alkoholu. Podle vědců mají mnozí lidé rovněž genetické předpoklady, aby své noční vize zapomínali. 

Sny hrají důležitou roli, pokud jde o fyzickou i psychickou stránku člověka – pomáhají tělu relaxovat a zbavují nás napětí, aniž bychom si to uvědomovali. Odrazem stresu či špatného aktuálního psychického stavu jsou pak noční můry, které si bohužel obvykle pamatujeme. Bývají totiž natolik strašidelné a živé, že nás často dokonce probudí. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907