Zdají se nám sny celou noc? Kolik snů za noc máme? A kde se berou „noční můry“?

10.12.2017 - Zuzana Teličková a Hana Drnovská

Jak často sníme? Zdají se nám sny celou noc? Proč má někdo hlavně „noční můry“?

Obvykle se nám za noc zdá osm až deset snů a celkově sníme přibližně dvě hodiny.
Obvykle se nám za noc zdá osm až deset snů a celkově sníme přibližně dvě hodiny.

Reklama

I když si většina lidí sny nepamatuje, všichni sníme každou noc. Mnohé studie prokázaly během spánku intenzivní mozkovou činnost. Sny se nám však nezdají po celou noc, ale především v REM (Rapid Eye Movement) fázi spánku, nazvané podle rychlého pohybu bulvy pod zavřenými víčky. Mimo REM existuje i druhá fáze neboli NREM (Non-Rapid Eye Movement), která však slouží spíše s relaxaci svalů a snů se v ní vyskytuje podstatně méně. Obě hlavní spánkové fáze se střídají a opakují několikrát za noc, přičemž celý cyklus složený z NREM a REM trvá asi 90–110 minut.

TIP: Co je příčinou nekontrolovatelných záškubů před spaním a jak se jich vyvarovat?

Obvykle se nám za noc zdá osm až deset snů a celkově sníme přibližně dvě hodiny. Sny si ovšem často nepamatujeme, což má na svědomí řada faktorů: stres, velké vyčerpání, nebo i konzumace alkoholu. Podle vědců mají mnozí lidé rovněž genetické předpoklady, aby své noční vize zapomínali. 

Sny hrají důležitou roli, pokud jde o fyzickou i psychickou stránku člověka – pomáhají tělu relaxovat a zbavují nás napětí, aniž bychom si to uvědomovali. Odrazem stresu či špatného aktuálního psychického stavu jsou pak noční můry, které si bohužel obvykle pamatujeme. Bývají totiž natolik strašidelné a živé, že nás často dokonce probudí. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Francouzští rezervisté v Paříži během 1. světové války. Město na Seinou bylo první evropskou metropolí, která naplno zažívala hrůzu z náletů. (foto: Picryl, Library of CongressCC0)

Historie

Botox se často používá k vyhlazování vrásek na čele. (foto: Shutterstock)

Věda

Kráter v arizonské poušti, dnes označovaný jako Barringerův, je první strukturou vědecky identifikovanou coby důsledek dopadu kosmického tělesa. (foto: Flickr, Arizona's Earth Science Photo Gallery, Dale NationsCC BY-NC 2.0)

Vesmír

Vrcholy masívu Ypsarionu spadají na východ strmými stěnami. (foto: Peter Hupka - se souhlasem k publikování)

Příroda

Ariane 5 vynášející Vesmírný teleskop Jamese Webba, prosinec 2021. (foto: ESA/CNES/Arianespace, CC BY 4.0)

Vesmír

V zombie nikoho nezmění, ale je nebezpečná. USA se šíří houba odolná lékům. (foto: Profimedia/ČTK (Nicolas Armer)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907