Když není prostor pro chybu: Nejnáročnější chirurgické operace, při nichž se lékařům rosí čelo

Dva za cenu jednoho

• transplantace srdce i plic | 1981

Každý rok se na světě uskuteční kolem pěti tisíc transplantací srdce a zhruba 4 600 transplantací plic. Nicméně k extrémně náročné výměně obou orgánů najednou dojde jen v necelé stovce případů, a to obvykle u pacientů v bezprostředním ohrožení života. 

Při výkonu je kriticky důležitý správný odběr a ochrana především plic, které jsou velmi citlivé na poškození. Vedle zkušeného týmu specialistů tvoří základ úspěchu zajištění vhodného dárce s prokázanou mozkovou smrtí, který se shoduje s příjemcem z hlediska krevní skupiny, a zejména velikosti plic. Požadavky na dárce jsou právě u zmíněného orgánu ještě přísnější než při jiných transplantacích, protože se klade velký důraz na absenci infekce.

V průběhu zákroku pak funkce srdce i plic dočasně přebírají přístroje k zajištění umělé podpory života. Poprvé daný zákrok úspěšně realizoval americký chirurg Bruce Reitz v roce 1981 a na sále s ním tehdy po dobu devíti hodin pracovalo dalších 11 lidí. V Česku pak první takovou operaci zvládli profesionálové z IKEM s podporou vídeňských kolegů, a to 22. listopadu 2007. 

Ještě vyšší laťku nasadil předloni tým specialistů z Dětského kardiocentra, 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a motolské nemocnice, když zákrok provedli u dítěte: Patnáctiletý chlapec trpěl plicní hypertenzí, která vedla i k selhávání srdce, takže náhrada jednoho orgánu by jeho potíže nevyřešila. Hlavní část operace měli na starosti lékaři Petr Bukovský a Robert Lischke. (foto: Profimedia/ČTK)

Nahlédnout do hlavy

• kraniotomie | přelom 19. a 20. století

Když v důsledku krvácení či otoku mozku vzroste nitrolebeční tlak, stává se kostěná schránka „přítěží“, kterou je třeba otevřít. V závislosti na konkrétní oblasti může přitom i nepatrná chyba při průniku skrz kost vyústit ve ztrátu zraku, pohyblivosti, koordinace nebo paměti. Pokud se navíc odstraňuje nádor na mozku, představuje tzv. kraniotomie teprve začátek. Moderní přístup k uvedenému zákroku se rozvinul na přelomu 19. a 20. století, mimo jiné zásluhou švýcarského lékaře Emila Theodora Kochera. (foto: Profimedia/ČTK)

Není čas na selhání

• transplantace tenkého střeva | 1988

Když musejí chirurgové pacientovi odebrat významnou část střeva – například v důsledku Crohnovy choroby či nádorových onemocnění – může se funkční plocha orgánu snížit pod minimum nezbytné k trávení. Lékaři mohou v takových případech přistoupit k vysoce rizikové transplantaci, při níž se musí hlídat řada rizikových faktorů: Tenké střevo je například velmi citlivé na nedostatek kyslíku, tudíž je klíčové minimalizovat dobu mezi vyjmutím od dárce a přenesením do těla příjemce. Průlomový úspěch na daném poli zaznamenal Eberhard Deltz v roce 1988. (ilustrace: Shutterstock)

Damoklův meč ochrnutí

• odstranění zánětu páteře | 20. století

Při zánětu páteře dochází k infekci obratlů a meziobratlových plotének, přičemž může infekční ložisko tlačit na míchu. Pokud je nezbytná operace, musí pacient bohužel akceptovat riziko, že mohou případné komplikace vést i k částečnému či úplnému ochrnutí. Ani po zdařilém zákroku navíc nebývá úplně vyhráno, neboť následuje dlouhodobá rekonvalescence a užívání speciálně zacílených antibiotik. Tuberkulózní infekci se zánětem obratlů poprvé popsal anglický chirurg Percivall Pott už roku 1779. (foto: Profimedia/ČTK)

Nové srdce za miliony

• transplantace srdce | 1967

Odebrat srdce zesnulému dárci a vložit jej do těla příjemce nám dnes může připadat jako relativně rutinní záležitost. Stále se však jedná o několikahodinový zákrok v podání početného týmu specialistů, jehož provedení stojí miliony korun. Pacient si navíc musí předem „vystát“ dlouhou frontu v pořadníku – a to s vědomím, že mu zvolna dochází čas. Nové srdce však dokáže prodloužit život o mnoho roků, často i víc než desetiletí. Poprvé zmíněný zákrok zdařile provedl jihoafrický chirurg Christiaan Barnard v roce 1967. (foto: Profimedia/ČTK)

Zlaté české ručičky

Čeští chirurgové právem patří k uznávaným špičkám v oboru. Například transplantaci hned pěti orgánů najednou provedli v roce 2024 odborníci z IKEM pod vedením Jiřího Froňka. Operace trvala 15 hodin a lékaři při ní pacientovi vyměnili žaludek, játra, dvanáctník, tenké střevo a dočasně i slezinu. Ve stejném roce uskutečnili specialisté z Fakultní nemocnice Brno unikátní operaci půlročního miminka, u nějž vrozené onemocnění způsobovalo abnormální růst jedné z mozkových hemisfér. Chirurgové tedy malému pacientovi část postižené hemisféry funkčně odpojili, načež se u něj konečně nastartoval psychomotorický vývoj.

Do třetice došlo v roce 2024 také k historicky první české operaci přes „satelitní most“. V brněnské Vojenské nemocnici ji podstoupil pacient s tříselnou kýlou a zákrok přitom v reálném čase sledoval a konzultačně doprovázel tým odborníků z Ústřední vojenské nemocnice Praha. Prostorový obraz zajišťoval tzv. exoskop, který pražským specialistům posílal detailní záběry, takže mohli operaci komentovat přímo v jejím průběhu. (foto: Profimedia/ČTK)