Pálivé jídlo jako součást zdravého jídelníčku? Vědecké studie spojují chilli s řadou příznivých účinků na lidský organismus

Dobrá zpráva pro všechny, kdo si rádi dopřejí pořádně pikantní pokrm: Domnělé zdravotní přínosy pálivých jídel mají poměrně pevný vědecký základ.

Opravdu jsou pálivá jídla zdravá?

V roce 2015 vyšla v odborném časopise British Medical Journal rozsáhlá studie, která ukázala souvislost mezi konzumací pálivých jídel a délkou života. V letech 2004 až 2008 vědci zařadili do výzkumu více než půl milionu dospělých obyvatel Číny a v následujících letech sledovali jejich zdravotní stav. Jak lze očekávat, několik tisíc účastníků během této doby zemřelo.

Překvapivé však bylo něco jiného. I po zohlednění celé řady možných zkreslujících faktorů – například kouření, fyzické aktivity nebo příjmu červeného masa, ovoce a zeleniny – měli lidé, kteří jedli pálivá jídla šest až sedm dní v týdnu, o 14 % nižší relativní riziko úmrtí než ti, kteří je jedli méně než jednou týdně. Konzumace pálivých pokrmů byla spojena také s nižším rizikem úmrtí na rakovinu a onemocnění srdce či plic.

O dva roky později přinesla podobné výsledky i studie provedená ve Spojených státech. Američané, kteří jedli pálivé červené chilli papričky, měli v průběhu sledování přibližně o 13 % nižší pravděpodobnost úmrtí v kterémkoli okamžiku studie než lidé, kteří je nekonzumovali.

Tajemství chilli má jméno kapsaicin

Vědci se domnívají, že za příznivými účinky stojí kapsaicin – hlavní biologicky aktivní látka obsažená v chilli papričkách. Kapsaicin působí na receptory v nervových buňkách, které vnímají teplo, ať už způsobené vysokou teplotou nebo pálivostí.

Tyto receptory, označované jako TRPV1, se nacházejí v celém těle, mimo jiné v kůži, trávicím traktu i v mnoha buňkách imunitního systému.

Máme tedy zamířit do obchodu pro chilli pastu, pokud chceme žít déle? Ne tak docela. Přestože přínosy pálivých jídel podporuje řada kvalitních studií, zatím nebylo prokázáno, že právě pálivá strava způsobuje pozorované prodloužení života.

V některých oblastech navíc zůstávají výsledky nejisté. Například některé studie – nikoli však všechny – zjistily u lidí, kteří často jedí velmi pálivá jídla, vyšší riziko rakoviny žaludku.

Co říkají studie o srdci

Několik observačních studií u lidí ukázalo souvislost mezi konzumací pálivých jídel a nižším rizikem srdečních onemocnění a cévní mozkové příhody. Přesné mechanismy zatím nejsou zcela objasněny, ale omezený počet randomizovaných kontrolovaných studií naznačuje, že kapsaicin může zvyšovat hladinu HDL, tedy „hodného“ cholesterolu. Jeho nízká hladina představuje známý rizikový faktor srdečního infarktu. Kapsaicin může také přispívat k rychlejšímu spalování kalorií.

Čím pálivější jídlo navíc člověk jí, tím méně často sahá po slánce. Čínská studie z roku 2017, které se zúčastnilo přibližně 600 dospělých, zjistila, že lidé preferující pálivější pokrmy jedli méně slanou stravu. V průměru přijímali asi o půl čajové lžičky soli denně méně, což odpovídalo i nižším hodnotám krevního tlaku.

Stejný výzkumný tým provedl také samostatnou randomizovanou kontrolovanou studii, při níž účastníkům po podání slaných směsí skenoval mozek. Ukázalo se, že kapsaicin zesiluje vnímání slané chuti. Jinými slovy, stejné množství sójové omáčky chutná slaněji, pokud je součástí pokrmu i chilli.

Pálivé jídlo a zdraví střev

Na receptorech TRPV1 je pozoruhodné i to, že hrají klíčovou roli při přenosu bolesti. Například v tlustém střevě lidí trpících syndromem dráždivého tračníku se vyskytují ve zvýšeném množství.

Právě proto mohou kapsaicinové krémy, zdánlivě paradoxně, pomáhat při léčbě bolesti. Kapsaicin totiž dokáže receptory vnímající bolest natolik stimulovat, že tím dočasně utlumí přenos varovných signálů do mozku.

V malých klinických studiích u lidí prokázal kapsaicin příznivý účinek také při chronických bolestech břicha. U některých lidí sice může krátkodobě nepříjemné pocity zhoršit, po několika týdnech pravidelné konzumace však dochází ke snížení citlivosti receptorů, takže obtíže mohou naopak ustoupit.

Mýtus o podrážděném žaludku

Navzdory rozšířenému přesvědčení kapsaicin nepoškozuje zdravou žaludeční sliznici. Naopak – díky tomu, že snižuje tvorbu žaludeční kyseliny a zároveň podporuje prokrvení žaludku, chrání podle některých studií před vznikem žaludečních a střevních vředů.

Proč tedy pálivá jídla často zhoršují příznaky refluxu? Pocit pálení žáhy po pikantním jídle vzniká proto, že kapsaicin aktivuje receptory TRPV1 v jícnu. Právě to vyvolává nepříjemný pálivý pocit na hrudi, který si běžně spojujeme s působením žaludeční kyseliny.

Maďarské přísloví říká, že „paprika pálí dvakrát“ a jeho význam není třeba dlouze vysvětlovat. Randomizovaná placebem kontrolovaná studie z roku 2006 však zjistila, že kapsaicin příznaky hemoroidů nezhoršuje. Pokud jsou tedy právě hemoroidy vaším hlavním důvodem k obavám, současné vědecké poznatky jsou v tomto směru uklidňující.

Otazníky kolem rakoviny

V případě nádorových onemocnění trávicího traktu nejsou výsledky zcela jednoznačné. Většina studií naznačuje, že kapsaicin může před rakovinou chránit, některé práce ale naopak uvádějí, že by mohl podporovat růst nádorů.

Jde o oblast, která vyžaduje další výzkum. Celkový trend dosavadních výsledků je však spíše uklidňující a naznačuje, že pálivá jídla mohou mít ochranný účinek.