Průlomová mRNA vakcína proti melanomu snížila v klinické studii riziko návratu nemoci nebo úmrtí téměř o polovinu

Melanom patří k nejnebezpečnějším nádorům kůže a ani úspěšné chirurgické odstranění nádoru nemusí znamenat definitivní vítězství nad nemocí. Naději na účinnější léčbu nyní přináší personalizovaná vakcína založená na technologii mRNA. V klinické studii třetí fáze snížila v kombinaci se standardní léčbou relativní riziko návratu melanomu nebo úmrtí o 42 procent oproti samotné standardní léčbě.

Za vývojem přípravku s názvem intismeran autogene stojí farmaceutické společnosti Moderna a Merck. Jejich cílem je využít princip známý z mRNA vakcín proti infekčním nemocem, tentokrát však k tomu, aby imunitní systém dokázal lépe rozpoznat a napadat nádorové buňky konkrétního pacienta. Pokud se podaří přípravek uvést do klinické praxe, mohl by představovat významný krok k nové generaci personalizované protinádorové léčby.

Vakcína navržená na míru

Na rozdíl od klasických vakcín, které připravují imunitní systém na setkání s konkrétním původcem infekce, má intismeran autogene jiný úkol: pomoci tělu rozpoznat nádorové buňky. Využívá k tomu mediátorovou RNA (mRNA), která buňkám předává instrukce pro tvorbu určitých bílkovin. Ty následně slouží jako podnět pro imunitní systém.

Klíčová je přitom personalizace. Přípravek se navrhuje podle genetických charakteristik nádoru konkrétního pacienta. Vakcína tak může imunitní systém nasměrovat proti specifickým znakům nádorových buněk, které by jinak mohly uniknout jeho pozornosti.

V případě melanomu je tento přístup obzvlášť zajímavý. Nádorové buňky totiž mohou nést specifické změny, podle nichž je lze odlišit od zdravých buněk. Pokud se imunitní systém tyto znaky naučí rozpoznávat, mohl by účinněji vyhledávat a ničit případné zbylé nádorové buňky i po chirurgickém odstranění viditelného nádoru.

Výsledky klinické studie třetí fáze, které zveřejnily společnosti Moderna a Merck, ukázaly, že kombinace personalizované vakcíny se standardní léčbou přinesla pacientům lepší výsledky než samotná standardní léčba. Relativní riziko návratu melanomu nebo úmrtí kleslo o 42 procent. Výrobci zároveň uvedli, že se snížilo také riziko šíření nádoru do dalších částí těla.

Jde o významný výsledek, který vzbudil zájem odborné veřejnosti. Karen Knudsenová, výkonná ředitelka neziskového Parker Institute podporujícího výzkum a vývoj protinádorových léčebných postupů, označila dosažené výsledky za mimořádně povzbudivé.

Některé důležité otázky však zůstávají otevřené. Zatím nejsou k dispozici dostatečné údaje o celkovém přežití, tedy o tom, zda pacienti díky této léčbě žijí déle. Dosavadní výsledky podle výrobců naznačují příznivý trend, jeho skutečný význam ale bude nutné potvrdit dalším sledováním.

Dobrou zprávou je, že zaznamenané nežádoucí účinky byly většinou mírné a odpovídaly zkušenostem z předchozích studií. Pacienti nejčastěji pociťovali únavu, zimnici nebo bolest v místě vpichu.

Generální ředitel společnosti Moderna Stéphane Bancel výsledky označil za další důkaz potenciálu mRNA technologie při léčbě nádorových onemocnění. Zda se tato očekávání naplní, ukážou až další klinická data a případné schválení přípravku.

Proč je nová léčba důležitá právě u melanomu?

Melanom vzniká z melanocytů, buněk produkujících kožní pigment melanin. Přestože tvoří jen část případů rakoviny kůže, patří k jejím nejnebezpečnějším formám. Pokud se nádor zachytí včas, bývá chirurgické odstranění často úspěšné. V pokročilejších stadiích však může melanom metastazovat do dalších orgánů a léčba se výrazně komplikuje.

Problém představuje také návrat nemoci. Ani po odstranění nádoru nemusí být v těle vyloučena přítomnost jednotlivých nádorových buněk, které se mohou později znovu začít množit. Právě na tuto situaci cílí personalizovaná vakcína: jejím smyslem je pomoci imunitnímu systému zničit případné zbylé buňky dříve, než se z nich vyvine nový nádor.

Melanom přitom představuje významnou zdravotní zátěž i ve Spojených státech. Americký Národní institut pro výzkum rakoviny odhadoval v době zveřejnění uvedených údajů, že v zemi bude během daného roku diagnostikováno více než 100 000 nových případů. V Česku lékaři každoročně diagnostikují přibližně 3 500 nových případů zhoubného melanomu.

Pokud se účinnost personalizované mRNA vakcíny potvrdí a přípravek získá potřebná povolení, mohl by rozšířit možnosti léčby pacientů po chirurgickém odstranění melanomu. Výzkum navíc ukazuje, jak se medicína postupně posouvá od jednotných léčebných postupů k terapiím navrženým podle biologických vlastností konkrétního nádoru.

Zatím bohužel nelze mluvit o nějakém, natož definitivním vítězství nad zhoubným melanomem. Výsledky jsou slibné, ale teprve další výzkum ukáže, jak dlouho přetrvává ochranný účinek vakcíny, kterým pacientům přináší největší prospěch a zda se její potenciál podaří využít i u dalších druhů rakoviny.