Ústní voda pod lupou: Může dlouhodobé používání některých přípravků narušit křehkou rovnováhu v ústech?

Tvrzení o škodlivosti ústích vod, která se objevují hlavně na sociálních sítích, mohou být místy až znepokojivá. Pravidelné používání ústní vody podle některých z nich ničí „hodné“ bakterie v ústech a zvyšuje riziko diabetu 2. typu, vysokého krevního tlaku, srdečních onemocnění, a dokonce i problémů s prokrvením mozku.

V ústech žije pestré společenství mikroorganismů, mezi nimiž panuje citlivá rovnováha. Některé výzkumy naznačují, že pokud se tato rovnováha naruší, může to mít dopad i na zdraví mimo samotnou dutinu ústní.

Může ale ústní voda skutečně způsobovat zmíněné problémy? Požádali jsme odborníky, aby nám pomohli zjistit, jaká rizika její používání skutečně představuje.

Co ukazují výzkumy?

Pokud používáte volně prodejnou ústní vodu jen občas, například jednou týdně nebo jednou měsíčně, pravděpodobně tím neohrozíte zdraví dutiny ústní ani celkové zdraví, říká doktorka Purnima Kumarová, profesorka parodontologie a orální medicíny na School of Dentistry Michiganské univerzity.

Jiná situace může nastat při používání některých druhů ústních vod několikrát denně po celé měsíce nebo roky. Takové dlouhodobé používání může mít podle ní i nežádoucí účinky. „Mám vedle zubního kartáčku lahvičku s ústní vodou? Rozhodně. Používám ji ale každý den? Vůbec ne,“ říká doktorka Kumarová.

Ústní vody lze zjednodušeně rozdělit do dvou skupin. Terapeutické přípravky obsahují účinné látky, které ničí bakterie a pomáhají například proti zápachu z úst, onemocnění dásní nebo zubnímu kazu. Kosmetické ústní vody mají skromnější úlohu: zápach z úst pouze dočasně překryjí a zanechají v ústech příjemnou chuť. Neobsahují ale účinné látky určené k ničení mikroorganismů.

Smyslem správné péče o chrup je podle doktora Viveka Thumbigere-Matha, docenta parodontologie na School of Dentistry Marylandské univerzity, zbavit se škodlivých bakterií, které způsobují problémy se zuby a dásněmi, a zároveň zachovat ty prospěšné.

K tomu podle něj stačí především čištění zubů, používání zubní nitě a pravidelné návštěvy dentální hygieny či zubního lékaře. Některé dosavadní, byť omezené výzkumy ale naznačují, že určité ústní vody mohou ovlivňovat mikrobiom v ústech a některé jeho běžné funkce.

Týká se to především terapeutických ústních vod s antiseptickým chlorhexidinem. Ty jsou ve Spojených státech dostupné pouze na předpis. V Česku jsou však ústní vody s chlorhexidinem běžně k dostání, a to jak mezi léčivými přípravky, tak mezi produkty dentální hygieny.

V jedné malé studii z roku 2020 si 36 zdravých dospělých z Británie vyplachovalo ústa dvakrát denně po dobu jednoho týdne ústní vodou bez účinné látky. Poté stejným způsobem používali ústní vodu s chlorhexidinem.

Vědci zjistili, že chlorhexidin výrazně změnil složení mikroorganismů ve slinách. V ústech se také zvýšila kyselost prostředí, což může zvyšovat riziko vzniku zubního kazu. Zároveň se snížilo množství některých bakterií, které vědci spojují s příznivým vlivem na krevní tlak.

Není přitom jasné, zda podobně působí také další antiseptické látky obsažené v běžně prodávaných ústních vodách. Patří mezi ně například cetylpyridinium-chlorid, esenciální oleje, jód nebo peroxid vodíku, které najdeme v některých přípravcích značek Colgate, Crest a Listerine. 

Podle doktora Richarda Nejata, parodontologa z New Yorku, některé omezené výzkumy i dosavadní poznatky naznačují, že při dlouhodobém používání by i tyto látky mohly mikrobiom ovlivňovat. Proto je podle něj lepší nepoužívat takové přípravky dlouhodobě, pokud k tomu nemáte konkrétní důvod související se zdravím zubů nebo dásní.

Stále přibývá důkazů, že změny mikrobiomu v ústech mohou souviset také se zdravím srdce a cév. Bakterie v ústech například přeměňují dusičnany z potravy na oxid dusnatý. Ten pomáhá uvolňovat cévy, a tím snižovat krevní tlak, vysvětluje doktorka Kumarová.

Některé studie také našly souvislost mezi pravidelným používáním ústní vody – například dvakrát denně po dobu několika let – a vyšším rizikem diabetu 2. typu nebo vysokého krevního tlaku. Tyto výzkumy však měly řadu omezení a nedokázaly prokázat, že právě ústní voda tyto zdravotní problémy způsobuje, upozorňuje doktor Thumbigere-Math.

Odborníci zároveň upozorňují na další, mnohem bezprostřednější problém. Ústní vody s alkoholem nebo peroxidem mohou dráždit dásně, jazyk, vnitřní stranu tváří a další měkké tkáně v ústech. Některé složky, například esenciální oleje nebo látky vytvářející pěnu, mohou způsobovat pálení či afty a ve výjimečných případech dokonce odlupování sliznice uvnitř úst.

Jak vybrat správnou ústní vodu

Pokud ústní vodu skutečně potřebujete – například proto, že vám ji doporučil nebo předepsal zubní lékař –, je podle doktora Thumbigere-Matha lepší vybrat přípravek zaměřený na konkrétní problém. Je lepší zvolit přípravek zaměřený na konkrétní problém než ústní vodu, která pomocí několika účinných látek cílí na celou řadu potíží.

Pokud máte například zvýšené riziko zubního kazu, může vám podle něj prospět ústní voda s fluoridem. Lidem se suchými ústy zase může pomoci přípravek obsahující látky, které podporují tvorbu slin nebo jejich účinky napodobují. 

Terapeutické ústní vody mohou být užitečné také pro pacienty, kteří po určitou dobu nemohou běžným způsobem používat zubní kartáček nebo nit, například po některých stomatologických zákrocích, říká doktor Nejat.

Fluoridové ústní vody mohou být při dlouhodobém používání bezpečnější než antiseptické přípravky, uvádí doktor Nejat. Je to proto, že jejich hlavním účinkem je posilování zubní skloviny, nikoli ničení bakterií.

Lidé se suchými ústy, poraněním či boláky v ústech nebo citlivými dásněmi a zuby by podle doktora Nejata měli volit ústní vody bez alkoholu. A pokud máte citlivé zuby, doktor Thumbigere-Math doporučuje nepoužívat bělicí ústní vody příliš často.

Pro většinu lidí je ústní voda vlastně jen volitelným doplňkem péče o chrup. Nenahradí totiž čištění zubů, používání zubní nitě ani pravidelné profesionální čištění. „Ústní voda není něco, co by člověk měl používat každý den po celý život,“ dodává doktorka Kumarová. Zvlášť pokud jde o přípravek dostupný pouze na předpis.