Zákaz, nebo regulace? Je kratom nebezpečná droga, nebo užitečný pomocník při léčbě bolesti a závislostí?

Počet případů řešených americkými toxikologickými centry v souvislosti s kratomem vzrostl z 258 případů v roce 2015 na 3 434 případů v roce 2025. Na první pohled by se mohlo zdát, že dramatický nárůst o zhruba 1 200 % je důkazem nebezpečnosti této kontroverzní rostliny.

Pokud se ale podíváme na data amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) podrobněji, je z nich patrné, že mezi lety 2015–2025 bylo zaznamenáno 233 úmrtí spojených s kratomovými expozicemi, z čehož ve 184 případech (79 %) šlo o kombinaci více látek současně. Mezi nejčastějšími byly opioidy, benzodiazepiny, stimulanty a alkohol.

Někteří odborníci, například farmakologové Walter Prozialeck a Christopher McCurdy či psychiatr Austin Zamarripa, upozorňují, že za prudkým nárůstem případů evidovaných toxikologickými centry mohou stát především nové produkty s vysokým obsahem 7-hydroxymitragyninu (7-OH), nikoli tradiční přírodní kratom.

Právě nerozlišování mezi přírodním kratomem a těmito novými produkty podle nich výrazně zkresluje veřejnou debatu. Někteří se proto obávají, že plošné zákazy by mohly připravit tisíce lidí o látku, kterou využívají k tlumení chronické bolesti nebo jako pomoc při odvykání závislostem.

Jedno jméno, dvě odlišné látky

Kratom pochází z listů stromu Mitragyna speciosa, který roste v jihovýchodní Asii. Místní obyvatelé jej používají po staletí jako prostředek proti bolesti a únavě. V posledních letech si získal značnou popularitu také v USA.

Současně se však na trhu začaly objevovat produkty obsahující 7-hydroxymitragynin. Tato látka se sice v kratomových listech přirozeně nachází, obvykle ale jen ve stopovém množství. Moderní výrobci ji však dokážou izolovat nebo synteticky vyrábět ve výrazně vyšších koncentracích.

Podle odborníků jde o zásadní rozdíl. Zatímco přírodní kratom obsahuje směs mnoha alkaloidů, koncentrovaný 7-OH představuje mnohem silnější a rizikovější látku. Přesto bývá často prodáván pod označením „kratom“ nebo jako jeho „vylepšená forma“. Výsledkem je, že statistiky případů evidovaných toxikologickými centry často nerozlišují mezi oběma produkty.

Proč vědce znepokojuje právě 7-OH

Největší obavy vyvolává skutečnost, že 7-OH vykazuje některé vlastnosti klasických opioidů. Může vyvolávat silnou závislost, abstinenční příznaky a podle experimentálních studií také nebezpečné zpomalení dýchání. Právě útlum dýchacího centra je hlavní příčinou smrtelných předávkování opioidy.

Odborníci proto upozorňují, že spotřebitelé často netuší, že nekupují tradiční rostlinný produkt, ale mnohem silnější derivát s odlišným bezpečnostním profilem. Tato marketingová nejasnost podle nich představuje významné riziko pro veřejné zdraví.

Co říká výzkum o přírodním kratomu

Přírodní kratom má podle dosavadních studií výrazně odlišné vlastnosti. Výzkumy na lidech i zvířatech naznačují, že je relativně bezpečný a jeho rizika se od klasických opioidů liší.

Když americký Úřad pro boj s drogami (DEA) v roce 2018 zvažoval zařazení kratomu mezi nejpřísněji kontrolované látky, tehdejší vedení ministerstva zdravotnictví návrh odmítlo s tím, že dostupné důkazy takový krok nepodporují. O rok později navíc pilotní klinická studie neodhalila žádné závažné nežádoucí účinky. Nejčastějším problémem bylo zvracení, které je u kratomu dlouhodobě známým vedlejším účinkem.

To samozřejmě neznamená, že je kratom zcela bez rizika. Vědci však upozorňují, že současné poznatky neodpovídají představě látky srovnatelné s heroinem nebo fentanylem.

Je kratom opioid?

Právě zde se vede jedna z nejostřejších odborných debat. Někteří představitelé amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v minulosti označovali kratom za opioid. Řada farmakologů s tím ale nesouhlasí.

Hlavní účinná látka kratomu, mitragynin, sice působí na opioidní receptory, ale současně ovlivňuje také adrenergní a serotoninové receptory. Navíc se na opioidní receptory neváže stejným způsobem jako klasické opioidy. Právě tato kombinace účinků může vysvětlovat, proč uživatelé často popisují jiné zkušenosti než při užívání opioidních léků. 

Kratom obvykle nevyvolává výraznou euforii a někteří lidé naopak uvádějí zvýšení energie či lepší soustředění. Podle Prozialecka může kratom působit jako „dva léky v jednom“ – částečně jako opioid a částečně jako antidepresiva ze skupiny SNRI.

Úleva od bolesti i pomoc při odvykání

Popularita kratomu v USA souvisí především s bolestí a závislostmi. Průzkumy ukazují, že přibližně polovina uživatelů trpí chronickou bolestí a kolem 40 procent jej používá v souvislosti s léčbou nebo zvládáním závislosti.

Mnozí lidé se ke kratomu dostali po zkušenosti s opioidními léky proti bolesti. Někteří pacienti popisují, že jim pomohl zvládat abstinenční příznaky po vysazení oxykodonu nebo jiných opioidů. Jiní tvrdí, že díky němu dokázali přestat užívat alkohol, stimulanty nebo nelegálně získávané opioidní tablety.

Zajímavé je, že řada těchto uživatelů neočekávaně zjistila, že kratom nepůsobí jako droga vyvolávající silné opojení. Místo toho popisují především úlevu od bolesti a návrat schopnosti normálně fungovat.

Rizika existují, jsou ale složitější

Ani zastánci kratomu netvrdí, že jde o bezrizikovou látku. Při dlouhodobém užívání může vzniknout závislost, byť podle většiny odborníků zpravidla méně závažná než u klasických opioidů.

Dalším problémem jsou nečistoty. Některé analýzy odhalily v komerčních produktech přítomnost těžkých kovů. Zatím není jasné, zda pocházejí z půdy, ve které rostliny rostou, nebo z výrobního a skladovacího procesu.

Vědci také upozorňují na zvláštní paradox. Ve smrtelných případech, kde byl nalezen kratom, bývají téměř vždy přítomny i jiné látky, zejména silné opioidy typu fentanylu. Podle psychiatra Austina Zamarripy může část uživatelů přecházet mezi kratomem a silnějšími opioidy. Právě období abstinence přitom snižují toleranci vůči opioidům, takže následný návrat k jejich užívání může zvýšit riziko smrtelného předávkování.

Měly by přijít zákazy?

Několik amerických států již zavedlo nebo zvažuje plošné zákazy všech kratomových produktů. Právě to vyvolává odpor mezi výzkumníky i uživateli, kteří rozlišují mezi přírodním kratomem a koncentrovanými deriváty.

Podle nich by zákaz mohl připravit pacienty o dostupný prostředek proti bolesti a zároveň zkomplikovat život lidem, kteří jej využívají jako alternativu k opioidům. Mnohem rozumnější cestou by podle některých odborníků byla přísnější regulace produktů obsahujících vysoké koncentrace 7-OH, zatímco tradiční kratom by zůstal legálně dostupný za jasně stanovených podmínek.

Spor, který zdaleka nekončí

Debata o kratomu se dnes už netočí jen kolem otázky, zda je bezpečný, nebo nebezpečný. Stále více vědců upozorňuje, že ve skutečnosti jde o dva rozdílné fenomény: tradiční rostlinný produkt s relativně příznivým bezpečnostním profilem a novou generaci koncentrovaných derivátů, které se svými účinky přibližují opioidům.

Právě nerozlišování mezi těmito kategoriemi může podle odborníků vést k chybným závěrům. Zatímco prudký nárůst hlášení zdravotních komplikací spojovaných s kratomem vyžaduje pozornost regulátorů, plošné zákazy by mohly mít i nezamýšlené důsledky pro pacienty a abstinující závislé, kteří v kratomu našli funkční alternativu k mnohem nebezpečnějším látkám.