Zelená lékárna s ručením omezeným: Jaké byliny lze nasadit proti virům?

S léčbou virových onemocnění je to složité, drobné zákeřné parazity totiž není možné jen tak vyhubit. S pomocí prostředků, jež nám poskytuje příroda, však můžete alespoň zpomalit jejich postup, dát svému tělu čas zmobilizovat síly a s infekcí se vypořádat

05.03.2021 - Radomír Dohnal



Proti chřipce, oparu, ebole, žloutence nebo aktuálnímu onemocnění covid-19 antibiotika nepomáhají. Původcem těchto chorob jsou totiž viry, nikoliv bakterie. To, co možná právě teď hledáte – ať už jako léčbu, anebo možnou prevenci – jsou tzv. antivirotika čili léčebné látky podávané proti virům. S těmi primárními, terapeutickými, se ale pojí nejedna potíž, která vychází ze samotného mechanismu fungování a existence jinak dočista nepatrných virů.

Ty se totiž nedokážou množit jako jiné spořádané organismy dělením, protože jsou nebuněčnými organismy – vnitrobuněčnými parazity. Rozmnožují se tedy replikací – svou genetickou informaci (DNA, RNA) vnesou do cizí buňky a zevnitř ji pozmění. Každý virus (prozatím je jich popsáno přes 6 500) má svou vlastní osobitou fintu pro určité buněčné receptory, jak se k replikaci v buňce, na niž je svou konstrukcí připraven, v několika fázích dopracovat.

Nestřílíme na viry

Z tohoto důvodu proti nim většinou nelze efektivně zasáhnout přímo jako antibiotiky u bakterií. Na druhou stranu můžeme tělu dodat příhodné látky, které například zabrání absorpci či penetraci viru do buňky skrze membránu. Můžeme blokovat uvolnění jimi přenášených nukleových kyselin, zabránit jim v přepisování genetické informace anebo je uzavřít v buňce, do níž již jednou pronikly. Možností je hodně, ovšem stejně tak mají viry řadu nástrojů, jak přežít a naši snahu o jejich ulovení zmařit. Platí, že při boji neútočíme na viry samotné; antivirotika cílí a mění charakter prostředí, na něž se patogeny snaží působit. Léčba antivirotiky je však stále záležitostí hodně pokročilé vědy, do které odborníci teprve pronikají. 

Navíc se s jejich aplikací pojí řada nežádoucích vedlejších účinků. Na naší straně stojí naštěstí náš imunitní systém, který se velmi rychle s každou nákazou učí na tyto vnitrobuněčné cizopasníky reagovat. Proto povětšinou stačí, když jen tlumíme projevy virového onemocnění a nešíříme ho dál. Lékaři snižují bolesti, teplotu, snaží se posilnit pacienta a zabránit vzniku sekundárních infekcí, jež by pronikly do jeho oslabeného organismu. Tím napadenému tělu kupují čas, aby jeho imunitní systém nalezl správnou odpověď. Dobrá zpráva je, že posílit schopnost organismu, aby odolával virům, a zvýšit rychlost imunitní odpovědi může učinit do jisté míry každý sám – například přírodními antivirotiky.  

Zelená lékárna s ručením omezeným

Ale pozor: Antivirotika jsou ze své podstaty spíše podpůrným a preventivním opatřením, nikoliv oficiální medicínskou terapií. Znamená to, že vám pomohou snížit šanci na onemocnění či usnadnit jeho průběh. Jsou užitečným doplňkem ke zdravé a plnohodnotné životosprávě. Nejsou však samospasitelným řešením ani kulkou proti všem virovým upírům.

Určitý pozitivní efekt jim upřít nelze, a právě proto se jimi tak často zásobily naše babičky a prababičky, které samozřejmě o antivirotikách nevěděly. Jen selským rozumem vyvodily, že kdo si pravidelně ve formě výluhů, čajů a kapek dopřává určité části léčivých rostlin, bývá méně často nemocný. S respektem k omezené míře našeho dosavadního poznání i nedostatku praktických vědeckých studií lze říct, že následující tipy by mohly pomoct vašemu zdraví a nemusely by – pokud je budete užívat v rozumném množství – škodit. 

Pomoc z přírody

Olej z dobromysli (Origanum sp.) obsahuje karvakrol, který snižuje aktivitu norovirů, rotavirů a respiračních syncytiálních virů (RSV). Antivirotický účinek vykazují i látky safficinolid a salviol v listech a stonku šalvěje. Enterovirům umí znesnadnit život kyselina ursolová a apigenin, jež se vyskytují v bazalce. Trans-anetol, jinak zodpovědný za lékořicovou příchuť fenyklu, dokáže do jisté míry potlačovat herpetické viry. Mentol a kyselina rosmarinová, obsažené ve formě esenciálních olejů v mátových listech, potlačují viry a snižují rizika zánětů. Trojice látek glycyrrhizin, liquiritigenin a glabridin, které najdete v lékořici, je také sestavou s antivirotickým účinkem. 

V rozumné míře můžete vyzkoušet jablečný ocet (dvě polévkové lžíce na čtvrt litru vody, doporučujeme tento roztok osladit) nebo čaj z třezalky tečkované – ten mj. pomáhá i od depresí. Za vynikající antivirotikum se považuje výtažek z třapatky nachové, protože stimuluje produkci bílých krvinek.

Kombinovaným antibiotickým a antivirotickým účinkem vyniká kurkuma, kterou lze konzumovat buď ve formě pasty, anebo ochuceného mléka s medem. Vhodné jsou i výtažky, čaje a výluhy z květů měsíčku lékařského, neboť obsahují flavonoidy, jež fungují jako antioxidanty, a mohly by pomáhat i jako antivirotika. Vychvalováno je i listí olivovníku, čaje ze sušených bobulí bezu, grepových semínek, výluhu badyánu a listí krtičníku hlíznatého. Tlumit expanzi virů dokáže i výtažek z pampelišek, kozince a ženšenu.

TIP: Velký zázrak v malém balení: Co jste možná nevěděli o česneku a cibuli

Zní to bezvadně? Háček je už v tom, jak byl onen antivirotický efekt zjištěn. Většinou to bylo s pomocí koncentrátu extrahované účinné rostlinné látky, v uzavřené laboratorní zkumavce anebo na pokusném zvířeti. Jinými slovy, není možné garantovat, že by snad méně koncentrovaná látka uvnitř živého lidského organismu mohla způsobit ten samý pozitivní výsledek, a přitom bez nežádoucích účinků. Nezbývá nám než vzít rozum do hrsti a nepřehánět to. 

Opravdu silná medicína

Mezi ne zcela podrobně probádanými druhy přírodních antivirotik s nejistou garancí efektu se těžko doporučuje skutečné „nej“. Pokud bychom ale měli vyjít z historie a dlouhodobě ověřené domácí tradiční aplikace, zajímat by nás měly tři jinak naprosto obyčejné rostliny. Křen, česnek a zázvor.

Všechny tři jsou pikantní, vynikají antibiotickými účinky a je u nich naznačen i efekt antivirotický (ve smyslu aktivní podpory imunitního systému). Křen konzumujte čerstvě nastrouhaný, pro snazší stravitelnost se doporučuje trocha medu. Česnek je nejlepší ve formě pasty anebo kapek a zázvor dlouze louhovaný ve vlažném čaji. Odvážlivci a milovníci extrémních zážitků mohou všechny tři vyzkoušet v syrové podobě.


Další články v sekci