Zelené smrákání: Italské sady s kiwi decimuje neznámá choroba

26.10.2020 - Martin Reichman

Itálie je druhým největším producentem kiwi na světě. V posledních letech ale pěstitelé z Apeninského poloostrova sčítají ztráty v milionech eur. Jejich sady pustoší neznámá choroba.


Reklama

Začíná to vždy stejně – nejprve začnou vadnout listy, které postupně opadávají. Plody kiwi jsou poté vystaveny přímému slunci. Kořeny rostlin tmavnou a začnou uhnívat. Doposud neznámá a nevysvětlitelná zkáza italských sadů se poprvé objevila poblíž Verony v roce 2012 a od té doby již zasáhla okolo čtvrtiny italských sadů s kiwi. Pro část pěstitelů jde o naprostou katastrofu – nemocných rostlin je až 80 %.

Po příčinách záhadné nemoci usilovně pátrají vědci. Ti postupně prozkoumali zavlažovací postupy, bakterie, plísně, složení půdy a další ukazatele, které by mohly mít vliv na zdraví rostlin. Společného jmenovatele se jim ale doposud nalézt nepodařilo. Nezáleží přitom, zda se jedná o nový sad nebo místo, na kterém ovoce roste už desítky let.

TIP: Zdravé ovoce: Avokádo pomáhá obézním lidem udržet bystrou mysl

Vědci identifikovali několik patogenů, žádný z nich ale nebyl společný pro všechny poškozené rostliny. Podobné zkušenosti hlásí také ovocnáři z Francie, Španělska, Řecka, Turecka, Japonska a z Číny. Nikde ale nejsou dopady na produkci kiwi tak ničivé jako právě v Itálii.

Z množství navrhovaných scénářů se jako nejpravděpodobnější jeví globální oteplování a s ním související změny klimatu. Rostliny kiwi jsou podle vědců kvůli tomu méně odolné a mění se i rovnováha půdy. Itálie také v posledních letech zažívá častější a intenzivnější vlny veder, střídané prudkými lijáky. To vše může mít podle vědců negativní vliv na zdraví italských sadů.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Dnešní život se odehrává v sedě

Věda
Reklama

Kresba pratura ze 16. století. Poslední kus pratura uhynul v roce 1627.

Příroda

Loni probíhal na ISS experiment s cílem pochopit, jak se tělo přizpůsobuje mimozemskému prostředí. Hlavu a hruď astronautky Anne McClainové pokrývá několik senzorů sbírajících data o cirkadiánních rytmech.

Vesmír

Zaniklou obec dnes připomínají nově vysázené aleje i fotografie původních domů rozeseté v krajině. Na místo, kde kdysi stávala obec Fukov, upomíná také dřevěný kříž.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907