Modelování změn klimatu v průběhu historie naší planety potvrdilo významnou roli mechanismu silikátového zvětrávání. Podle vědců funguje jako stabilizátor globálního klimatu...
Planety a měsíce Sluneční soustavy představují víceméně nehostinné světy, na kterých panují z našeho pohledu extrémní a v některých případech i nestabilní podmínky. Nápadnou výjimkou je v tomto směru naše Země, která se může pochlubit dlouhodobě stabilním klimatem. Odborníci jsou přesvědčeni, že existují konkrétní mechanismy, které udržují podmínky na naší planetě v relativně úzkém rozmezí.
Constantin Arnscheidt a Daniel Rothman z amerického Massachusettského technologického institutu (MIT) prostudovali mechanismus, který zřejmě hraje v udržování stability klimatu významnou rolu. Jde o tzv. zvětrávání silikátů, při němž je díky chemickým reakcím v horninách vysáván z atmosféry oxid uhličitý.
Vědci v rámci výzkumu, který minulý týden zveřejnil odborný časopis Science Advances, využili počítačové modelování k analýze výkyvů klimatu v historii naší planety. V úvahu vzali časové měřítko desítek milionů let. Zároveň ale pracovali i na mnohem jemnější škále stovek tisíců let. Podle jejich zjištění teplota na Zemi v tomto jemnějším časovém měřítku sice kolísá, nahoru i dolů, ale výkyvy nepřesahují určitou mez.
Arnscheidt s Rothmanem si všimli, že čas, který naše planeta potřebuje k vyrovnávání zmíněných výkyvů, představuje asi 100 tisíc let, což je podle nich v souladu s rychlostí silikátového zvětrávání. Tento mechanismus je již dlouho považován za jednoho z kandidátů pro udržování stability pozemských podmínek. Arnscheidt a Rothman teď poprvé tuto představu podpořili reálnými daty. Z jejich výzkumu mimo jiné plyne, že by si Země zřejmě poradila i se současným oteplováním planety, pokud by k tomu měla dostatek času.
„Podle nás jde o silnou podporu myšlenky, že silikátové zvětrávání je výkonný stabilizátor klimatu,“ uvádějí autoři studie. „Naše výsledky rovněž podporují představu stabilního klimatu, stejně jako modely dlouhodobého vlivu antropogenních emisí uhlíku, a také myšlenku planetárních vědců, že mechanismus stabilizace klimatu zvětráváním hornin hraje významnou roli ve výsledné obyvatelnosti planety.“
TIP: Země odráží méně slunečního záření: Podle vědců jde o důsledek klimatických změn
Studie vědců tak na jedné straně přináší dobré zprávy – Země je schopna účinné regenerace, pokud k ní dostane dostatek času. Pokud však lidstvo nezpomalí svůj dopad na životní prostředí, nemusí naše planeta k této regeneraci vůbec dostat příležitost.
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)
ZajímavostiPavoučí samečci udělají takřka cokoliv, aby neskončili na pomyslném oltáři lásky. Ne vždy se jim to ale podaří. (foto: Shutterstock)