Země je pravděpodobně schopna účinné regenerace, pokud k ní dostane příležitost

21.11.2022 - Stanislav Mihulka

Modelování změn klimatu v průběhu historie naší planety potvrdilo významnou roli mechanismu silikátového zvětrávání. Podle vědců funguje jako stabilizátor globálního klimatu...

<p>Naše planeta dokáže stabilizovat své vlastní klima, potřebuje k tomu ale stovky tisíc let. <em>(foto: Pixabay, CC0)</em></p>

Naše planeta dokáže stabilizovat své vlastní klima, potřebuje k tomu ale stovky tisíc let. (foto: Pixabay, CC0)


Reklama

Planety a měsíce Sluneční soustavy představují víceméně nehostinné světy, na kterých panují z našeho pohledu extrémní a v některých případech i nestabilní podmínky. Nápadnou výjimkou je v tomto směru naše Země, která se může pochlubit dlouhodobě stabilním klimatem. Odborníci jsou přesvědčeni, že existují konkrétní mechanismy, které udržují podmínky na naší planetě v relativně úzkém rozmezí.

Constantin Arnscheidt a Daniel Rothman z amerického Massachusettského technologického institutu (MIT) prostudovali mechanismus, který zřejmě hraje v udržování stability klimatu významnou rolu. Jde o tzv. zvětrávání silikátů, při němž je díky chemickým reakcím v horninách vysáván z atmosféry oxid uhličitý.

Tlumič klimatických změn

Vědci v rámci výzkumu, který minulý týden zveřejnil odborný časopis Science Advances, využili počítačové modelování k analýze výkyvů klimatu v historii naší planety. V úvahu vzali časové měřítko desítek milionů let. Zároveň ale pracovali i na mnohem jemnější škále stovek tisíců let. Podle jejich zjištění teplota na Zemi v tomto jemnějším časovém měřítku sice kolísá, nahoru i dolů, ale výkyvy nepřesahují určitou mez.

Arnscheidt s Rothmanem si všimli, že čas, který naše planeta potřebuje k vyrovnávání zmíněných výkyvů, představuje asi 100 tisíc let, což je podle nich v souladu s rychlostí silikátového zvětrávání. Tento mechanismus je již dlouho považován za jednoho z kandidátů pro udržování stability pozemských podmínek. Arnscheidt a Rothman teď poprvé tuto představu podpořili reálnými daty. Z jejich výzkumu mimo jiné plyne, že by si Země zřejmě poradila i se současným oteplováním planety, pokud by k tomu měla dostatek času.

Podle nás jde o silnou podporu myšlenky, že silikátové zvětrávání je výkonný stabilizátor klimatu,uvádějí autoři studie. „Naše výsledky rovněž podporují představu stabilního klimatu, stejně jako modely dlouhodobého vlivu antropogenních emisí uhlíku, a také myšlenku planetárních vědců, že mechanismus stabilizace klimatu zvětráváním hornin hraje významnou roli ve výsledné obyvatelnosti planety.

TIP: Země odráží méně slunečního záření: Podle vědců jde o důsledek klimatických změn

Studie vědců tak na jedné straně přináší dobré zprávy – Země je schopna účinné regenerace, pokud k ní dostane dostatek času. Pokud však lidstvo nezpomalí svůj dopad na životní prostředí, nemusí naše planeta k této regeneraci vůbec dostat příležitost.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda

Portrét Pabla Picassa z roku 1908. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Obří satelit BlueWalker 3 funguje na oběžné dráze od letošního září. Kvůli své vysoké odrazivosti se stal jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze. (foto: Leaf SpaceCC0)

Vesmír
Příroda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Florencie, kolébka renesance

Země: Itálie
Počet obyvatel: 366 tisíc
Vzdálenost z Prahy: 742 kilometrů (vzdušnou čarou); autem: 9 h 47 min (1 028 km)

Jméno metropole malebného Toskánska, založené římskými vojáky, znamená „Kvetoucí“. Největší rozkvět města nastal v období renesance, z nějž pochází i typická kupole nejikoničtější stavby Florencie: katedrály Santa Maria del Fiore. Stavba samotné budovy začala na konci 13. století, dokončení se však protáhlo. Nečekaným technickým problémem se ukázala výstavba obří kupole, s níž si dokázal poradit až Filippo Brunelleschi – kupole byla dokončena roku 1434. Florencií protéká řeka Arno, na níž stojí i jeden z nejslavnějších mostů světa, Ponte Vecchio. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907