Země pozvolna vychládá. Ale jedna strana planety ztrácí teplo podstatně rychleji

21.03.2021 - Stanislav Mihulka

Země pozvolna vychládá. V budoucnosti její žár vyhasne a zastaví se tím pohyb tektonických desek a zřejmě i vulkanická činnost. Vědci ale nedávno zjistili, že vychládání Země není zcela rovnoměrné.

<p>„Pacifická“ polokoule rychleji přichází o teplo. Přesto je ale dnes teplejší než „africká“ polokoule.</p>

„Pacifická“ polokoule rychleji přichází o teplo. Přesto je ale dnes teplejší než „africká“ polokoule.


Reklama

Země sice není hvězda, přesto má svůj vlastní zdroj tepla. V nitru naší planety se rozpadají radioaktivní izotopy a jejich energie přispívá k „vnitřnímu teplu“. Takto vytvořené teplo ale nezůstává v nitru planety natrvalo. Postupně se dostává blíž k zemskému povrchu, kde se nakonec ztratí do okolního vesmíru.

Tyto tepelné ztráty převažují nad tvorbou tepla rozpadem radioaktivních izotopů. Kvůli tomu Země pozvolna vychládá a ve vzdálené budoucnosti její žár vyhasne a zastaví se pohyb tektonických desek a zřejmě i vulkanická činnost se zemětřesením. Vědci ale nedávno zjistili, že vychládání Země není zcela rovnoměrné.

Půlka Země chladne pomaleji, půlka rychleji

Výzkumný tým norské University of Oslo analyzoval pohyby tektonických desek na Zemi během posledních 400 milionů let. Z jejich výsledků vyplynulo, že jedna strana Země ztrácí mnohem více tepla než druhá. Zemi si vědci rozdělili poledníkovým směrem na polokoule, které si podle dominantních prvků nazvali pacifická a africká. 

TIP: Cesta k jádru: Jaké podmínky panují v samém středu Země?

Pacifická polokoule byla v posledních 400 milionech let více pokrytá oceánem. Zemská kůra je pod oceány podstatně tenčí než pod kontinenty. Kvůli tomu pacifická polokoule ztratila mnohem více tepla než africká.

Aby to nebylo moc jednoduché, autoři studie rovněž zjistili, že pokud jde o aktuální teplotu, je pacifická polokoule ve skutečnosti teplejší, i když ztrácí teplo rychleji. Důvodem je zřejmě to, že se na pacifické polokouli nashromáždilo teplo pod pradávným superkontinentem Rodinia, který se rozpadl zhruba před miliardou let.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Dospívající samec vydává při spatření člověka varovný výkřik. Dá se říct, že tento jedinec je usazen uprostřed „spižírny“. (foto: Shutterstock)

Příroda

Slavný horký pramen Grand Prismatic Spring v Yellowstone

Věda
Revue

Síťovky se znovu dostávají do módy, přestože už nejde o klasické síťkování ani ruční práci. (foto: Profimedia)

Historie

Sovětský svaz mohl na jaderný útok USA odpovědět svými pumami RDS-1. Zde maketa v moskevském Polytechnickém muzeu. (foto: Shutterstock)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907