Země voyeurů: Jižní Korea pod šmírujícím okem skryté kamery

20.09.2018 - Adam Taylor a Min Joo Kim

Jižní Korea se ocitla v krizi, jež jde ruku v ruce s mizejícím soukromím. Chytré telefony a skryté kamery odstartovaly novou éru „šmíráctví“, na kterou tamní společnost nebyla připravena – a stále ještě neví, jak s ní účinně bojovat

<p>Skrytou kameru si lidé spojují s humorem. Neuvědomují si, jak zničující účinky má natáčení na oběť.</p>

Skrytou kameru si lidé spojují s humorem. Neuvědomují si, jak zničující účinky má natáčení na oběť.


Reklama

Obyvatelé Jižní Koreje si letos zažili zničující vedra, před nimiž mnozí prchali na pláže či do bazénů. Zatímco však takto uniknou horku, vystaví se hledáčkům skrytých kamer, které je natáčejí nahé nebo v nelichotivých situacích. Neustále se zhoršující problém spojený se šmíráctvím řeší jihokorejská policie mimo jiné pomocí speciálních týmů, jež jsou vyzbrojeny infračervenými skenery a detektory napětí. Jednotky pak pročesávají okolí bazénů, pláže, převlékací kabinky či veřejné toalety a skryté kamery hledají. „Poslední dobou vyrážíme do akce mnohem častěji,“ potvrdil Lee Su-hyun, policista z města Čchangwon. 

Během nedávné zastávky v čchangwonském bazénu prohledal tým vše, od šaten až po rámy dveří, záchodové mísy a sprchové hlavice. Jednotka sestávající z několika policejních příslušníků, ze dvou školaček a dvou matek v domácnosti však žádnou ilegální kameru nenašla. Prohlídky se v provincii Jižní Kjongsang odehrávají od loňského září, ovšem kontroloři zatím na podobná zařízení nenarazili – ostatně skrytou kameru dosud neobjevil žádný z jihokorejských policejních týmů. Přesto nejde o mrhání penězi ani časem: Zemi zaplavila videa zachycující ženy při mnoha intimních činnostech a policie demonstruje svou ochotu jednat

Já taky!

Společnost Jižní Koreje aktuálně žije bojem proti sexuálnímu obtěžování: Za poslední rok se tamnímu hnutí #metoo („já taky“) povedlo usvědčit z protizákonného jednání hned několik vysoce postavených mužů – neunikl ani An Hee-jung, někdejší stoupající hvězda demokratické strany. 

Ačkoliv strach ze špionážních kamer a ilegálního filmování není v zemi ničím novým, v posledních letech nabírá na obrátkách. Počet obviněných stoupl z 1 354 v roce 2011 na loňských 5 363 – v 95 % případů se přitom jednalo o muže. Letos v létě došla společnosti trpělivost: Desítky tisíc žen vyrazily do ulic Soulu protestovat proti nezákonnému natáčení. Nesly transparenty s nápisy jako „Můj život není vaše porno“ a mezi hlavními požadavky zaznívalo zpřísnění trestů nejen pro šmíráky, nýbrž i pro ty, kdo jejich videa sledují. 

Mezi roky 2012 a 2016 identifikovala jihokorejská policie na 26 tisíc obětí ilegálního natáčení a přes 80 % tvořily ženy. Většina postižených se však nedozví, že se proti vlastní vůli objevila na internetu. „Kdybychom dokázali vyhledat všechny oběti, byl by jejich počet desetinásobný,“ tvrdí Oh Yoon-sung, profesor kriminologie na Soonchunhyang University. 

Pobouřený sever

O kontroverzi se dozvídají dokonce i Severokorejci. „Co mají jihokorejští muži za problém?“ zeptal se údajně jeden z předních představitelů Severní Koreje novináře z jihu. Také jihokorejský prezident je rozhořčen tím, že se prý špehovací kamery staly součástí každodenního života. Pro dopadené voyeury proto požaduje přísnější tresty. 

Malá skupina korejských žen se rozhodla vzít situaci do vlastních rukou a nahrála na internet videa pořízená v pánských převlékárnách. Většina „odboje“ však naštěstí dopadá na bedra autorit. Během posledního roku přijala policie řadu opatření: Mimo jiné zkoumala internetové stránky s nahranými videi a sledovala podezřelé prodeje kamer. 

Prohledávání veřejných prostranství ovšem představuje nejviditelnější a svým způsobem nejúčinnější krok, i když se nepodaří odhalit žádné prohřešky – působí totiž jako prevence. Minulý měsíc dostala dokonce místní policejní jednotka na boj se šmírováním dotaci v přepočtené výši šesti milionů korun. 

Zničeni humorem

Nedávno rozdávali muži zákona u vchodů do škol kulaté samolepky, jež se umisťují okolo fotoaparátů na chytrých telefonech. Cílem bylo připomenout žákům, že skryté natáčení znamená vážný zločin. Podle policisty Kim Kyoung-woona se jedná o důležitý postup, protože pojem skrytá kamera má v zemi „hravé“ konotace: Může za to televizní pořad z 90. let, jenž zachycoval reakce chodců na ulici, kteří se stali obětí žertů či připravených scének. Mnoho lidí si proto skrytou kameru spojuje spíš s humorem a neuvědomuje si, jak zničující následky může šmírování mít.  

Někteří však o zavedených opatřeních pochybují. Podle mluvčí Korejské asociace právniček Kim Young-mi, která problém zkoumá pro potřeby legislativy, mají prohlídky veřejných prostranství velmi malý dopad. Mnohem významnější by podle ní bylo, kdyby usvědčení zločinci museli čelit vyšším trestům. Šmírákům v Jižní Koreji hrozí až pět let za mřížemi nebo pokuta v přepočtu necelých 200 tisíc korun. Jenže ze statistik vyplývá, že ve vězení skončí pouhých 5,3 % chycených hříšníků. 

Život bez kamer

Na druhé straně je potřeba dodat, že prohlídky některé obyvatele uklidnily. Herečka Hong Ah-reum, která byla na návštěvě Kjonggi, přiznala, že měla ze skrytých kamer obavy. „Teď jsem o něco klidnější,“ dodává. Mnozí v Jižním Kjongsangu vnímají situaci obdobně. „Dnes jsme nic nenašli,“ shrnuje šestnáctiletá studentka Park Jeong-yeon z pátracího týmu, „takže se cítím trochu líp.“ 

TIP: Velký bratr v akci: Britská policie skenovala tváře 90 tisíc účastníků festivalu

Lee Jung-hee, šedesátiletá žena v domácnosti, která byla rovněž součástí jednotky, také projevila radost z neúspěšného lovu. V reakci na otázku, jak by problém šmírování vyřešila, se však místo do mužů obula do žen. „Podle mě by se dívky měly oblékat méně vyzývavě a víc se o sebe starat,“ vysvětlila se smíchem. „Pak by na ně útočilo méně mužů.“ U kolegů její názor vyvolal rozpaky. „Kdyby něco podobného řekl muž, rozpoutal by velkou diskusi,“ dodal policista Chae. 

Kdo vás sleduje?

K policejní práci patří i vzdělávání veřejnosti: Ve speciálním centru se zájemci seznámí s předměty, v nichž se mohou kamery ukrývat – jedná se třeba o kšiltovku, opasek, hodinky, zapalovač, USB paměť, kravatu či klíče od auta. Informační tabule dál varuje, že lze kameru instalovat také do boty. Dodává přitom, že v místnosti, kde se účastníci právě nacházejí, dvě taková zařízení jsou – a lidé mají za úkol je najít.


Nikde nejste v bezpečí 

Podle policie se pod zhoršování situace podepsalo rozšíření chytrých telefonů a propojení našich životů se sociálními sítěmi: Ačkoliv se velká pozornost věnuje hledání skrytých kamer, 90 % ilegálních nahrávek vzniká pomocí telefonů. Situaci neusnadňuje ani fakt, že lze kamery instalovat na stále dokonalejší a menší drony, s nimiž pak může šmírák každému vletět až před okno. Nejmenší současný kamerový dron – SKEYE Nano 2 – měří na délku i na šířku pouhé 4 cm.

  • Zdroj textu:

    The Washington Post

  • Zdroj fotografií: The Washington Post, Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Jeden z ledových vulkánů na Velkých jezerech na nedávném snímku.

Věda
Historie

Síť optických a akustických detektorů by ročně mohla zachytit několik ultrarychlých meteoritů z explozí supernov.

Vesmír

Na letu kriticky ohrožených ibisů byla ověřena schopnost ptáků precizně využívat vzestupné proudy při letu ve formaci.

Příroda

Základna amerických sil nedaleko Mogadiša, odkud operovaly vrtulníky a speciální jednotky.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907