Zemřel Ludvík XVIII., král, jehož na trůn přivedla revoluce

<p>Ludvík XVIII. (17. listopadu 1755 – 16. září 1824)</p>

Ludvík XVIII. (17. listopadu 1755 – 16. září 1824)

16 . 9 . 1824

Reklama

Jako mladší bratr francouzského krále Ludvíka XVI. neměl zrovna růžové vyhlídky na trůn. Ludvík byl nejen mladý, ale navíc už měl i dva syny. Všechno ale změnila Velká francouzská revoluce. 16. září 1824 tak vévoda z Provence zemřel jako Ludvík XVIII.

Když napjatá situace ve Francii vyletěla do povětří jako sud střelného prachu, opustil Ludvík vlast a jal se hledat po Evropě spojence proti revoluci. Z dálky ale nepřestával sledovat osudy královského bratra, který nakonec skončil pod gilotinou a nárok na trůn přešel na jeho syna. Ne však nadlouho. Malý Ludvík XVII. zemřel už roku 1795 a cesta ke koruně se pomalu otevírala. Trvalo však ještě pár let, než Evropa srovnala účty s Napoleonem. Teprve pak se Ludvík dočkal nekolika let vytoužené vlády.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907