Zemřel „objevitel Ameriky“ Kryštof Kolumbus

- Redakce 100+1 historie

20 . 5 . 1506

Reklama

Když se řekne jméno Kryštofa Kolumba, každému se vybaví jediné: objevení Ameriky. Ve skutečnosti ale cesta ambiciózního Janovana k břehům Nového světa nebyla vůbec jednoduchá. A přesto si mohl 20. května 1506 na smrtelné posteli připsat úspěch jako málokterý mořeplavec.

TIP: Odvrácená strana slavného mořeplavce: Kolumbe, táhni domů!

Přestože jeho cesty vedly k poznání nového kontinentu, původním cílem bylo najít novou cestu do Asie. Ve snaze získat finanční prostředky na výpravu nabídl Kolumbus svůj plán hned třem dvorům. Portugalský král Jan II. jej odmítl a stejně tak nepochodil ani Kryštofův bratr u anglického panovníka. Až španělský královský pár Ferdinand II. Aragonský a Isabela Kastilská Kolumbovým plánům naslouchal. Pravda, ani tady se nezadařilo napoprvé. Až po dlouhých letech vyplul v srpnu 1492 se třemi loděmi vstříc americkým břehům.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907