Reklama


Ženská práva v zemi konzervativního islámu: Co Saúdky (ne)mohou

12.05.2018 - Lenka Hrabalová

Loňské rozhodnutí dát ženám v Saúdské Arábii právo řídit automobil světu připomnělo, že je země ropných miliardářů stále jednou z hlavních výsep nerovnoprávnosti. V posledních letech se však situace obrací k lepšímu

<p>Usednout za volant patřilo až do minulého roku k hlavním projevům ženské revolty, poté zákaz konečně padl.</p>

Usednout za volant patřilo až do minulého roku k hlavním projevům ženské revolty, poté zákaz konečně padl.


Reklama

Saúdská Arábie představuje nejvíc rozdělený stát světa. Ženám tam upírají mnoho práv – od těch nejzásadnějších až po některá naprosto směšná. Dámy si například nesmějí přečíst módní časopis, který neprošel cenzurou. Na druhé straně takřka nemají svobodu v jednání a téměř ve všem se musejí zodpovídat mužskému poručníkovi, tzv. walímovi. Nejčastěji se jedná o blízkého příbuzného – otce, bratra, strýce či manžela. A přestože nejde o psaný zákon, nýbrž pouze o zvyk, nemohou ženy bez jejich přítomnosti například podepisovat smlouvy, zažádat o cestovní pas nebo se nechat rozvést. 

TIP: Saúdská Arábie: Drsný svět islámského práva

Loni v květnu nastalo první uvolnění, když král Salmán nařídil, že na některá rozhodnutí už ženy poručníka nepotřebují: Mohou například svobodně nastoupit na vysokou školu, jít na operaci či si hledat práci. Již v roce 2015 přitom tvořily většinu studentů univerzit ženy. Změna spočívá v tom, že nyní se mohou na studia samy i zapsat.   

Nový král, nová pravidla

Otázka řízení auta byla svého času v některých ohledech srovnatelná s poručníky: Saúdské zákony sice ženám nezakazovaly usednout za volant, místní autority jim však nevydávaly průkazy. Důvod byl prostý – na silnicích by se mohly setkat s cizími muži, což zcela odporovalo tamní přísné segregaci pohlaví. Ostatně mluvíme o zemi, kde mají veřejné budovy dva vchody: jeden pro muže, druhý pro ženy. Rozdělené jsou také parky, hromadná doprava, školy, pláže… Dokonce i olympijské hry, o jejichž pořádání se království ucházelo, by se musely konat bez něžného pohlaví. Poprvé vyslala Saúdská Arábie sportovkyně na olympiádu v roce 2012 a teprve loni dámám dovolila sledovat utkání na stadionech

Povolení řídit auto představuje téměř třešničku na dortu, uvědomíme-li si, že se ženy teprve v roce 2015 dočkaly práva volit a kandidovat v místních volbách. Král Salmán, jenž nastoupil na trůn téhož roku, dokonce přikázal, aby něžné pohlaví tvořilo 20 % poradního sboru, který mají vládcové země k ruce. První žena se do tohoto uskupení dostala až v roce 2013. 

Tichá válka bez konce

V poslední době je Saúdská Arábie nucena pod tlakem bojovníků za lidská práva ke stále větším ústupkům. Jisté kompromisy se dostavily například v nemocnicích či bankách, kde se obě pohlaví musejí nevyhnutelně setkávat. Ovšem obchody, které zaměstnávají muže i ženy, dostaly v roce 2013 příkaz postavit „separační zdi“. Na jedné straně se tedy okovy rozpolcené společnosti uvolňují, na druhé utahují.

Boj za ženská práva je v Saúdské Arábii dlouhodobý a vleklý: Prvotní úspěch zaznamenal v roce 1955, kdy byla otevřena první škola pro dívky, Dár al-Hanán. Univerzita následovala až v roce 1970. Významný krok vpřed přinesl také rok 2001, kdy ženy dostaly občanské průkazy. Doklady však mohly získat pouze se svolením poručníka a na jeho žádost. Samy si pro ně mohou přijít teprve od roku 2006. Některé pokroky ovšem zůstaly jen na papíře: Ačkoliv v roce 2005 království například zakázalo nucené svatby, dodnes se sňatek v mnoha rodinách dojednává především mezi otcem a ženichem.

Světový extrém

Pro média a světovou veřejnost představuje nejznámější problém nošení tzv. nikábu, který zakrývá vše kromě očí. Tato extrémní forma oděvu však není oficiálně předepsaná – skutečně povinná je abája, jež se od nikábu liší tím, že nekryje obličej. Bez ní nemohou ženy v Saúdské Arábii vyrazit do ulic. Zároveň nesmějí nosit výrazný make-up a obecně vypadat tak, aby přitahovaly mužskou pozornost. Omezení se ospravedlňuje tím, že u žen podtrhuje skromnost a střídmost.

Popsaná norma se stala výsledkem velmi striktního výkladu islámského práva, jenž má obdobu snad jen v nejkonzervativnějších oblastech světa, jako jsou části Afghánistánu ovládané Tálibánem (ponechme stranou, že ani tam nemá nikáb tradici a klasické odění afghánských žen je otevřené a velmi barevné). Ve většině ostatních muslimských zemí panují volnější až zcela uvolněná pravidla oblékání. Saúdská Arábie představuje extrémní případ, ale i tam už je možné sledovat tichou válku mezi náboženskými konzervativci a reformátory. Většinou se jedná o mladou generaci, jež se bouří proti mnoha nařízením.  

Za práva žen

Velmi důležitou roli hrají aktivistky za ženská práva, které stále intenzivněji bojují proti systému opatrovníků. Bohužel, náboženské autority jejich jednání označují za „zločiny proti saúdské a muslimské společnosti“. Podle aktivistek jsou příslušnice něžného pohlaví v zemi uvězněny a kvalita jejich života zcela závisí na povaze opatrovníka. Lidová moudrost praví, že dobrý muž nechá ženu studovat a pracovat, kdežto zlý jí všechno zakáže. 

Dámy v Saúdské Arábii se dlouho bály vyjádřit nesouhlas se systémem a právě usednutí za volant se stalo jedním z oblíbených způsobů vzpoury. V roce 1990 vyrazilo 47 žen protestně ve vozech svých mužů do ulic – inspirovaly je americké vojačky, které řídily vojenská auta během první války v Zálivu. Následně tyto Arabky přišly o práci a už nikdy se nepodívaly za hranice. 

Radikální řešení ženy umlčelo až do roku 2011, kdy se za volant posadila Manál aš-Šarífová a video ze své jízdy nahrála na internet. Následně byla zatčena. Další z aktivistek, Maha al-Qahtání, si do auta rovnou zabalila věci do vězení. Protestující řidičky se však nenechaly odradit a režim k nim postupem času zaujal shovívavější postoj. Kde dřív přicházely tvrdé tresty, přimhouřila vláda mnohdy oko a sáhla jen k napomenutí. Nakonec byl zákaz řízení zrušen.

Streetartem ke svobodě

Mladá saúdská generace se v oblasti lidských práv značně angažuje a velmi se snaží tradiční společnost modernizovat. Z konzervativního prostředí se mimo jiné zrodilo silné feministické hnutí, do nějž se zapojují ženy i muži. V roce 2016 získala masovou podporu petice za zrušení poručnického systému, ke které se vedle aktivistů a nespokojených občanů přidali rovněž světoví umělci. 

Streetartová umělkyně Saffaa žijící v Austrálii vytvořila známý obraz s nápisem „Jsem svou vlastní poručnicí“. Její dílo se brzy začalo objevovat na tričkách či taškách. Kampaň měla sice velký ohlas u nejširší veřejnosti, nicméně systém nezměnila. Aktivistky Azíza al-Jússefová a Emán al-Nefdžánová, jež stály v jejím čele, například dorazily ke královskému soudu i s peticí čítající tisíce jmen. Bylo jim slušně řečeno, ať se vrátí domů a pošlou ji poštou. Od té doby čekají… 

Zrádný otec

Snad nejznámější saúdská aktivistka Maryam al-Otaibí se angažovala v peticích za zrušení opatrovnického systému a vůbec nejvíc se proslavila, když se vzepřela své tradiční rodině a sama se odstěhovala do Rijádu. Otec ji nicméně nahlásil na policii a Maryam na sto dní zatkli. Přesto mohli bojovníci za lidská práva po celém světě oslavovat: Žena se totiž vrátila na svobodu bez svolení a přítomnosti otce poručníka, což se v saúdské historii stalo poprvé.

TIP: Saúdská Arábie se pokouší o reformy: Ženy mohou konečně za volant

Fátima Báešenová, první ženská mluvčí saúdské ambasády v USA, tvrdí, že se její země bezpochyby mění a postavení žen se proměňuje s ní. Dámy se pomalu dostávají do popředí a začínají zaujímat pozice v politice i ve veřejném životě. Čeká je však ještě dlouhá cesta – a právě systém poručníků je nutné překonat, aby se staly naprosto svobodnými. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Uskupení stromů nazvané Lady Bird Johnson Grove upomíná na manželku amerického prezidenta Johnsona.

Cestování

Cíl atentátu Josif Vissarionovič Stalin

Válka

Ještě nedávno zkoumala planetu evropská sonda Venus Express

 

Vesmír

Naši předkové nežili o suchém chlebu, maso se podávalo téměř každý den.

Historie
Revue

Tuňák dosahuje délky kolem dvou metrů, pěticentimetrový plátek nejlepšího tuňáka vyjde na pět set korun.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907