Život na Marsu? Podle ruských vědců může existovat i blízko povrchu

13.11.2017 - Martin Reichman

Vědci z Lomonosovovy univerzity provedli unikátní experiment, během kterého testovali odolnost bakterií v marsovském regolitu. Výsledky jsou více než překvapivé

V místech chráněných před dopadem záření by hypoteticky mohly přežívat velmi blízko povrchu až 1,3 milionu let. Dva metry pod povrchem by podle všeho byly mikroorganismy schopné přežít 3,3 milionů let a v pětimetrové hloubce dokonce 20 milionů let.
V místech chráněných před dopadem záření by hypoteticky mohly přežívat velmi blízko povrchu až 1,3 milionu let. Dva metry pod povrchem by podle všeho byly mikroorganismy schopné přežít 3,3 milionů let a v pětimetrové hloubce dokonce 20 milionů let.

Reklama

Rudá planeta rozhodně není v současné době místem, které bychom označili jako prostředí vhodné pro život. V blízkosti rovníku zde sice během letních dnů stoupají teploty k příjemným 35 °C, průměrná teplota na povrchu planety je ale pouhých -63 °C. Během zimních měsíců pak v oblasti pólů padá až k -143 °C. Problémem je také nízký atmosférický tlak, odpovídající asi 1 % tlaku na Zemi, a také vysoká úroveň kosmického záření.

Až dosud panovalo mezi vědci všeobecné přesvědčení, že život mikroorganismů v takových podmínkách je jen obtížně představitelný. Jak ale ukázala nová studie vědců z Moskevské státní univerzity M. V. Lomonosova, skutečnost se od našich předpokladů může pořádně lišit.

Odolnější, než se čekalo

Vědci ve speciální klimatické komoře simulovali marsovské prostředí, do kterého umístili mikroorganismy. Ty pak vystavili různým hladinám gama záření. Výsledky ukázaly, že mikroorganismy disponují vysokou odolností vůči nízkým teplotám a tlaku.

Dávky gama záření měly sice na mikroorganismy výraznější dopad, nicméně ani vysoké dávky je nedokázaly zničit zcela. Počty bakterií se v porovnání s kontrolními vzorky snížily přibližně o dva řády, metabolicky aktivní buňky zhruba o trojnásobek. Organismy vystavené gama záření si navíc zachovaly relativně vysokou biologickou pestrost.

Podle vědců to znamená, že životaschopné mikroorganismy mohou na Marsu přežít v mnohem vyšší míře, než jsme doposud doufali. V místech chráněných před dopadem záření by hypoteticky mohly přežívat velmi blízko povrchu až 1,3 milionu let. Dva metry pod povrchem by podle všeho byly mikroorganismy schopné přežít 3,3 milionů let a v pětimetrové hloubce dokonce 20 milionů let.

Podle ruských vědců lze výsledky aplikovat nejen pro rudou planetu, ale i další tělesa Sluneční soustavy, a dokonce i objekty nacházející se za její hranicí.

Reklama

  • Zdroj textu:

    phys.org, LMSU

  • Zdroj fotografií: LMSU



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907