Život na Marsu? Podle ruských vědců může existovat i blízko povrchu

13.11.2017 - Martin Reichman

Vědci z Lomonosovovy univerzity provedli unikátní experiment, během kterého testovali odolnost bakterií v marsovském regolitu. Výsledky jsou více než překvapivé

V místech chráněných před dopadem záření by hypoteticky mohly přežívat velmi blízko povrchu až 1,3 milionu let. Dva metry pod povrchem by podle všeho byly mikroorganismy schopné přežít 3,3 milionů let a v pětimetrové hloubce dokonce 20 milionů let.
V místech chráněných před dopadem záření by hypoteticky mohly přežívat velmi blízko povrchu až 1,3 milionu let. Dva metry pod povrchem by podle všeho byly mikroorganismy schopné přežít 3,3 milionů let a v pětimetrové hloubce dokonce 20 milionů let.

Reklama

Rudá planeta rozhodně není v současné době místem, které bychom označili jako prostředí vhodné pro život. V blízkosti rovníku zde sice během letních dnů stoupají teploty k příjemným 35 °C, průměrná teplota na povrchu planety je ale pouhých -63 °C. Během zimních měsíců pak v oblasti pólů padá až k -143 °C. Problémem je také nízký atmosférický tlak, odpovídající asi 1 % tlaku na Zemi, a také vysoká úroveň kosmického záření.

Až dosud panovalo mezi vědci všeobecné přesvědčení, že život mikroorganismů v takových podmínkách je jen obtížně představitelný. Jak ale ukázala nová studie vědců z Moskevské státní univerzity M. V. Lomonosova, skutečnost se od našich předpokladů může pořádně lišit.

Odolnější, než se čekalo

Vědci ve speciální klimatické komoře simulovali marsovské prostředí, do kterého umístili mikroorganismy. Ty pak vystavili různým hladinám gama záření. Výsledky ukázaly, že mikroorganismy disponují vysokou odolností vůči nízkým teplotám a tlaku.

Dávky gama záření měly sice na mikroorganismy výraznější dopad, nicméně ani vysoké dávky je nedokázaly zničit zcela. Počty bakterií se v porovnání s kontrolními vzorky snížily přibližně o dva řády, metabolicky aktivní buňky zhruba o trojnásobek. Organismy vystavené gama záření si navíc zachovaly relativně vysokou biologickou pestrost.

Podle vědců to znamená, že životaschopné mikroorganismy mohou na Marsu přežít v mnohem vyšší míře, než jsme doposud doufali. V místech chráněných před dopadem záření by hypoteticky mohly přežívat velmi blízko povrchu až 1,3 milionu let. Dva metry pod povrchem by podle všeho byly mikroorganismy schopné přežít 3,3 milionů let a v pětimetrové hloubce dokonce 20 milionů let.

Podle ruských vědců lze výsledky aplikovat nejen pro rudou planetu, ale i další tělesa Sluneční soustavy, a dokonce i objekty nacházející se za její hranicí.

Reklama

  • Zdroj textu:

    phys.org, LMSU

  • Zdroj fotografií: LMSU



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907