Zlato proti přírodě: Dolování zlata likviduje pralesy v Peru

13.11.2018 - Stanislav Mihulka

Maloplošná těžba zlata má devastující efekt na přírodu Amazonie

<p>Amazonský prales po těžbě zlata</p>

Amazonský prales po těžbě zlata


Reklama

Jen málokterý prvek provází tolik tužeb a očekávání, ale i zármutku a neštěstí. Zlato má velkou moc, která sahá až za lidskou civilizaci. Jeho těžba totiž ohrožuje životní prostředí. Američtí vědci nedávno oznámili, že těžba zlata v peruánské části Amazonie ničí velké plochy cenného deštného pralesa.

Jejich data ukazují, že maloplošná těžba zlata na tomto území během posledních 5 let zlikvidovala více než 170 tisíc akrů pralesa. To je, jako by zmizelo více než 200 newyorských Central Parků. Podle odborníků je takový rozsah odlesňování kvůli těžbě zlata šokující. Vše nasvědčuje tomu, že těžba zlata je pro životní prostředí ještě nebezpečnější, než se čekalo.

TIP: Největší zalesňovací projekt historie: V Amazonii vysadí 73 milionů stromů

Likvidaci peruánských pralesů mají kupodivu na svědomí malé týmy těžařů. Tito lidé přitom neočekávají, že narazí na velká ložiska zlata. Namísto toho sbírají malé zlaté šupinky, které jsou roztroušené v pralesní půdě. I tak se jim to ekonomicky vyplácí. Obvyklý postup dnešních zlatokopů zahrnuje nejprve odlesnění a následná těžba pomocí jedovaté rtuti. Výsledkem je proměna pralesa na měsíční krajinu, kde nezůstane téměř nic živého.

 

  • Zdroj textu:

    Wake Forest University

  • Zdroj fotografií: Wake Forest University

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Používání nástrojů se stalo jedním z hnacích motorů rozvoje mozku. Rod Homo se naučil kontrolovat oheň možná už před 1,5 milionu let.

Zajímavosti
Vesmír

Marilyn Monroe s generálním prokurátorem USA Robertem F. Kennedym a prezidentem Johnem F. Kennedym na oslavě narozenin.

Historie
Zajímavosti

Anhinga africká (Anhinga rufa) žije v subsaharské Africe. Přezdívá se jí „hadí pták“, což neodráží potravní specializaci, ale dojem, který budí při lovu. Loví totiž tak, že má tělo zcela ponořené pod vodou a nad vodní hladinu ční pouze hlava a krk. Dlouhý krk, navíc zrcadlený ve vodní hladině, budí dojem hada. Anhingy mají na jídelníčku i vodní hady, ale jejich potravu tvoří převážně ryby, obojživelníci, vodní hmyz, korýši a měkkýši. 

Příroda

Mnozí připisují mizení letadel a lodí v bermudském trojúhelníku nadpřirozenu či mimozemšťanům.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907