Zlato proti přírodě: Dolování zlata likviduje pralesy v Peru

13.11.2018 - Stanislav Mihulka

Maloplošná těžba zlata má devastující efekt na přírodu Amazonie

<p>Amazonský prales po těžbě zlata</p>

Amazonský prales po těžbě zlata


Reklama

Jen málokterý prvek provází tolik tužeb a očekávání, ale i zármutku a neštěstí. Zlato má velkou moc, která sahá až za lidskou civilizaci. Jeho těžba totiž ohrožuje životní prostředí. Američtí vědci nedávno oznámili, že těžba zlata v peruánské části Amazonie ničí velké plochy cenného deštného pralesa.

Jejich data ukazují, že maloplošná těžba zlata na tomto území během posledních 5 let zlikvidovala více než 170 tisíc akrů pralesa. To je, jako by zmizelo více než 200 newyorských Central Parků. Podle odborníků je takový rozsah odlesňování kvůli těžbě zlata šokující. Vše nasvědčuje tomu, že těžba zlata je pro životní prostředí ještě nebezpečnější, než se čekalo.

TIP: Největší zalesňovací projekt historie: V Amazonii vysadí 73 milionů stromů

Likvidaci peruánských pralesů mají kupodivu na svědomí malé týmy těžařů. Tito lidé přitom neočekávají, že narazí na velká ložiska zlata. Namísto toho sbírají malé zlaté šupinky, které jsou roztroušené v pralesní půdě. I tak se jim to ekonomicky vyplácí. Obvyklý postup dnešních zlatokopů zahrnuje nejprve odlesnění a následná těžba pomocí jedovaté rtuti. Výsledkem je proměna pralesa na měsíční krajinu, kde nezůstane téměř nic živého.

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Wake Forest University

  • Zdroj fotografií: Wake Forest University

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Vesmír

Udržování podmořských ropovodů s využitím lidské síly stojí víc než dva miliony korun za jediný den. V blízké budoucnosti by je však mohly značně urychlit a zlevnit autonomní drony.

Zajímavosti

Finští vojáci přeházejí sovětskou hranici poblíž Tohmajärvi v létě 1941. Helsinky deklarovali svoji účast ve válce jako obrannou.

Válka

Jednáte pomalu!

freska Ježíše
kde: Španělsko | kdy: 2012

Freska Ecce homo, kterou v kostelíku nedaleko španělské Zaragozy před více než sto lety vytvořil Elías García Martínez, postupně „opadávala“ vinou vlhkosti. Ministerstvo kultury ji sice hodlalo nechat zrestaurovat, ale v porovnání s tamní důchodkyní Cecilií Giménezovou jednalo příliš pomalu: Vitální osmdesátnice vzala dílo do vlastních rukou a pohřbila historickou malbu pod nánosy nové barvy. Výsledek jejího snažení připomíná mazanici malého dítěte, které si hraje s pastelkami. Památku sice původně čekala oprava, ale z poničeného Ježíše se stala internetová senzace a do města kvůli němu proudí davy turistů – takže zatím zůstává ve zbídačeném stavu.

Revue
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907