Hon na pracující ženy: Zlodějky práce nebo průkopnice rovnoprávnosti?

17.04.2017 - Lucie Jahodářová

Ústava první republiky zajišťovala ženám formálně rovnoprávné postavení. V reálném životě se mu ale ženy netěšily

Hospodářská krize -<p>Pohled do každodennosti velké hospodářské krize: distribuce polévky dětem</p>
Hospodářská krize -

Pohled do každodennosti velké hospodářské krize: distribuce polévky dětem


Reklama

„Vidíme půl milionu našich nezaměstnaných dělníků, tisíce zavřených továren a podniků, kterým můžeme svými nákupy poskytnout práci […]. A ty ženy, které jsou tak šťastné, že mohou hodně nakupovat, neměly by se uskrovňovat. I utrácení peněz – rozumně přirozeně – je hospodářským činem. Tento rádoby altruistický návod na přispění k řešení krize předkládal časopis Eva, líbivý magazín pro ženy z vysokých vrstev.

Kdo bere práci

Byl to však jen jeden z pohledů na řešení katastrofální nezaměstnanosti, která Československo postihla. Hned od jejího počátku se na stránkách tisku naopak objevovaly články, které hledaly spoluviníka krize v řadách pracujících žen: „Zaměstnané ženy jsou skutečně spoluvinny na světové krisi, protože snižují v celku mzdy mužů a zaujímajíce jejich místa, zvyšují nezaměstnanost.“ Navzdory principu rovnoprávnosti obou pohlaví našly myšlenky na nutnost „řešení otázky zaměstnaných žen“ značnou odezvu. A nejen to – projevily se i v reálném životě.

Útoky směřovaly především proti ženám zaměstnaným ve veřejné správě, v oblasti dříve výhradně mužské, vyžadující vyšší vzdělání. Veřejná správa představovala až do období krize pro vzdělané vrstvy jistotu zaměstnání. Pro mnohé rodiny se tak vzdělání dcer, umožňující jejich ekonomickou soběstačnost, začalo jevit jako lepší investice než tradiční věno. Vidinu jisté budoucnosti mladé inteligence však krize zhatila a oblast veřejné správy se proměnila v kolbiště o pracovní pozice.

Jak postihnout ženy

Bylo jen otázkou času, kdy všeobecná nevole ovlivní i nejvyšší patra československé politiky. Poprvé k tomu došlo v červnu 1930, kdy se vláda rozhodla odebrat vánoční příspěvek (13. služné) tomu z manželského páru zaměstnaného ve veřejné správě, který měl nižší plat. Návrh sice výslovně nezmiňoval ženy, bylo ale všeobecně známo, že to byly téměř vždy ony, kdo pobíral nižší plat. 

TIP: Se svářečkou a sbíječkou v ruce: Komunistický převrat nahnal ženy do továren

Zlomový okamžik přišel s článkem Krise a ceny, uveřejněným v listopadu 1930 v Lidových novinách. Jeho autorem byl samotný ministr financí, národohospodář Karel Engliš. Představil v něm svůj názor na řešení nezaměstnanosti, který spočíval v „odstraňování dvojího veřejného zaměstnání, pokud stačí výdělek muže k obživě rodiny.“ Pracující vdané ženy zůstávaly v ohrožení i po utišení hospodářské krize, jak se ukázalo v době druhé republiky. V lednu 1939 totiž vláda legalizovala propouštění vdaných zaměstnankyň.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 5/2014

  • Zdroj fotografií: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i. (sign. 5868), archiv RNDr. Jiřího Bauma, www.moderni-dejiny.cz, Wikipedie

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907