Změny klimatu přinesou podle vědců více životního prostoru severským savcům

21.01.2019 - Zuzana Teličková

Změna klimatu s sebou nese i jisté výhody - alespoň tedy pro některé druhy živočichů

<p>Polární liška bude jedním z živočichů, jimž zvětšená plocha a vyšší teploty pravděpodobně uškodí.</p>

Polární liška bude jedním z živočichů, jimž zvětšená plocha a vyšší teploty pravděpodobně uškodí.


Reklama

Vědečtí pracovníci z katedry ekologie a environmentálních věd při univerzitě ve švédském městě Umeå zkoumali životní podmínky malých savců žijících dnes v arktických a subarktických oblastech severní Evropy.

Příležitost i hrozba

Vědci dospěli k závěru, že pokud se živočichům podaří úspěšně rozšířit do nových klimatických pásem, budou přinejmenším krátkodobě těžit z klimatických změn předpovídaných do roku 2080. V rámci těchto změn by se měla zmenšovat tundra a mírné pásmo by se mělo posunout dál na sever. Tím se zvětší plocha, kterou savci mohou obývat a jejich populace zaznamenají značný nárůst. Pozitivní dopad globálního oteplování se týká 43 z celkového počtu 61 zkoumaných živočišných druhů.

U druhů, kterým se rozšíření na sever nepodaří, počet kusů v populaci naopak klesne. Šanci na úspěch bude například snižovat fragmentace jednotlivých populací způsobená lidskou činností. O ideální podmínky k životu částečně přijdou například lumíci neboliška polární, kteří jsou známými specialisty na život ve velkých mrazech.

TIP: Král Arktidy v slepé uličce: Evoluční problémy ledních medvědů

V arktických a subarktických oblastech se však klima změní natolik, že zde bude moci žít dalších deset druhů savců. Bez ohledu na dočasný prospěch, který klimatické změny mnohým živočichům přinesou, se zvířata budou muset vypořádat s novým složením zvířecího obyvatelstva. Do jaké míry si s ním predátoři i kořist poradí, to ukáže až budoucnost.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907