Zničí sršně Ameriku? Jak velkou hrozbu představuje invazní sršeň z Asie?

Některé zpravodajské weby přirovnávají sršeň mandarínskou k nezničitelnému zabijákovi, který do Spojených států přilétá z Asie a nedá se zastavit. Opak však zůstává pravdou a panika naprosto není namístě

16.08.2020 - Adrian Higgins



Když už si člověk myslí, že nezvládne čelit žádné další přírodní hrozbě, zjeví se příšera jako z dobrodružného filmu Jumanji. Sršeň mandarínská představuje „letadlo“ hmyzí říše a v dostatečném počtu dokáže zabít člověka nebo zcela zdecimovat včelí kolonii. Pochází sice z východní Asie, ale objevuje se také na americkém severozápadě a skrz děsivé novinové články postupně ochromuje stále větší část populace strachem. 

V Japonsku usmrtí popsaný druh padesát lidí ročně – podle The New York Times mu tam přezdívají „sršeň zabiják“. A vskutku jde o děsivého tvora: Tlusté, takřka pěticentimetrové tělo je skoro dvakrát větší oproti jedincům, jež se vyskytují na východě USA či v Evropě. Dvě mrtvé sršně mandarínské se našly ve městě Blaine ve státě Washington, další byly pozorovány nedaleko, kousek za kanadskými hranicemi v Britské Kolumbii. Jak hrůzostrašné monstrum!

Hlavně nepanikařte!

A teď se všichni zhluboka nadechneme a uklidníme. Nenecháme-li se unášet masovou hysterií, napadnou nás dvě zásadní otázky: Lze sršni mandarínské nějak zabránit, aby se na území Spojených států zabydlela? A pokud ne, jaké by to mělo následky? Podle jednoho z možných scénářů nedokážou panikařící lidé rozlišit mezi sršní a čmelákem, načež začnou celé okolí sprejovat insekticidy, a vyhubí tak spoustu užitečného hmyzu. 

Samantha Simonová z amerického ministerstva zemědělství kvituje, že si obyvatelé díky sršním víc uvědomují hrozbu invazivních škůdců. Nicméně zpravodajství podle ní „možná zveličilo hrozbu, jakou zmíněný hmyz pro Američany představuje“. Včelaři v domovských zemích „nájezdníků“, například v Číně, se s nimi již naučili žít. Mimo jiné tak ke vstupům do úlů umísťují zábrany, kudy velcí blanokřídlí neprolezou.  

Najít a zlikvidovat

Pokud by se sršeň mandarínská v USA usadila a zdecimovala tamní včelstva, na západním pobřeží by zůstaly bez opylování ovocné sady i další rostliny. Vládní agentura Animal and Plant Health Inspection Service proto ve spolupráci s ministerstvem zemědělství pracuje na plánu, jak sršně vlákat do pasti: Technici hmyz posléze využijí k vystopování jeho hnízd a ta potom zničí. 

„Jsem si jistá, že pokud se tady sršně objeví, najdeme jejich hnízda a zlikvidujeme je,“ dodává Simonová. Snaží se tím mimo jiné mírnit paniku, jež do jisté míry staví na incidentu s „vražednými“ včelami ohrožujícími Ameriku před několika dekádami. Zachytil jej například film Roj z roku 1978, s Michaelem Cainem: Hlavní hrdina bojuje s invazí „afrických včel“, které jsou sice ve skutečnosti agresivnější než běžné druhy, ale včelaře ve státech s teplejším podnebím spíš jen obtěžují. Ulice Texasu či Jižní Karolíny se rozhodně neplní jejich oběťmi, jak naznačuje zmíněný snímek. 

Statistika uklidňuje 

Pro silné alergiky znamená riziko každá včela či sršeň. Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí je nicméně uklidňuje statistikou, podle níž sice takto ročně zemře 62 Američanů, ale štípnutí obyčejného komára přenášejícího malárii zabije po celé planetě na 400 tisíc lidí. 

Cizí hmyz se do USA dostává v důsledku globálního trhu, a ministerstvo zemědělství dokonce vypracovalo tabulku s dvaceti invazními druhy, jejichž množení se snaží udržet na uzdě. Zeptal jsem se Samanthy Simonové na tři z nich, jež by nechala zmizet, kdyby mohla – a jako první uvedla brouka polníka jasanového, který již zničil miliony amerických jasanů. „Zbavila“ by se také exotických druhů octomilek, včetně těch evropských, jež momentálně sužují ovocné sady státu New York. A její poslední volbu představoval členovec Diaphorina citri, napadající citrusové sady Floridy i Kalifornie. 

Krysí krev 

Oblast centrálního Atlantiku aktuálně nejvíc ohrožuje komár tygrovaný, pocházející z Asie. Na rozdíl od běžných „kolegů“ útočí i za dne a mimo jiné šíří různé viry. Já ho vnímám jako otravný hmyz, bez nějž bychom se obešli, a kdybych mohl, nechal bych ho také jednoduše zmizet. 

TIP: Australské úřady hodlají pomocí jedovatých klobásek otrávit až 2 miliony koček

Atol Palmyra navíc dokazuje, že lze něčeho podobného dosáhnout: Na tichomořském ostrově se rozmnožily krysy zhruba až do stavu čtyřiceti tisíc jedinců, načež kompletně zničily místní přírodu. Jakmile se je však podařilo vybít, vědci si všimli, že s nimi zmizeli právě i komáři tygrovaní. Výzkum pak odhalil, že hlodavci tvořili pro obtížný hmyz hlavní zdroj potravy a bez nich se jednoduše neměl jak živit. 

Velká a vražedná

Sršeň mandarínská představuje největší žijící druh tohoto blanokřídlého hmyzu: Průměrně dorůstá 45 mm, rozpětí jejích křídel činí 75 mm a žihadlo měří 6 mm. Podobně jako včely žije ve společenstvech řízených královnou, ale hnízda si obvykle staví pod zemí v kořenech stromů. Její jed sice není tak silný jako včelí, popíchání více jedinci však může u člověka vyvolat srdeční zástavu a smrt.


Další články v sekci