Zpátky do minulosti: Dinosauři zažívali kratší dny a delší roky

11.03.2020 - Stanislav Mihulka

Den má 24 hodin a rok 365 dnů. Ne vždy to ale v minulosti platilo – například jeden den dinosaurů v období křídy byl ve srovnání s dneškem o půl hodiny kratší. Jeden rok ale trval zase o něco déle


Reklama

Velcí neptačí dinosauři žili na stejné planetě jako my. A přesto to byla v mnoha ohledech jiná Země. Podle nedávného výzkumu belgických paleontologů se doba velkých dinosaurů od té naší lišila dokonce i v takových ohledech, jako je délka dne anebo délka roku. Nám tyto údaje přijdou pevné jako skála – neboť za jeden den se Země otočí kolem své osy a za jediný rok oběhne kolem Slunce.

Hodinky přetočené o miliardu let

Vše ale nasvědčuje tomu, že v měřítku dlouhých milionů let ani den, ani rok, zase tak stálé nejsou. Vlastně se mění neustále, jen ty změny jsou tak nepatrné, že si jich nevšimneme. Vědci například zjistili, že den je v současnosti asi o 1,8 milisekundy kratší, než byl před sto lety. Z jiného výzkumu zase vyplynulo, že před 1,4 miliardou let byl den dlouhý jen asi 18 hodin. Tyto změny souvisejí s oddalováním Měsíce, které vede ke změnám slapových sil a postupnému zpomalování rotace Země.

TIP: Jak dlouhý je jeden rok? Odpověď není tak jednoduchá

Paleontologové analyzovali schránky druhohorních fosilních mlžů druhu Torreites sanchezi, kteří žili před 70 miliony let, tedy v období křídy, pět milionů let před osudovým úderem obrovského meteoritu. Z přírůstů schránek mlžů vědci vypočítali, že v té době měl pozemský den délku 23,5 hodin. Každý den byl tím pádem o půl hodiny kratší, takže rok měl tehdy 372 dní. Byl tedy asi o týden delší než dnes. A pro zajímavost, z téhož výzkumu vyplynulo, že oceán měl tehdy v létě teplotu kolem 40 °C.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907