Francouzi ve službách SS: 33. granátnická divize v zoufalé obraně Berlína

19.05.2017 - Tomáš Cidlina

Francouzská divize SS vznikala až během roku 1944, do historie 2. světové války se ale zapsala poměrně výrazně. Její příslušníci bránili Berlín až do hořkého konce

Skupina zajatých příslušníků divize Charlemagne -<p>Skupina zajatých příslušníků divize Charlemagne nastoupená před generálem Leclercem</p>
Skupina zajatých příslušníků divize Charlemagne -

Skupina zajatých příslušníků divize Charlemagne nastoupená před generálem Leclercem


Reklama

Jedním z ideových pilířů politiky třetí říše byl antibolševismus, který překračoval hranice Německa a stál u zrodu dobrovolnických jednotek, jež se pod německým velením účastnily války na východě. Jednou z nich byla i divize SS Charlemagne.


Předchozí části:

Bojovníci proti bolševismu: 33. granátnická divize SS Charlemagne

Francouzi ve službách SS: 33. granátnická divize Karla Velikého


Zbytky útvaru se měly po vyčerpávající bitvě v Pomořanech v zázemí reorganizovat, ale morálka vojáků byla podlomená, a zejména někdejším milicionářům se již do boje nechtělo. Brigadeführer Krukenberg je tedy vyvázal z přísahy, kterou složili jako příslušníci SS, a muži se zařadili k technickým jednotkám Wehrmachtu. Na konci března se společně s dalšími muži, kteří dorazili z Wildfleckenu, podařilo poblíž Neustrelitzu shromáždit asi tisícovku vojáků. Brigadeführer mezi nimi hledal ty, kteří by byli ochotni bojovat až do konce.

Přihlásilo se mu 600 dobrovolníků, nákladní auta jich ale pobrala jenom 300. Mužům, kteří měli posílit řady obránců Berlína, velel důstojník někdejší koloniální armády Henri Fenet. V roce 1940 byl dvakrát raněn a osobně se velmi vyznamenal během bojů v Pomořanech. Francouzi vyrazili 25. dubna. Kus cesty před cílem ale jistý příslušník Volkssturmu vyhodil do vzduchu most, protože si jejich kolonu spletl s Rusy, a tak museli poslední úsek zvládnout pěšky. Cesta byla velmi únavná a kilometry k cíli museli překonat s kulomety a panzerfausty na zádech. Byli posledními vojáky, kterým se podařilo do Berlína před jeho úplným obklíčením dostat.

Poslední bitva

Ve městě se začlenili do sestavy SS divize Nordland, složené z dobrovolníků ze Skandinávie. Kromě toho, že na letišti Tempelhof pomáhali polním četníkům chytat dezertéry, bojovali v Neukölnu v jihovýchodním Berlíně. Bránili se dobře a 26. dubna ráno dokonce zničili několik desítek sovětských tanků. Během těchto bojů ale utrpěli strašlivé ztráty: z těch, kteří s Fenetem přijeli do Berlína, jich toho dne padla nebo byla raněna asi polovina. Sám Fenet utrpěl zranění na noze. Na Hermannplatzu bojovali po boku dětí z Hitlerjugend a z celého útvaru zůstalo sotva několik hubených rot.

Nazítří, tedy 27. dubna, se vojáci přesunuli ke třídě Unter den Linden a ve skupinách po osmi mužích se pokoušeli útočit na nepřátelské tanky. Morálka mužů, kteří se do centra přemístili tunely metra, byla překvapivě vysoká, a údajně se i zpívalo. Tvrdá bitva pokračovala i následujícího dne a fanatičtí dobrovolníci dokonce uzavírali sázky, kdo zničí víc sovětských obrněnců. Nápor pokračoval a 29. a 30. dubna se na zbytky města snášely další rakety z kaťuší. Ve stínů vraků tanků T-34 postupovala sovětská pěchota.

K večeru se musel Fenet se svými muži stáhnout k budově Hlavního říšského bezpečnostního úřadu. Dalšího dne budovu Sověti zapálili. Část jejích obránců se uchýlila do sklepů, zbytek ustoupil. Dalšího dne se velitel Krukenberg s několika muži zkusil probít ven, ale padl do zajetí. Ve sklepě tak zůstalo posledních 30 obránců, které však rudoarmějci zanedlouho také zajali.

Vězení, nebo legie

Stejně skončili i zbylí příslušníci divize roztroušení po celém Německu. Někteří byli zajati v Meklenbursku, jiní při hranicích s Dánskem a asi 1 200 mužů se ještě v dubnu nacházelo ve Wildfleckenu. Měli se pokusit o přesun do Alp, ale po cestě se rozdělili. Část odešla bojovat do Rakouska, jiní stanuli po boku právě zformované divize SS Nibelungen a poslední skupina došla až do jihotyrolského Bolzana, kde se vzdala.

Ze tří tisíc mužů, kteří v roce 1941 vytvořili LVF, se jich konce války dožilo jen několik desítek. Po válce většina někdejších příslušníků Charlemagne skončila ve francouzských věznicích. Část důstojníků a největší fanatici byli popraveni a několik jejich členů našlo útočiště v uniformách cizinecké legie. Ostatní stanuli před soudem a následně strávili několik let ve vězení. Většina z nich byla na začátku 50. let propuštěna.

Aféra v Reichenhall

V květnu 1945 se Američanům poblíž německo-rakouských hranic bez boje vzdalo dvanáct vyčerpaných Francouzů z divize Charlemagne. Společně s německými zajatci byli internováni v kasárnách ve městě Bad Reichenhall, které 6. května okupovala francouzská 2. obrněná divize generála Leclerka. Francouzští SS se ze strachu z pomsty krajanů rozhodli utéct, ale byli dopadeni. Vyslýchal je sám Leclerc. Když se jich zeptal, proč se nechali navléct do německých uniforem, jeden ze zajatců odpověděl:

„A co vy, vy máte na sobě uniformu americkou.“ Generál se touto invektivou cítil natolik dotčen, že přikázal všechny zajatce bez soudu popravit. Poprava se konala 9. května a všichni údajně zemřeli s výkřikem „Vive la France!“ na rtech. Mrtvoly zůstaly po tři dny ležet na místě a teprve pak těla spálili Američané; popel uložili do označených hrobů. V roce 1949 byly hroby přeneseny na hřbitov v Bad Reichenhall.

  • Zdroj textu:

    Válka REVUE květen 2014

  • Zdroj fotografií: Автор: Снимок был сделан кем-то из американских военных передавших пленных французским частям - http://www.politforums.ru/historypages/1220625202_15.html, Добросовестное использование, https://ru.wikipedia.org

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Starší ženy často nepovažují nošení kruhů za nic mimořádného. Za dlouhá léta si na těžkou ozdobu zvykly.

Zajímavosti

Pistole na drony DroneGun MkIII

Věda

Geostacionární komunikační satelit SES-15

Reklama
Historie

Párek supermasivních černých děr před srážkou

Vesmír

Obrněné automobily SdKfz 222 se používaly hlavně pro předsunutý průzkum

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907