Agresivní bratranci velryb: Co jste (možná) nevěděli o hroších?

27.08.2022 - Marek Telička

Hroši mají vzhled neškodných dobráků, ale opak je pravdou. Na šarvátky samců občas doplatí životem i jejich vlastní mláďata a tito obří tvorové mají na kontě víc lidských životů než kterákoli z afrických šelem. Možná vás překvapí i to, že si hroši libují v konzumaci masa

<p>Nejvíc nebezpeční jsou dominantní samci a samice s mláďaty. Jsou známy i případy, kdy hroši poškodili auta turistů, kteří v jejich blízkosti nerespektovali základní pravidla bezpečného chování.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Nejvíc nebezpeční jsou dominantní samci a samice s mláďaty. Jsou známy i případy, kdy hroši poškodili auta turistů, kteří v jejich blízkosti nerespektovali základní pravidla bezpečného chování. (foto: Shutterstock)


Reklama

Nejnovější výzkumy dokazují, že hroši sehrávají v africké přírodě klíčovou úlohu v koloběhu živin. Hroch za den zkonzumuje kolem 40 kilogramů potravy. Většinu jí spořádá na souši při noční pastvě. Ráno se vrací do vodního živlu, kde pobývá prakticky celý den a přitom vylučuje do vody velká množství trusu a moči. Působí tak jako výkonný transportér živin ze suché země do řek a jezer.

Nebezpeční sprinteři

Hroši mají velmi vyhraněné teritoriální chování, a proto dokážou být nebezpeční až zákeřní. Dokonce mají na kontě víc lidských životů než kterékoli jiné africké zvíře včetně velkých šelem. Rovněž jsou známí svou nevyzpytatelností a často útočí i na zvířata, která se přišla k vodě napít.

Navzdory své velikosti a hmotnosti jsou nesmírně rychlí a na pevné zemi dokážou na vzdálenost několika set metrů vyvinout rychlost kolem 30 km/h. Býložravci zabijí v Africe každý rok mnohem více lidí než dravá zvířata. Po hroších jsou nejnebezpečnějšími africkými zvířaty buvoli a sloni. 

Kdo je tady pánem

Hierarchie uspořádání v hroším stádě je zdrojem neustálého poměřování sil mezi vůdčím samcem a jeho vyzyvateli. Vůdčí samec hájí své právo na páření ve stádě a nestrpí konkurenci. Jiní samci se musí podřídit, nebo ze stáda odejít. Hroší stádo má mnohdy až 150 kusů a v závislosti na stavu vody se mění i velikost prostoru, který mají zvířata k dispozici.

V období sucha jsou samci namačkáni víc na sebe a teritoriální půtky se vyostřují. Souboj začíná hlasitými zvukovými projevy a poměřováním velikosti tlamy a zubů. V případě, že jeden ze soupeřů rovnou neuzná převahu druhého, může potyčka při vyrovnaných silách pokračovat i celé hodiny. 

Býložravci i kanibalové

Základ jídelníčku hrochů tvoří nízké traviny, které spásají během nočních výletů. Od vody se zatoulají až na vzdálenost čtyř kilometrů a ráno se vrací do vody, kde stráví celý den. Ve vodě se nekrmí, protože vodní rostliny jsou na živiny chudší než traviny rostoucí na souši. K jejich konzumaci se uchylují jen v nouzi.

TIP: Obojživelní zabijáci: Roztomilí hroši jsou nebezpečnější než lvi

Řada vědců i amatérských pozorovatelů přírody přistihla hrochy i při konzumaci masa a vnitřností z mršin velkých zvířat od slonů přes buvoly a různé druhy antilop až po pakoně a zebry. Výjimkou nejsou ani případy, kdy hroši hodují na tělech mrtvých hrochů. V případě, že zvířata uhynou na infekční choroby, pak smrt vybírá krutou daň i mezi hrochy.

Co o hroších ještě nevíte

  • hroch dokáže vydržet pod vodou na jeden nádech plných pět minut
  • stáda hrochů mají někdy jen několik zvířat, jindy je tvoří i 100 až 150 kusů 
  • samice musí mláďata chránit nejen před predátory, ale i před agresivitou hroších samců; dospělosti se proto dožívá jen přibližně pětina mláďat
  • dříve se vyskytovali prakticky u každé vodní plochy v celé subsaharské Africe; dnes se zachovali převážně v národních parcích
  • jen zhruba 120 tisíc kusů čítá hroší populace; tento druh je na seznamu IUCN zařazen jako zranitelný (čelí velkému nebezpečí vyhynutí ve střednědobém období)

Vzdálení příbuzní

Před 60 miliony let bychom potkali na Zemi sudokopytníky, kteří žili napůl ve vodě a napůl na souši. Před 54 miliony let se tito tvorové rozdělili na dvě evoluční větve. Na konci první z nich jsou dnešní kytovci – velryby a delfíni. Na konci té druhé je hroch obojživelný. Ještě před 100 000 let se pravěcí předci hrocha obojživelného proháněli po většině území Evropy.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zhruba třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ilustrace zachycuje, jak by mohlo vypadat těsné přiblížení hvězdy k černé díře, kde dochází k protahování hvězdy v silném gravitačním poli černé díry. Část hmoty je přitažena a sestupuje po spirále k černé díře, kde vytváří disk. Ve vzácných případech vzniká výtrysk (jet), který vystřeluje hmotu a záření v obou směrech podél rotační osy černé díry. (ilustrace: ESO, M.KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Transylvanosauři na „evropském“ tropickém ostrově Hațeg. (ilustrace: Peter NickolausCC BY 4.0)

Věda

María Pita se údajně postavila tváří v tvář samotnému Drakeovi a připravila jej o oko. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Historie
Příroda

Průzkumné letouny RFC připravené ke startu. Zájemci se hlásili do letectva například kvůli vyššímu platu či lepším životním podmínkám oproti službě v zákopech. (foto: Getty Images)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907