AK-74: Málo známý pokračovatel legendárního kalašnikova

22.10.2017 - Pavel Pečínka

Koncem 70. let se u sovětských jednotek objevila nová zbraň. Od předchozích typů AK-47 a AKM se lišila delší hlavní s úsťovou brzdou, méně zakřivený zásobník pak napovídal, že používá jiné střelivo. To mělo zlikvidovat protivníka, i když by zasáhlo byť jen jeho končetinu

Útočná puška AK-74 - Ukrajinský voják pózuje s útočnou puškou AK-74 kdesi na východní Ukrajině
Útočná puška AK-74 - Ukrajinský voják pózuje s útočnou puškou AK-74 kdesi na východní Ukrajině

Reklama

Hlavní výhody pověstných „automatů“ konstruktéra Kalašnikova pro náboj 7,62×39 mm spočívaly v nenáročné výrobě a nízké ceně, jednoduché obsluze a mimořádné odolnosti. Generalita v SSSR však sledovala vývoj pěchotních zbraní v USA, kde zkušenosti z vietnamské války vedly k rozšíření ráže 5,56 mm. I Sověti pak reagovali na poznatek, že většina přestřelek se odehrává na vzdálenost do 400 m, což je zároveň hranice efektivní střelby s běžnými mechanickými mířidly.

Moderní armády tak začaly snižovat ráži ručních zbraní ze 7,62 mm – omezil se tak i zpětný ráz zbraně a voják mohl nést více lehčí munice. Hlavní přednost ráže 5,56×45 mm ale podle tehdejších odborníků tvořily její devastační účinky. Zatímco 7,62mm střela tvořila čistý průstřel, rychlejší, lehčí, delší a méně stabilní 5,56mm projektil při nárazu ztrácel stabilitu, otáčel se a vyrvával celé kusy tkáně. Soupeři pak dokázal utrhnout končetinu, dotyčný pak vykrvácel, dostal do rány infekci a podobně. Sovětský tým Viktora Sabelnikova tedy zareagoval vývojem munice 5,45×39 mm se stejnou délkou, jako měl předchozí náboj 7,62×39 mm do AKM, tedy modernizované verze zavedené roku 1959.

Malorážový AK-74

Vývoj samotné pušky pro novou ráži probíhal od roku 1966. Vyhrála varianta A-3, která navazovala na AKM a na níž se podílel Michail Kalašnikov. Hlavní přednost A-3 spočívala v tom, že vojska se nemusela nějak zvlášť přecvičovat v zacházení s novou zbraní, která se navíc dala vyrábět na stávajícím továrním zařízení.

Tak se zrodil avtomat Kalašnikova obrazca 1974 goda. K jednotkám se dostal v druhé půli 70. let a v roce 1979 s nimi putoval do Afghánistánu. Zpočátku se pažba a předpažbí vyráběly ze dřeva, později se přešlo (stejně jako u pistolové rukojeti) na plast. Protože 5,45mm „automaty“ AK-74 se v sovětské armádě mísily se 7,62mm puškami AKM i AK-47, obdržela pevná pažba „malorážového“ kalašnikova na boku dvě prohlubně. Ty jej měly nejen odlehčit, ale také umožnit jen „po hmatu“ (kupříkladu ve tmě) odlišit obě zbraně a zabránit tak v extrémních situacích zaměňování zásobníků obou pušek.

Mířidla AK-74 se dala nastavovat až do 1 000 m, účinný dostřel však činil jen 500 m. Mohutná válcová úsťová brzda u AK-74 snižovala zpětný ráz na třetinu hodnoty obvyklé u AKM. Používaly se buď zásobníky hladké hnědooranžové, nebo černé a zvrásněné. 

Hlavně kratší i delší 

Stejně jako v případě AKM, i typ AK-74 vznikal v několika verzích. AKS-74 určený pro výsadkáře používal ramenní opěrku v podobě lichoběžníku sklápěného na stranu. Další varianta, AKS-74U, podstoupila navíc zkrácení hlavně a používaly ji a používají především speciální jednotky SPECNAZ, KGB, FSB, osádky vrtulníků a obrněných vozidel. Má trychtýřový tlumič plamene, přesná střelba je účinná do 200 m. Vedle toho se však některé sovětské satelity snažily dodat k vyráběným AK-74 nějaké svoje vylepšení, takže například východoněmecký AK-74 má odlišnou ramenní opěrku a plynový nástavec.

Až v roce 1991 vznikla v Rusku varianta AK-74M. Nelze ji téměř rozlišit od první verze, její pevná černá plastová pažba se však dala sklápět na stranu tak, aby zbraň mohli snadno přepravovat motostřelci v těsných prostorách bojových vozidel pěchoty.

Zásobník na 45 ran

Stejně jako AKM, i AK-74 má těžší verze, určené k přesnější střelbě na větší vzdálenosti. Jde o lehký kulomet RPK-74. Jeho hlaveň s dvojnožkou zakončuje válcová úsťová brzda a tlumič, pevná pažba v odlišném tvaru než u „automatu“ AK-74 vykazuje příjemnější úchop při střelbě vleže a umožňuje zasunout 30, 45 nebo 60ranný schránkový zásobník, výjimečně i zásobník bubnový na 100 nábojů.

Nejvíce se však užívá varianta pro 45 nábojů. Variantou RPKS-74 se sklopnou pažbou disponují výsadkáři, modifikace RPKM-74 pak využívá moderních plastů a pevnou pažbu, sklopnou doleva. U těchto „automatů“, prodloužených na lehké kulomety – hlavní podpůrnou zbraň družstva – se účinný dostřel prodlužuje na 600–800 m. 

AK-74

  • VE SLUŽBĚ: Od roku 1974
  • DOSUD VYROBENO: 5 000 000 ks
  • HMOTNOST BEZ ZÁSOBNÍKU: 3,07 kg
  • HMOTNOST 30RANNÉHO ZÁSOBNÍKU: 0,23 kg
  • CELKOVÁ DÉLKA: 943 mm
  • DÉLKA HLAVNĚ: 415 mm
  • MUNICE: 5,45×39 mm
  • KADENCE: 650 ran/min
  • ÚSŤOVÁ RYCHLOST STŘELY: 880–900 m/s
  • ÚČINNÝ DOSTŘEL: 500 m
  • MAX. DOSTŘEL: 3 150 m 

Příliš silné afghánské zdi 

Stejně jako začali Američané už ve Vietnamu postupně zjišťovat, že 5,56mm střely „neprostřelí křoví“, respektive že je vychýlí z dráhy pralesní vegetace a že v některých situacích vadí jejich malá průbojnost, čekaly potíže i na Sověty v Afghánistánu. Ve skutečných bojových podmínkách střelci z 5,45mm pušek AK-74 nejdříve oceňovali jejich nízkou hmotnost, později ale zjišťovali, že účinek příliš lehkých projektilů v řadě skutečností zaostává za 7,62mm municí do starších AKM.

Velká část přestřelek se odehrávala ve vesnicích s domky z nepálených cihel, s hliněnými valy a kamennými zídkami, které klasická ráže 7,62 mm probíjela lépe. I při dalších bitvách v ulicích čečenské metropole Groznyj, v irácké Fallúdži a jinde se pro palbu na protivníky skryté za dveřmi, pytli s pískem, dřevěnými fošnami, slabšími zdmi či vozidly a vraky náboj 5,45 mm příliš nehodil. 

Různorodá příslušenství

Dodejme, že po vyhodnocení poznatků z mimoevropských bojišť dnes vývoj střeliva pěchotních zbraní směřuje zpět – někam mezi ráži 5,56 a 7,62 mm. Pokud jde o další rozpracování AK-74, po rozpadu SSSR tamní zbrojovky vyvinuly řadu variant navazujících na AK-74 nebo je kombinujících s dalšími typy. Rodina „kalašnikovů“ se tak stala méně přehledná, neboť Rusko usilující o návrat do pozice velmoci a zasahující do řady konfliktů dnes produkuje a zkoumá několik typů současně.

Každý z nich většinou umožňuje sestavovat „stavebnicové“ verze pro různé druhy střeliva tří a více ráží, určené pro výsadkáře, speciální komanda, klasickou pěchotu, snajpry, ale i lovce a sportovce. To vše s nejrozmanitějším příslušenstvím, lištami, tlumiči, granátomety a zaměřovači. Některé z hypermoderních „kalachů“ přitom Moskva nabízí jen na export. Hlavní výhody prvotní Kalašnikovovy konstrukce AK-47/AKM, tedy odolnost založená na jednoduchosti a výrobní nenáročnosti, se tak částečně obrací ve svůj opak. 

 

  • Zdroj textu:

    Válka REVUE SPECIÁL

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Útok na Pearl Harbor byl překvapivý úder japonského císařského námořnictva proti námořní základně Spojených států amerických v Pearl Harboru na Havajských ostrovech v neděli ráno 7. prosince 1941 (8. prosince v Japonsku).

Válka

Planeta obíhá kolem žhavého odhaleného jádra hvězdy podobné Slunci v malé vzdálenosti a její atmosféra je neustále rozrušována silným ultrafialovým zářením. Uvolněný plyn se formuje do disku kolem hvězdy a nakonec dopadá na povrch bílého trpaslíka.

Vesmír

Král ptáků přilétá 

Kategorie: Chování – ptáci
Autor: Audun Rikardsen, Norsko
Název: Přistání orla

Snímek z bezprostřední blízkosti mohl Nor Audun Rikardsen pořídit jen díky tomu, že nedaleko svého domu umístil na starou větev fotopast a naučil tam dravce sedat s využitím nastražené mršiny. Trvalo tři roky, než se mu podařilo zachytit dokonalý obraz. 

Zajímavosti

BolaWrap sváže člověka do vzdálenosti až 7,6 metru

Věda

Hadice na mořské houbě

Hadice (Ophiuroidea) patří mezi ostnokožce (Echinodermata). Tito mořští živočichové se živí detritem a nejčastěji mají velikost kolem tří centimetrů. Existují ovšem i druhy dorůstající až 60 cm. Sexuálně dospívají ve dvou letech života a dožívají se pěti let. Můžete na ně narazit ve všech mořích světa až do hloubek šesti kilometrů. Některé druhy dokáží tolerovat i brakickou vodu. Stejně jako příbuzné hvězdice mají úžasnou schopnost regenerace.

Příroda

Vilém II. Pruský (vpravo) měl k hraběti Eulenburgovi velmi blízký vztah.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907