Víme, že pozemská voda pravděpodobně pochází z vnějších oblastí Sluneční soustavy, z dob její počáteční historie. Co však bylo onou prvotní dodávkou, jež doručila životodárnou tekutinu na Zemi?
Podle převládajících teorií se voda dostávala na Zemi s uhličitými planetkami. Jenže voda nalezená na asteroidech složením izotopů příliš neodpovídá té pozemské, která oproti ní obsahuje méně deuteria – iontů těžkého vodíku. Přinejmenším část životodárné tekutiny na modré planetě tudíž musí mít jiný původ. Nižší poměr deuteria než na Zemi se přitom vyskytuje v samotném Slunci. Je možné, aby vodík z pozemské vody pocházel právě z naší hvězdy?
V roce 2010 se na Zemi vrátila japonská sonda Hajabusa, s nepatrnými vzorky horniny z planetky Itokawa. Vědci pomocí atomové sondové tomografie APT mimořádně detailně prozkoumali svrchních asi 50 nm povrchu vzorků. Objevili tak vrstvičky bohaté na hydroxylovou skupinu OH, obsahující atom kyslíku a vodíku, a – což je velmi důležité – vodu H₂O, složenou ze dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku. Šlo o velmi neočekávaný nález: Podle našich dosavadních znalostí by totiž měly být dané minerály z povrchu asteroidu vysušené „na troud“...
TIP: Proč je Mars tak suchý? Podle vědců může být vysvětlení poměrně jednoduché
Nejpravděpodobnější zdroj atomů vodíku, nutných k pozdějšímu vytvoření nalezené vody, představuje sluneční vítr neboli proud elektricky nabitých částic – většinou vodíkových iontů. Podle astronomů zmíněné ionty v raném období naší soustavy zasahovaly zrnka prachu na planetkách a balvanech nejrůznějších velikostí a utvářely na nich vodu. Ta se pak při dopadu kosmických objektů a prachových částic dostávala na povrch mladé Země.
Podle odborných odhadů může metr krychlový prachu z planetek obsahovat více než dvacet litrů vody. Veškerý kosmický prach, který se na Zemi v průběhu dlouhých věků dostal, tedy znamená spoustu vody vzniklé s přispěním Slunce (s menším množstvím deuteria), jež sem pronikala společně s těžkou vodou z velkých asteroidů. Izotopickému složení pozemské tekutiny by podle astronomů odpovídala směs pocházející přibližně napůl z velkých planetek a z prachu bohatého na vodu.
Shutterstock
ZajímavostiStředobod areálu obývaného oneidskou komunitou tvořil cihlový zámeček, kde se odehrávala většina společenských aktivit. (foto: Wikimedia Commons, New York Public Library, CC0)
VědaŘepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaer, CC BY-SA 4.0)
HistorieNa základě rentgenových snímků a počítačové tomografie jeho mumie vědci předpokládají, že Tutanchamon nejspíš dopadal při chůzi na patu a potřeboval oporu hůlky. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, Michael Barera, CC BY-SA 4.0)
VálkaOperace v hustě obydleném městském prostředí jsou jedněmi z nejnáročnějších vůbec. Brazilské favely poté představují skutečnou městskou džungli, kde policisté navíc musí brát ohledy i na bezpečnost civilních obyvatel. (foto: Wikimedia Commons, Governo do Rio de Janeiro, Marcelo Horn, CC BY 2.0)
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)