Důmyslné polymerové čipy vytvářejí umělé tkáně a orgány
Při testování nových léků a léčebných postupů poskytnou nejzajímavější informace miniaturní tkáně a orgány. A také stojí na počátku cesty k náhradním orgánům. Jak si je ale co nejlépe napěstovat?
Tkáňoví inženýři postavili struktury připomínající čipy AngioChip z polymeru POMaC, který je biologicky rozložitelný a toleruje ho lidský organismus. Dotyčné čipy velmi připomínají vnitřní prostředí lidského těla. Obsahují soustavu miniaturních kanálků, které fungují jako umělé krevní řečiště.
Když tuhle konstrukci nabídli lidským buňkám, tak je s chutí osídlily. Badatelé pak použili čipy AngioChip k vytvoření srdeční a jaterní tkáně, které fungovaly podobně, jako jejich přírodní předlohy. AngioChip je možné implantovat do zvířete a napojit na jeho krevní oběh.
Čipy AngioChip mají ohromný potenciál na poli testování nových léků. Předčí jak klasické buněčné kultury, tak i testování na zvířatech. Realističtější varianty takových tkání by se zase měly prosadit i při studiu nežádoucích účinků léků a jejich kombinací.
University of Toronto, Nature Materials
PřírodaMilovníci rozpálených skal
Kozorožec núbijský (Capra nubiana) je jediným druhem kozorožce, jenž je adaptován pro život v horkých a suchých oblastech. Žije v horských regionech severovýchodní Afriky a na Středním východě v nadmořských výškách do 3 000 metrů, kde si vybírá ty nejodlehlejší, nejvyšší a nejstrmější skalní stěny. V rámci tohoto druhu je velmi výrazný pohlavní dimorfismus – samci váží kolem 60 kilogramů a dorůstají délky kolem 125 cm, zatímco samice jsou maximálně kolem 30 kg těžké a ne delší než 105 cm. Vroubené rohy samců mohou být až 120 cm dlouhé a docházejí uplatnění při bojích o dominanci. Jejich srážky ale jen zřídka končí zraněním. (foto: Shutterstock)