Antares: Jaké je počasí v atmosféře červeného veleobra?

18.08.2017 - Stanislav Mihulka

Vědci detailně pozorovali pohyby plynu v atmosféře blízké gigantické hvězdy ze souhvězdí Štíra

Observatoř Paranal -<p>Hvězdné nebe nad vrcholem Cerro Paranal se zařízením observatoře</p>
Observatoř Paranal -

Hvězdné nebe nad vrcholem Cerro Paranal se zařízením observatoře


Reklama

Antares je nejjasnější hvězdou souhvězdí Štíra a také jednou z největších a nejzářivějších hvězd, které můžeme pozorovat pouhým okem. Jde o červeného veleobra na sklonku života, který pravděpodobně v budoucnu exploduje jako supernova.

Astronom Keiichi Ohnaka, který působí na chilské Catholic University of the North, společně s dalšími kolegy podrobně zkoumal pochody, k nimž dochází na červeném veleobrovi předtím, než dospěje k explozi supernovy.

Blízký veleobr

Antares je k takovému výzkumu velmi vhodný, protože je k nám relativně blízko. Pozorujeme ho ve vzdálenosti asi 550 světelných let. Zároveň jde o velmi velkou hvězdu, jehož průměr je asi 883 krát větší, nežli průměr našeho Slunce.

TIP: Rudý veleobr Betelgeuse: Hvězda, která by pozřela většinu Sluneční soustavy

Ohnakův tým využil ke svému pozorování zařízení Large Telescope Interferometer (VLTI) chilské Observatoře Paranal. S pomocí tohoto zařízení vědci velmi detailně sledovali pohyby plynného oxidu uhelnatého v „atmosféře“ Antarese. Pozorování proběhla během 5 nocí v roce 2014 a přinesla podrobné údaje o tom, jak se pohybuje plyn v bouřlivé atmosféře červeného veleobra.

  • Zdroj textu:

    Space.com, Nature

  • Zdroj fotografií: ESO / B. Tafreshi

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pochod žen v roce 1915 v New Yorku. K volbám zde mohly dámy poprvé v listopadu 1918.

Historie

Léčba eboly bude náročná i s fungujícími léky

Věda

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším nepřetržitě fungujícím místem svého druhu na světě.

Zajímavosti

Brokovnice TP-82, která byla u ruských kosmonautů součástí tzv. balíčku pro přežití, měla pod dvouhlavní ještě třetí hlaveň, jež mohla vystřelit signalizační náboj.

Vesmír

Nažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907