Archeologové čistí a zprovozňují původní odvodňovací systém v Pompejích

12.02.2020 - Stanislav Mihulka

Dešťová kanalizace římských Pompejí bude po 2 tisících let opět fungovat

<p>Jeskyňáři prozkoumali téměř 500 metrů pompejských tunelů.</p>

Jeskyňáři prozkoumali téměř 500 metrů pompejských tunelů.


Reklama

Když brutální erupce Vesuvu v roce 79 zničila římské Pompeje a další města v postižené oblasti, vlastně je zmrazila v čase i s mnoha nešťastnými obyvateli. Archeologové teď opatrně odkrývají pohřbené části těchto měst a zjišťují unikátní podrobnosti o životě té doby. Nebýt této katastrofy, nejspíš bychom se řadu těchto věcí nikdy tak podrobně nedozvěděli. Archeologové si je často mohou doslova osahat vlastníma rukama.

Erupce uchovala v Pompejích i rozsáhlý odvodňovací systém, který vznikl před 2 tisíci let. Ten měl za úkol shromažďovat přebytečnou vodu, která napršela během bouří, a odvádět ji do nedalekého moře. Archeologové spojili síly s jeskyňáři a od roku 2018 prozkoumali celkem 457 metrů podzemních kanálů a tunelů, které jsou propojené se dvěma nádržemi na vodu, umístěnými pod centrem Pompejí.

TIP: Smrt a zmar: Prožijte zkázu Pompejí v ohromující animaci

Nezůstalo ale jenom u průzkumu. Odborníci tyto části kanalizace vyčistili od nánosů erupce i tisícovek let, které poté následovaly. Teď pokračují v práci, jejímž cílem má být zprovoznění dešťové kanalizace v Pompejích. Archeologové tak dostanou unikátní příležitost zhodnotit, jak takový systém skutečně fungoval.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kyjonožec Eurypterus dosahoval délky 1,3 metru. Největší druhy ale dorůstaly až tří metrů.

Věda
Zajímavosti

O zdroji potravy se netopýři nechají poučit nejen od svých nejbližších příbuzných, ale také od příslušníků jiného druhu.

Příroda

Proudy plynu ve spirální galaxii NGC 4321.

Vesmír
Historie

Locusta (vlevo) prý zabila stovky Římanů. Lucrezia Borgia zase patřila k velmi vzdělaným ženám.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907