Astrofyzici mají jasno: Neutronové hvězdy jsou jako vesmírné pralinky

21.11.2022 - Stanislav Mihulka

Komplikované modelování neutronových hvězd naznačuje, že jejich vnitřní struktura se do značné míry podobá čokoládovým pralinkám

<p>Vnitřní struktura neutronových hvězd se podle výpočtů a matematických modelů zřejmě do značné míry podobá pralinkám.<em> (foto: Profimedia)</em></p>

Vnitřní struktura neutronových hvězd se podle výpočtů a matematických modelů zřejmě do značné míry podobá pralinkám. (foto: Profimedia)


Reklama

Neutronové hvězdy představují velmi extrémní vesmírné objekty, jen o něco lépe představitelné než černé díry. Navzdory svým malým rozměrům (okolo 20 kilometrů) se neutronové hvězdy mohou pochlubit téměř 1,5násobkem hmotnosti našeho Slunce. Kostka cukru vyrobená z hmoty neutronové hvězdy by na Zemi vážila okolo sto milionů tun. O jejich vzhledu toho víme jen velmi málo a o jejich vnitřní struktuře téměř nic. 

Neutronové hvězdy byly objeveny před více než 60 lety a vědci se od té doby snaží zjistit, jak asi vypadají uvnitř. Největší překážkou jsou extrémní podmínky, které lze jen velmi obtížně napodobit v laboratořích. Vědci proto využívají komplikované modely, v nichž se pomocí stavových rovnic snaží popsat strukturu neutronových hvězd, od povrchu až do jejich nitra.

Extrémní vesmírné sladkosti

Tým astrofyziků, které vedl Luciano Rezzolla z německé Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu, nyní přišel s pozoruhodným zjištěním, které vědci zveřejnili v časopise Astrophysical Journal Letters. Výsledky více než milionu stavových rovnic ukazují, že neutronové hvězdy se zřejmě do značné míry podobají pralinkám. Zní to úsměvně, ale jde o pěkné přirovnání pro strukturu těchto extrémních objektů.

Vlevo model těžké neutronové „pralinky“, vpravo lehké. (ilustrace: Peter Kiefer & Luciano RezzollaCC BY 4.0)

Když se vědci „prokousali“ záplavou výpočtů, ukázalo se, že lehké neutronové hvězdy (lehčí než cca 1,7 Slunce) mají měkkou podpovrchovou vrstvu, tj. plášť a pod ním tvrdé jádro. Naproti tomu neutronové hvězdy těžší než 1,7 Slunce pod tvrdým pláštěm ukrývají měkké jádro.

TIP: Jak těžké mohou být neutronové hvězdy? Jako Himálaje v půllitru od piva

Neutronové hvězdy jsou úplně jako čokoládové pralinky,popisuje italský profesor relativistické astrofyziky Luciano Rezzolla. „Lehké neutronové hvězdy jsou jako pralinky, v nichž čokoláda obklopuje lískový oříšek. Jejich těžké protějšky jsou zase jako pralinky, které mají uvnitř čokolády měkkou náplň.

Badatelé rovněž dospěli k závěru, že bez ohledu na hmotnost mají neutronové hvězdy zhruba stejnou velikost. Jejich poloměr by měl být asi 12 kilometrů, což zhruba odpovídá proporcím Frankfurtu nad Mohanem, v němž probíhal tento výzkum.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Florencie, kolébka renesance

Země: Itálie
Počet obyvatel: 366 tisíc
Vzdálenost z Prahy: 742 kilometrů (vzdušnou čarou); autem: 9 h 47 min (1 028 km)

Jméno metropole malebného Toskánska, založené římskými vojáky, znamená „Kvetoucí“. Největší rozkvět města nastal v období renesance, z nějž pochází i typická kupole nejikoničtější stavby Florencie: katedrály Santa Maria del Fiore. Stavba samotné budovy začala na konci 13. století, dokončení se však protáhlo. Nečekaným technickým problémem se ukázala výstavba obří kupole, s níž si dokázal poradit až Filippo Brunelleschi – kupole byla dokončena roku 1434. Florencií protéká řeka Arno, na níž stojí i jeden z nejslavnějších mostů světa, Ponte Vecchio. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ropucha coloradská – její kůže a jed obsahují 5-MeO-DMT a bufotenin, halucinogenní tryptaminy. (foto: Wikimedia Commons, WildfeuerCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Astrovan přepravující astronauty na start mise STS-135. (foto: NASA, Jim GrossmannCC BY 4.0)

Vesmír

Trosky Reichstagu jen pár dní po skončení bojů. (foto: Wikimedia Commons, Imperial War MuseumsCC0)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907