Astronomie a ekologie spojily síly k záchraně nosorožců pomocí dronů

10.04.2018 - Stanislav Mihulka

Drony s termálními kamerami budou automaticky hlídat nosorožce

<p>Infračervené snímky nosorožců při testu nového dronu</p>

Infračervené snímky nosorožců při testu nového dronu


Reklama

Osud nosorožců visí na vlásku. K jejich záchraně musíme využít vše, co se dá. Nedávno spojili své síly ochránci nosorožců a astronomové, když vyvinuli nový systém pro automatickou ochranu tlustokožců pomocí dronů.

Technologie využívá drony, které již ochránci velkých zvířat s úspěchem nasazují v terénu, společně s infračerveným zobrazováním a softwarem z dílny astronomů. Jde o umělou inteligenci, která původně detekovala astronomické objekty a vědci ji teď vycvičili pro rozeznávání různých zvířat v rozmanitých typech krajiny a vegetace.

TIP: Drony a umělé inteligence bojují proti pytlákům slonů v jižní Africe

Díky infračervenému, tedy termálnímu zobrazení mohou strážné drony snadno rozeznat zvířata v prostředí, bez ohledu na jejich skrývání. A platí to i pro pytláky. Ze zvířat i lidí plápolá infračervené záření podobně, jako září z galaxií a hvězd ve vesmíru. Proto si s tím tak dobře poradí algoritmy astronomů.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Royal Astronomical Society, LJMU

  • Zdroj fotografií: Endangered Wildlife Trust / LJMU



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907