Zánik masivních hvězd je doprovázen obrovskou explozí supernovy. Jak takovou událost poznat předem?
Už dlouho víme, že masivní hvězdy žijí jen krátce. Jejich zánik je doprovázen obrovskou explozí supernovy, po které zůstane ve vesmíru neutronová hvězda nebo černá díra. Zároveň známe několik velmi hmotných hvězd, které nám umírají před očima. Jsou vzácné, ale obvykle se prozradí bouřlivým vyvrhováním hmoty a podobnými extrémními projevy. Vědci by pochopitelně rádi viděli spektakulární výbuch takové hvězdy. Jak ale poznat, že se blíží čas supernovy?
Možnou odpověď nabízí tým odborníků, které vedl Benjamin Davies z britské Liverpool John Moores University. Ve studii zveřejněné v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society badatelé uvádějí, že červení veleobři o hmotnosti 8 až 20 Sluncí, po nichž zůstane neutronová hvězda, několik měsíců před explozí supernovy dramaticky pohasnou.
Vědci díky novým simulacím zjistili, že masivní hvězdy tohoto typu před svým zánikem ve výhni exploze vyvrhnou ohromné mračno hmoty. Tento oblak zhruba 100× omezí průchod světelného záření a přiblžně 10× průchod infračerveného záření. Jak říká Davies: „Znamená to, že v den exploze supernovy vlastně žádnou hvězdu nevidíte“.
Výzkum Daviesova týmu se podobal detektivnímu pátrání. Vědci prozkoumali archivní snímky hvězd, které nedávno explodovaly jako supernovy a dospěli k tomu, že zmíněné hvězdy vyvrhly ohromné množství hmoty a v podstatě zhasly, a to v době kratší než rok před explozí.
TIP: Vysokorychlostní supernova odhalila první momenty umírání hvězdy
Uvedený výzkum zároveň objasňuje situaci s červeným veleobrem Betelgeuse, který spadá právě do této kategorie hvězd. Betelgeuse sice v roce 2019 vyvrhl spoustu hmoty, ale charakter tohoto jevu podle Daviese neodpovídal závěrečné fázi života těchto hvězd. Podle nejnovějších odhadů dojde k zániku Betelgeuse asi za 1,5 milionu let, takže se ho, bohužel, nikdo z nás nedočká.
Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, Science Alert
ZajímavostiStředobod areálu obývaného oneidskou komunitou tvořil cihlový zámeček, kde se odehrávala většina společenských aktivit. (foto: Wikimedia Commons, New York Public Library, CC0)
VědaŘepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaer, CC BY-SA 4.0)
HistorieNa základě rentgenových snímků a počítačové tomografie jeho mumie vědci předpokládají, že Tutanchamon nejspíš dopadal při chůzi na patu a potřeboval oporu hůlky. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, Michael Barera, CC BY-SA 4.0)
VálkaOperace v hustě obydleném městském prostředí jsou jedněmi z nejnáročnějších vůbec. Brazilské favely poté představují skutečnou městskou džungli, kde policisté navíc musí brát ohledy i na bezpečnost civilních obyvatel. (foto: Wikimedia Commons, Governo do Rio de Janeiro, Marcelo Horn, CC BY 2.0)
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)