Astronomové objevili doposud neznámý typ hvězd, které zřejmě vznikají během velmi neobvyklého procesu splynutí
Normální hvězdy bývají pokryté vodíkem a heliem. Nově objevené hvězdy s označením PG 1654+322 a PG 1528+025 mají ale povrch pokrytý uhlíkem a kyslíkem. Tyto chemické prvky přitom představují „popel“, který vzniká po spálení helia. Odborníci jsou přesvědčeni, že zmíněné hvězdy vznikly v důsledku výjimečných srážek a následného splynutí dříve samostatných hvězd.
Německý tým astronomů, které vedl Klaus Werner z univerzity v Tübingenu zjistil, že kromě exotického složení, mají tyto hvězdy teplotu a velikost naznačující, že ve svém jádru spalují hélium. To je přitom vlastnost, kterou bychom očekávali u více vyvinutých hvězd pokročilého věku.
Možné vysvětlení nabízí druhý tým astronomů, v jehož čele stál Miller Bertolami z argentinského Astrofyzikálního institutu v La Plata. Badatelé se domnívají, že jsme v tomto případě narazili na stopy výjimečných splynutí bílých trpaslíků. Sloučení dvojice bílých trpaslíků není ve vesmíru úplně výjimečnou událostí. V případě hvězd objevených německými vědci jde ale o něco jiného než je důsledek běžné kolize. „Při splynutí dvou bílých trpaslíků obvykle nedojde ke vzniku hvězd, jejichž povrch je bohatý na uhlík a kyslík,“ upozorňuje Miller Bertolami.
TIP: Astronom vystopoval hvězdnou raritu: Extrémní heliovou hvězdu
„V případě dvojhvězdných systémů s velmi specifickými hmotnostmi bílých trpaslíků může dojít k tomu, že se naruší struktura trpaslíka, obsahujícího velké množství uhlíku a kyslíku a hmota tohoto trpaslíka skončí na druhém z trpaslíků, který by měl být bohatý na helium. To by mohlo vést ke vzniku zmíněných zvláštních hvězd,“ nastiňuje možný mechanismus Bertolami. Žádné současné modely ale vznik takových hvězd nevysvětlují. Odpovědi tak budou vědci hledat v počítačových modelech, které by jim měly ukázat, zda jsou podobné fúze vůbec možné.
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)