Astronomové objevili „přehřátou“ hvězdnou porodnici ve velmi mladém vesmíru
Objev galaxie vzdálené přes 13 miliard let odhaluje dosud neznámý typ extrémně horké hvězdné porodnice, kde se nové hvězdy rodí stokrát rychleji než v dnešní Mléčné dráze.
Mezinárodní tým astronomů, který vedl Tom Bakx ze švédské Chalmersovy technické univerzity v Göteborgu, nedávno objevil doposud neznámý typ hvězdné porodnice. Jde o galaxii, která dostala označení Y1 a je od nás tak vzdálená přes 13 miliard let.
„Díváme se velmi daleko do minulosti, kdy ve vesmíru vznikaly hvězdy mnohem rychleji než dnes,“ líčí astronom Bakx. „Dřívější pozorování galaxie Y1 odhalila, že se v této galaxii vyskytuje množství prachu. Momentálně to je nejvzdálenější galaxie, ve které pozorujeme záření zahřátého prachu.“
Galaxie s hvězdnou horečkou
Bakx a jeho kolegové využili velice přesná pozorování soustavy radioteleskopů ALMA v chilské poušti Atacama na vlnové délce 0,44 milimetrů, která odpovídá záření ohřátého prachu. Zjistili, že záření prachu galaxie Y1 odpovídá teplotě 90 kelvinů čili asi mínus 180 °C. Na první pohled je to velmi málo, ale ve skutečnosti je galaxie Y1 mnohem teplejší než jakákoliv jiná srovnatelná galaxie.
Teplota této galaxie podle vědců prozrazuje, že tam v době, kterou nyní pozorujeme, probíhala nesmírně intenzivní tvorba nových hvězd. Podobné galaxie zřejmě byly v dané době poměrně běžné. Podrobnosti vědci popisují ve studii zveřejněné v odborném časopisu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Bakx se svými spolupracovníky odhaduje, že „přehřátá“ galaxie Y1 tehdy vyráběla hvězdy skutečně extrémní rychlostí, odpovídající hmotě asi 180 Sluncí za pozemský rok. Mléčná dráha přitom v současné době vyrobí za rok hvězdy odpovídající asi jenom jednomu Slunci. Intenzivní tvorba hvězd ohřívá galaxii Y1, která díky tomu tak jasně září.
