V jasné hvězdokupě 47 Tucanae známe už celkem 43 kataklyzmických proměnných hvězd
Většina hvězd ve vesmíru má hvězdné společníky. Dvojhvězdy i vícehvězdné systémy mohou být velice rozmanité a někdy bývají skutečně exotické. To platí i pro systémy kataklyzmických proměnných hvězd, které tvoří bílí trpaslíci v těsném svazku s hvězdou průměrné velikosti.
Trpaslíci v těchto systémech kradou hvězdám materiál, což se projevuje erupcemi, záblesky a dalším exotickým chováním. Kataklyzmické proměnné hvězdy bývají leckde, nejčastěji je ale nacházíme v kulových hvězdokupách.
Astronomové Maureen van den Berg a Josh Grindlay z centra Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics společně s dalšími kolegy detekovali 22 nových kataklyzmických proměnných hvězd ve známé a jasné kulové hvězdokupě 47 Tucanae, která je od nás vzdálená asi 13 tisíc světelných let. Tím se počet těchto exotických dvojhvězd, známých z hvězdokupy 47 Tucanae, zvýšil na 43, což je rekord.
TIP: Amatérští astronomové objevili opravdovou raritu: Neutronovou dvojhvězdu
Vědci odhadují, že by průměrná kulová hvězdokupa s 1 milionem hvězd po 10 miliardách let vývoje měla obsahovat asi tak 200 kataklyzmických proměnných hvězd. Stále tedy ještě máme co hledat. Není to snadné, protože některé hvězdy tohoto druhu září jen slabě a prostředí hvězdokup také není příliš přehledné.
Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics
HistorieKarikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)
PřírodaSkalňák andský je národním ptákem Peru. Tok je pro samce tohoto druhu tak náročný, že se nijak nepodílí na výchově potomstva. Všechnu energii totiž spotřebují na získání partnerky. (foto: Wikimedia Commons, Ricardo Sánchez, CC BY 2.0)
ZajímavostiProkletí smrti
žena z Lemb | Royal Scottish Museum
Ačkoliv tzv. žena z Lemb vznikla již okolo roku 3500 př. n. l., archeologové ji objevili až v roce 1878 na Kypru. Podle legendy skončila každá rodina, která ji vlastnila, rozervána smrtí. Rod prvních majitelů zcela vymřel po šesti letech od získání sošky. Poté skulpturu koupil Ivor Menucci – a jeho příbuzné postihla zkáza za pouhé čtyři roky. Když si pak smrt začala přicházet i pro další vlastníky, padlo moudré rozhodnutí svěřit artefakt do sbírek Royal Scottish Museum. (foto: Wikimedia Commons, Héctor Ochoa, CC BY-SA 4.0)