Britští astronomové objevili unikátní zákrytovou dvojhvězdu – součástí tohoto 2 300 světelných let vzdáleného systému je dvojice bílých trpaslíků, z nichž jeden navíc pulzuje
Naše Slunce je hvězda, která žije takříkajíc single. Již delší dobu ale víme, že ve vesmíru kolem nás je mnoho hvězdných systémů, v nichž kolem sebe obíhá větší počet hvězdných partnerů. A mohou to být opravdu zvláštní rodinky. Jednu takovou nedávno objevili astronomové britské University of Sheffield.
Steven Parsons se svým týmem vystopoval unikátní dvojhvězdu, kterou tvoří dva bílí trpaslíci, tedy pozvolna vyhasínající jádra hvězd střední a malé velikosti, které již zakončily svoji kariéru. Už to by samo o sobě stálo za pozornost, protože takové systémy za sebou mají zrození a poté i zánik červených obrů, kteří jsou předstupněm pro vznik bílého trpaslíka.
V tomto případě jde ale o velmi zajímavou dvojici trpaslíků. Tvoří takzvanou zákrytovou dvojhvězdu, protože se obíhají tak, že se z našeho pohledu střídavě zakrývají. A co je ještě lepší, jeden z těchto trpaslíků pulzuje. Takovou dvojici bílých trpaslíků jsme ve vesmíru ještě neviděli.
TIP: Těsné páry bílých trpaslíků splynou do velmi exotického druhu hvězdy
Objevení trpaslíci opravdu nejsou příliš velcí. Pulzující bílý trpaslík je o trochu menší a má poloměr asi 13 300 kilometrů. Jeho hmota dosahuje přibližně 32,5 % hmotnosti Slunce. Partner pulzujícího trpaslíka má poloměr cca 14 750 kilometrů a jeho hmota činí 36,2 % Slunce. Velikost obou trpaslíků vědci odhadují s přesností na 300 kilometrů, což je velmi slušné, vzhledem k tomu, že jsou od nás vzdálení asi 2 300 světelných let.
VědaDospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)
VálkaKanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)
HistorieLýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)
HistorieCharles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)
ZajímavostiŠamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)