Astronomové popsali, jak se mění mlhovina vzdálená 4 000 světelných let
Astronomové poprvé podrobně zdokumentovali proměny planetární mlhoviny Spirograf, jejíž vývoj sledují už více než 130 let.
Mnoho zajímavých vesmírných objektů jsme objevili teprve nedávno, především díky novým výkonným přístrojům. V takovém případě známe jen současný stav a jejich vývoj můžeme zatím jen odhadovat. Existují ale i objekty, které astronomové pozorují již dlouhá desetiletí. U nich naopak můžeme sledovat, zda a jak se mění v průběhu času.
Albert Zijltra z Manchesterské univerzity a Quentin Parker z Hongkongské univerzity nedávno zpracovali pozorování planetární mlhoviny Spirograf (známé též jako IC 418), která probíhají už 130 let s rozmanitými typy teleskopů. Výsledky unikátní analýzy v těchto dnech uveřejnil odborný časopis Astrophysical Journal Letters.
Vývoj planetární mlhoviny
Spirograf je jednou z překrásných planetárních mlhovin, které představují materiál odvržený umírající hvězdou ve stádiu červeného obra. V tomto případě k tomu došlo ve vzdálenosti asi čtyř tisíc světelných let. Planetární mlhoviny představují vizuálně zajímavou podívanou, na rozdíl od galaxií nebo hvězd ale mají jen „jepičí“ životnost.
Odhaduje se, že existují jen asi 10 tisíc let a během té doby se průběžně mění. Proto má smysl sledovat jejich evoluci i za dobu zmíněných 130 let, přestože z hlediska existence vesmíru je zcela nicotná. Astronomové pozorovali mlhovinu Spirograf poprvé v roce 1893 a od té doby mnohokrát. Zijltra a Parker tak mohli díky tomu zhodnotit, jak se mlhovina Spirograf měnila v čase.
Badatelé například zjistili, že od roku 1893 asi 2,5krát zesílilo zelené záření mlhoviny Spirograf, za které jsou zodpovědné atomy kyslíku. Tato změna odpovídá zvýšení teploty centrální hvězdy mlhoviny o zhruba 3 000 °C. Podobné zvýšení teploty prodělalo i naše Slunce při svém vzniku, ale trvalo mu to asi 10 milionů let.
