Bakterie v ústech mohou souviset s depresí, naznačuje nový výzkum
Nový výzkum ukazuje, že rozmanitost bakterií v ústech může úzce souviset s výskytem deprese, což otevírá nové možnosti diagnostiky i léčby duševních poruch.
V poslední době se dramaticky rozšiřují naše poznatky o tom, že mikrobiální obyvatelé našich těl nejsou jenom pasivními nájemníky, ale že svou přítomností ovlivňují snad úplně všechny aspekty naší biologie, od působení na paměť a další mozkové pochody, přes mnoho metabolických procesů v těle, až po expresi genů a dění na molekulární úrovni.
Netýká se to přitom ale jen mikrobiomu ve střevech, který je nejznámější. Nový výzkum týmu odborníků, který vedla Bei Wuová z Newyorské univerzity, dospěl k závěru, že existuje těsný vztah mezi depresí a mikrobiomem ústní dutiny dotyčného člověka. Tento mikrobiom je přitom u lidí druhý největší, hned po střevech.
Ústa a deprese
„Lepší pochopení vztahu mezi ústním mikrobiomem a depresí nám pomůže odhalit mechanismy, které vedou ke vzniku deprese,“ je přesvědčená Wuová. „Současně ale také mohou přispět k vývoji nových biomarkerů nebo léčebných postupů, které bude možné využít v diagnostice a léčbě depresí a podobných psychických poruch.“
Wuová a její kolegové zjistili, že, podobně jako v případě mikrobiomu střev, je méně pestrý mikrobiom úst známkou větší náchylnosti k depresím. Dospěli rovněž k tomu, že biologickou diverzitu mikrobiomu úst snižuje přílišné pití alkoholu a kouření, stejně jako nedostatečná ústní a zubní hygiena. Výzkum ústního mikrobiomu a jeho vztahu k depresím, založený na datech více než 15 tisíc dospělých Američanů, uveřejnil odborný časopis BMC Oral Health.
Jak je v podobných případech obvyklé, autoři studie upozorňují, že odhalili pouze korelaci, nikoliv kauzální vztah. Není tedy jasné, zda se nižší diverzita mikrobiomu úst podílí na rozvoji depresí nebo zda spíše depresivní chování vede ke snížení diverzity mikrobiomu úst. Ale i samotná tato souvislost je velmi zajímavá a stojí za další výzkum.
