Balonové teleskopy mohou konkurovat Hubbleovu teleskopu za zlomek nákladů

23.07.2021 - Stanislav Mihulka

Teleskop SuperBIT na heliovém balonu levně pořídí krásné snímky vesmíru a navíc může v případě poruchy přistát zpět na Zemi

<p>Příprava balonového teleskopu SuperBIT na test v září 2019.</p>

Příprava balonového teleskopu SuperBIT na test v září 2019.


Reklama

NASA investovala do vývoje nového vesmírného teleskopu Jamese Webba 25 let úsilí a 10 miliard dolarů. Teď zjišťují, že vlastně existuje mnohem levnější cesta, jak získat velmi kvalitní snímky z hlubokého vesmíru. Stačí namísto vyslání teleskopu do vesmíru umístit teleskop na héliový balon a poslat ho vysoko do atmosféry.

Vesmírné teleskopy, jako je například Hubbleův, mají obrovskou výhodu v tom, že jim v pozorování nepřekáží pozemská atmosféra. Jejich provoz ale provázejí neméně velké nevýhody. Vesmírný teleskop je v zásadě odkázaný sám na sebe a v případě problémů je obtížné jej opravovat.

Balonová astronomie

Velmi zajímavou alternativou by se mohly stát balonové teleskopy. Balony plněné heliem je mohou dopravit do výšky, kde budou nad cca 99,5 procenty pozemské atmosféry. Díky tomu budou mít skoro tak dobrý výhled jako Hubble. Vědci a inženýři v dnešní době usilovně pracují na jejich vývoji. 

V dubnu 2022 by měl na první vědeckou misi vyrazit balonový teleskop americké NASA Superpressure Balloon-borne Imaging Telescope, čili SuperBIT. Vzlétnout by měl z Wanaky na Novém Zélandu.

TIP: Z pobřeží Antarktidy vzlétl balon s rentgenovým teleskopem X-Calibur

Balon o velikosti fotbalového hřiště ho ponese ve výšce cca 40 kilometrů, v níž několikrát obkrouží Zemi. Přes den bude dobíjet energii solárními panely a celé noci bude pořizovat snímky vesmíru. Kdyby se vyskytl nějaký technický problém, balon prostě přistane. Až doposud byl problém s tím, že podobné balony udržely helium jen několik dní. SuperBIT by měl díky nové „supertlakové“ technologii na jedno naplnění letět celé měsíce.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907