Balonové teleskopy mohou konkurovat Hubbleovu teleskopu za zlomek nákladů

23.07.2021 - Stanislav Mihulka

Teleskop SuperBIT na heliovém balonu levně pořídí krásné snímky vesmíru a navíc může v případě poruchy přistát zpět na Zemi

<p>Příprava balonového teleskopu SuperBIT na test v září 2019.</p>

Příprava balonového teleskopu SuperBIT na test v září 2019.


Reklama

NASA investovala do vývoje nového vesmírného teleskopu Jamese Webba 25 let úsilí a 10 miliard dolarů. Teď zjišťují, že vlastně existuje mnohem levnější cesta, jak získat velmi kvalitní snímky z hlubokého vesmíru. Stačí namísto vyslání teleskopu do vesmíru umístit teleskop na héliový balon a poslat ho vysoko do atmosféry.

Vesmírné teleskopy, jako je například Hubbleův, mají obrovskou výhodu v tom, že jim v pozorování nepřekáží pozemská atmosféra. Jejich provoz ale provázejí neméně velké nevýhody. Vesmírný teleskop je v zásadě odkázaný sám na sebe a v případě problémů je obtížné jej opravovat.

Balonová astronomie

Velmi zajímavou alternativou by se mohly stát balonové teleskopy. Balony plněné heliem je mohou dopravit do výšky, kde budou nad cca 99,5 procenty pozemské atmosféry. Díky tomu budou mít skoro tak dobrý výhled jako Hubble. Vědci a inženýři v dnešní době usilovně pracují na jejich vývoji. 

V dubnu 2022 by měl na první vědeckou misi vyrazit balonový teleskop americké NASA Superpressure Balloon-borne Imaging Telescope, čili SuperBIT. Vzlétnout by měl z Wanaky na Novém Zélandu.

TIP: Z pobřeží Antarktidy vzlétl balon s rentgenovým teleskopem X-Calibur

Balon o velikosti fotbalového hřiště ho ponese ve výšce cca 40 kilometrů, v níž několikrát obkrouží Zemi. Přes den bude dobíjet energii solárními panely a celé noci bude pořizovat snímky vesmíru. Kdyby se vyskytl nějaký technický problém, balon prostě přistane. Až doposud byl problém s tím, že podobné balony udržely helium jen několik dní. SuperBIT by měl díky nové „supertlakové“ technologii na jedno naplnění letět celé měsíce.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ve výřezu zubní protéza George Washingtona – není divu, že s tímto monstrem v ústech nerad mluvil na veřejnosti.

Historie
Zajímavosti

Bez vody ani ránu

Kapybary (Hydrochoerus hydrochaeris) patří mezi savce žijící (podobně jako například hroši) částečně vodním životem. Proto je můžete vidět především v regionech, kde je snadný přístup k vodě: jejich oblíbeným místem jsou zatopené lučiny, okraje močálů a nížinné lesy, kde je dobrá pastva a po celý rok dostatek vláhy. Daří se jim u vodních nádrží a v okolí řek.

Vyskytují se ovšem i v suchých lesích, křovinatých podrostech a na loukách. Jsou pěstovány na farmách nejen ve své domovině a uprchlíci z těchto chovů se zabydlují v oblastech bohatých na vodu po celém světě. Například na Floridě jsou volně se pohybující kapybary běžně vídány a roku 2011 byla kapybara viděna v Kalifornii.

Často zůstávají skryty ve vodě, přičemž nad hladinu jim čouhají jen nozdry a oči. Pod vodu se dokážou ponořit i úplně a vydrží bez nadechnutí až pět minut. Přední nohy kapybar jsou o něco kratší než zadní a mezi prsty mají tato zvířata menší plovací blánu. Tato danost společně s umístěním očí, nozder a uší ve vrchní části hlavy je předurčuje k bezproblémovému přebývání ve vodě.

Příroda

Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.

Vesmír

Samantha Wrightová se svou dcerou Sofií a aplikací CamAPS FX, která monitoruje její cukrovku.

Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907