Bašta budoucnosti? Kalifornský startup Air Protein vyrábí maso „ze vzduchu“

19.11.2019 - Stanislav Mihulka

Přeměnu vody ve víno již historie pamatuje. Co takhle ale měnit vzduch na maso? Přesně o tohle se snaží kalifornský startup Air Protein

<p>Z oxidu uhličitého by se mohla stát významná surovina pro výrobu potravinářských proteinů</p>

Z oxidu uhličitého by se mohla stát významná surovina pro výrobu potravinářských proteinů


Reklama

Již v začátcích letů do vesmíru, přišla americká vesmírná agentura NASA s nápadem, že by bylo možné vyrábět jídlo z oxidu uhličitého, který budou vydechovat astronauti při dlouhém pobytu ve vesmíru. V NASA tenhle nápad nikdy nedotáhli do konce, chopil se ho ale kalifornský startup Air Protein.

Flákota, jakou svět neviděl

Odborníci Air Proteinu vyvinuli postup, který využívá mikroby k přeměně oxidu uhličitého ze vzduchu na proteiny. Ty mají stejné složení, jako živočišné proteiny a jsou vhodné k jídlu. Tito mikrobi „pracují“ ve fermentačních nádržích, kde mají k dispozici směs oxidu uhličitého, vody a dalších nezbytných živin. Jejich výtvorem je hnědá hmota podobná mouce, která je neutrální chuti a obsahuje 80 procent proteinů.

TIP: Impossible Whopper: Burger King přichází s bezmasým ekologickým hamburgerem

Mikrobiální hmota ze vzduchu sice není přímo „maso“, podle Air Proteinu ale bude možné takto vyrobenou hmotu dotvořit, aby její konzistence a chuť maso co nejvíce připomínala. Pokud se tato technologie prosadí, mohla by ušetřit spoustu zemědělské půdy, pesticidů i dalších chemických látek a pochopitelně také drahocené vody. Ušetří i čas, protože mikrobi vytvoří spoustu proteinů během hodin a nikoliv měsíců, jak je tomu v případě hospodářských zvířat či pěstovaných plodin.

  • Zdroj textu:

    Air Protein

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sever Evropy čekají možná v budoucnosti vyšší srážky, ale střed a jih kontinentu budou stále víc vysychat.

Zajímavosti

Obraz Médúmské husy: nahoře malba husy velké a dvojice hus běločelých, vlevo dole vyhynulé bernešky a husa velká.

Věda

Odolnost Pernštejna prokázaná v roce 1645 přispěla k tomu, že byl hrad zařazen mezi udržované zemské pevnosti.

Historie
Revue

Zoologové zkoumali rovněž zobáky papuchalků severních (Fratercula arctica), mořských ptáků, kteří patří do čeledi alkovitých. Zobáky papuchalků mají při pohledu z boku tvar širokého trojúhelníku, ale zároveň jsou velmi úzké.

Příroda

Každá tečka představuje jednu supermasivní černou díru. | zdroj: LOFAR/LOL Survey (CC BY 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907