Berlínská sexploze: Výmarská republika byla plná jazzu, sexu a drog

05.12.2020 - Judith Krulišová

Nejlépe by Německo vyrovnávající se s následky Velké války a zároveň bláznivě toužící dostatku vystihlo přirovnání k Babylonu – řízený chaos a zmatek, kde jste si konečně mohli splnit všechna přání navzdory sociální a ekonomické mizérii


Reklama

Poválečné Německo dvacátých let 20. století nebylo zemí, která by po přísných podmínkách Versailleské smlouvy oplývala mlékem a strdím. Právě naopak. Skepse, bída, rozvrácené rodiny a traumatické zážitky veteránů nepřispívaly k pozitivním myšlenkám na světlou budoucnost.

Před Hitlerem

Sex, jazz a drogy – to byla německá poválečná renesance. Zítřek neexistoval a ještě stále čerstvé, bolestné vzpomínky na ničivou světovou válku poháněly všechny vpřed šíleným tempem. Že je to vedlo do náruče drog a alkoholu? Proč ne! Žijeme přeci jen jednou. Sex nebyl jen sex, sex bylo nebezpečí, sex byl moc, sex byla smrt číhající na každém rohu, sex byl život a touha ho prožít ve zkráceném čase. Mít všechno tady a teď se stalo heslem doby, která ve sladké nevědomosti pomalu spěla k další válce.

Konzervativní část veřejnosti tuto uvolněnost a všechny její domnělé i skutečné negativní dopady samozřejmě svalovala na Židy. Konec Výmarské republiky předznamenal zánik jedné éry. Omezování svobody jednotlivců, kteří už nemohli vyjadřovat svoje pocity a touhy, v sobě nesl zárodek budoucnosti porobených národů, které se odmítaly podřídit touze jednoho muže. Berlínské orgie nabízely všechno, co za války nebylo: nahotu, prostituci, homosexualitu a samozřejmě opět drogy a alkohol. Podívejte se, co se ve Výmarské republice dělo a na Německo už se nikdy nebudete dívat stejnýma očima. Nechte se vtáhnout do bláznivé atmosféry nového počátku, který v moderní době neměl obdoby.

Kokainománie

Kokain si v Německu vybudoval slavné jméno a poměrně stabilní pozici už před začátkem války. Po ní se kvůli jeho nadměrnému užívání a vysoké frekvenci večírků, které právě bílý prášek startoval, dokonce mluvilo o kokainismu – tedy mánii, která zachvátila celý národ. Stejně jako před válkou, objevila se i po ní touha zintenzivnit přítomný okamžik a prožít ho naplno. A tohle kokain sliboval. S ním bylo všechno skutečnější, barevnější, rychlejší, větší a lepší. Droga doputovala ze zákopů a lazaretů až do nočních berlínských klubů, kde si jí návštěvníci dopřávali ve větším než malém množství. 

TIP: Tišitel duševní bídy: Kokain byl v dobách první republiky drogou číslo jedna

Kouzlu kokainu nepropadali jen prostitutky, gambleři a drobní kriminálnící, ale i umělci. Kokain byl natolik samozřejmou součástí berlínského života a městské noční kultury, že někteří básnící, toužící po maximální inspiraci, ho rozprašovali do vzduchu, který dýchali. Nikdy se neunavit, nikdy nespat, tančit a bavit se až do posledního dechu. To byl slogan, podle nějž se žilo a kokain ho sliboval uvést v realitu.

Farmeceutická firma E. Merck, založená už roku 1668, představovala jedničku ve světové produkci lékařského kokainu a ne náhodou měla sídlo právě v Německu. O to, aby se kokain dostal opravdu ke každému zákazníkovi, se staraly i berlínské kavárny, které ho servírovaly přímo na stůl s kávou a minerálkou. 

Vítejte v kabaretu!

Kabaret bylo místo pro všechny – homosexuály, androgynní osoby, pansexuály, transsexuály a samozřejmě heterosexuály. Nebylo důležité, kdo jste, ale jestli jste stejně naladěni a připraveni oslavovat zhýralost a svobodu. Pokud jste měli náladu na drogy, promiskuitu a nevadil vám spánkový deficit, byly pro vás dveře kabaretu otevřené dokořán a mohli jste tu v poklidu či neklidu strávit podstatnou část svého života. Kabaret byl centrem nočního i kulturního života. Nové experimentální umění, poslední výstřelky módy i originální hudební vystoupení a taneční čísla byly prezentovány právě tady

Volnomyšlenkáři se setkávali i v nepočítaném množství berlínských barů, které se od sebe lišily výzdobou interiéru, bohatou nabídkou alkoholických nápojů i různorodou klientelou. V jedněch své útočiště nacházely lesby, jiné hostily gaye, další posloužily jako druhý domov pro muže v ženských šatech a ženy v mužských oblecích. Každý si z nekonečné a proměnlivé nabídky vybral ten, který uspokojil jeho potřeby a vyplnil všechna skrytá přání. Nic nebylo tabu.

Vysoké umění se přelévalo do nízkého, strip bar se rychle měnil na scénu pro doslova operní vystoupení a lidé všech sexuálních orientací sem přicházeli za jediným účelem – bavit se a konečně žít tak, jak si vždycky představovali!

Móda zatracenců 

Tehdejší móda byla neuvěřitelný mix historizujících, secesních, sexuálních, ornamentálních a výstředních prvků, o nichž byste si ani v nejdivočejších snech nepomysleli, že se můžou všechny dohromady objevit na jedněch šatech. Výmarská republika zářila, blyštila se a třpytila, pestré barvy přecházely do temných nočních tónů a elegantní kostýmy z těžkých látek střídaly lehoučké průstvitné šaty, které více odhalovaly, než zakrývaly

Přesto byla výmarská móda funkční a praktičnost se cenila nade vše. Šaty ale tehdy dělaly člověka a tak se fantazii a extravagantním výstřelkům meze nekladly. Oděv byl způsob sebevyjádření, a tak se jeho nositelé nebáli překračovat hranice toho, co už bylo ve většinové společnosti považováno za nekonvenční. Oblečením muži i ženy vysílali jasnou zprávu – je možné se osvobodit a žít podle vlastních pravidel. Ženy po první světové válce se navíc emancipovaly jak sociálně, tak ekonomicky. 

Příkladem za všechny byla Anita Berber. Tanečnice, herečka a spisovatelka do povědomí německé dekadentní scény vešla svým extravagantním životním a módním stylem a stala se ztělesněním bláznivé doby, která jakoby nikdy neměla skončit. Anita se například procházela nahá v městské hromadné dopravě a jejími jedinými doplňky se staly zlatý prášek a řetěz kolem krku. Říkalo se o ní, že pojídá plátky růží namočené v chloroformu a éteru. Oblibu v drogách dokládají i názvy jejích tanečních čísel: Kokain a Morfium. Anita se stala ztělesněním všeho, o čem v té době měla žena svobodu rozhodovat – o svém těle, sexuálních partnerech, oblečení i pověsti.

TIP: Když žena miluje ženu: Meziválečná Paříž byla centrem ženské lásky

Ženské i mužské prvky se v oblečení míchaly v šílený oboupohlavní mix, který perfektně vystihoval sexuálního ducha doby – pohlaví neexistuje, ať si každý je, čím chce a užívá si sexu na maximum s kýmkoliv. Lesbická móda si z té mužské půjčovala maskulinní prvky a ženy, které se nebály svou sexualitu přiznat a veřejně ji dávat na odiv, světu ukazovaly své skutečné já právě prostřednictvím svého oblečení. Osvobození se týkalo všech sfér života. Nic nezůstalo skryté, nebylo za co se stydět a každý se ke své identitě mohl hrdě hlásit.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Afgánská kvalita 

Heroin sice patří k opioidům z předchozí skupiny a je odvozen od morfinu, ale jeho příběh je trochu jiný. Jeho užívání má předlouhou historii, včetně „legální fáze“, kdy byl volně podáván jako dětský lék proti kašli. Riziko vytvoření závislosti je prakticky stoprocentní, často jako navazující fáze po předchozím zneužívání opioidů. Neméně extrémní rizika nese zneužívání heroinu pro individuální zdraví, a to vysokou mortalitou uživatelů – ať už skrze předávkování, infekce, selhání srdce, onemocnění ledvin, jater a záněty žaludku.

V současnosti je heroin celospolečensky závadnou drogou, především kvůli tomu, jak masivní sítě organizovaného zločinu stojí za jeho výrobou, pašováním a distribucí. Jen pro zajímavost: Přibližně 95 % současné produkce heroinu vzniká v Afghánistánu. Počty závislých se vzhledem k ilegální podstatě heroinu těžko odhadují (asi 3–7 milionů), počty předávkovaných/mrtvých se pohybují okolo 530 000 (v roce 2017). (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Vesmír

Sopranistka Jindřiška Rettigová (1813–1854).

Historie

Gotthard Heinrici (vpravo) se těšil respektu ze strany spolubojovníků i Spojenců a platil za mistra defenzivy.

Válka
Věda
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907