Bílá místa pod zemí: České i světové jeskyně

? Mám subjektivní pocit, že jeskyně jsou v Česku skoro všude. Jak významné jsou vlastně z hlediska unikátnosti a rozlohy v rámci Evropy?

V České republice jsou evidovány téměř čtyři tisíce krasových a pseudokrasových jeskyní. Máme u nás typické krasové jeskyně ve vápencových oblastech, řada jeskyní je ale vytvořena i v mramorech. Nekrasové jeskyně vzniklé mechanickými procesy jsou u nás převážně v pískovcích, ale i třeba ve vulkanických horninách. Na jeskyních v Česku je unikátní jejich pestrost a způsob vzniku. Délka a velikost je různá, od tří metrů až po nejdelší jeskynní systém Amatérské jeskyně v délce přes třicet kilometrů, který se nachází v Moravském krasu. Unikátem jsou krasové jevy ve vápencích Hranického krasu, kde část podzemních prostor vznikala hydrotermálními procesy, tedy činností teplých minerálek. Z oblasti jsou známé Zbrašovské aragonitové jeskyně nebo zatopená Hranická propast, kde nebylo dosaženo dna. Naše jeskyně jsou unikátní i svou historii, o čemž svědčí paleontologické a archeologické nálezy, mnohdy světového významu.

? Kolik je vlastně u nás přístupných jeskynních systémů a jaké pozoruhodné prostory jsou před veřejností utajeny?

V České republice je čtrnáct jeskyní zpřístupněných veřejnosti. Řada krasových i pseudokrasových jeskyní je přístupná v rámci turistických či naučných stezek. Nejdelší jeskynní systémy a ostatní jeskyně nejsou běžně přístupné veřejnosti, ale některé z nich mohou nejeskyňáři spatřit v rámci dnů otevřených dveří.

? Je toto rozdělení na přístupné a nepřístupné definitivní, nebo je snaha otevřít veřejnosti v budoucnu i dnes uzavřené prostory?

Prozatím se nepředpokládá otevření dalších prostor veřejnosti. Zpřístupnění znamená i velký technický zásah v podzemních prostorách, aby například provedení chodníků a zábradlí odpovídalo báňsko-bezpečnostním předpisům. V současné době má město Ledeč nad Sázavou v úmyslu zpřístupnit v rámci naučné stezky jeskyni Pod šeptouchovem. V této jeskyni je však zavedena elektroinstalace i chodník, protože dříve sloužila jako vodní zdroj.

? V očích běžných lidí jsou nejzajímavějším českým podzemním prostorem zřejmě jeskyně Moravského krasu v čele s Punkevními jeskyněmi. Co ty osobně, jako člověk, který dobře zná i nepřístupná místa, považuješ za největší český jeskynní klenot?

Z veřejnosti zpřístupněných jeskyní považují za klenot Javoříčské jeskyně. V bohatosti a pestrosti krápníkové výzdoby nemají konkurenci. Ze všech jeskyní v republice je asi největším unikátem nejdelší jeskynní systém – Amatérská jeskyně – svou rozlohou, mohutností prostor i krápníkovou výzdobou.

? Rýsuje se v rámci tvého domovského Moravského krasu nebo jiných jeskynních prostor ČR nějaký nový objev?

V České republice aktivně pracují desítky skupin České speleologické společnosti, které bádají ve vymezených teritoriích. Prokopávají závrty, čerpají sifony, vyplavují sedimenty. Každým rokem dojde v rámci celé republiky k menším či větším objevům nových jeskynních prostor.

TIP: Pod zemí i na povrchu aneb Světoznámým územím Moravského krasu

? Jak moc je české podzemí probádané? Je možné, že někde existují rozsáhlé jeskyně, kam noha ani toho nejvšetečnějšího jeskyňáře dosud nevkročila?

Bílých míst podzemí je stále dost. Největším otazníkem je hydrografický systém ostrovských a vilémovických vod v severní části Moravského krasu, ze kterého jsou známy jen zlomky.

? Má náhoda velkou roli v objevu nových prostor, nebo jde dnes už o velmi sofistikovaný postup, který s náhodami moc napočítá?

Je to samozřejmě i o štěstí. Ačkoliv speleologové dobře rozumí podzemním jevům a dokáží vyhodnotit potřebné indicie, příroda většinou dlouho odolává. Před třemi lety se podařilo skupině Tartaros vyčerpat 30 metrů hluboký sifon v systému propadání Lopač v Moravském krasu. Na rozsáhlé akci se podílely desítky jeskyňářů z celé republiky, systém čerpadel běžel nepřetržitě mnoho dnů. Po úspěšném vyčerpání sifonu však bylo zjištěno, že jeho druhá strana je přehrazena nebezpečným závalem balvanů, takže se kluci do prostor za sifonem nedostali. I při plánování a snaze vše předvídat se jak vidno člověk bez štěstí neobejde a v podzemí prakticky nic není zadarmo.

? Přichází při hledání nových neprobádaných částí ke slovu i nejnovější technické vymoženosti, nebo převládají tradiční metody v duchu „odtud jde průvan“?

Spíše tradiční metody. Vodítkem je skutečně průvan, ztrácející se voda, závrtové řady na povrchu či geologická dispozice horniny. Důležitým ukazatelem je i roztávání sněhu a vznik jinovatky při vysokých mrazech, což je způsobeno vývěrem teplého vzduchu z podzemí. V některých oblastech pátraly po nových jeskyních desítky proutkařů nebo se prováděly geofyzikální průzkumy. Jen málo z těchto průzkumů ale vedlo k objevům.

? Jsou nějaká specifika při prozkoumávání krasových a nekrasových jeskyní?

Krasové jeskyně a krasové jevy vznikají činností vody, takže hlavním vodítkem je voda a její pohyb. Nekrasové jeskyně vznikají procesy mechanickými – rozsedání horninových bloků, vznikem dutin pod mohutnými sutěmi. Způsob průzkumu v obou typech jeskyní je ale podobný. Pro nekrasové jeskyně není zapotřebí jiná technika než se používá v jeskyních krasových. V nekrasových horninách jsou horizontální jeskyně, stejně jako třeba propasti. Pouze jejich charakter je odlišný.

? Za nejméně probádanou oblast Země jsou považovány oceány. Jak jsou na tom v tomto ohledu jeskyně? Je možné, že se někde pod zemí skrývají dosud neznámé životní formy?

V jeskyních žijí troglobiontní formy živočichů, které jsou plně přizpůsobeny k životu v úplné tmě. Řadu z nich nalezl a popsal už profesor Karel Absolon v jeskyních Balkánu. Asi nejznámějším slepým obratlovcem je mlok macarát jeskynní a existují i slepé ryby. Každým rokem jsou popsány nové taxony skupin bezobratlých jeskynních živočichů, jako třeba brouků, pavouků, mnohonožek a podobně.

? Nejhlubší českou propastí je Hranická propast, která má změřenou hloubku ko384 metrů. Jaká je hloubka nejhlubší světové propasti?

Vertikálně nejhlubší světová propast je Vrtiglavica ve Slovinsku s hloubkou 645 metrů. Nejhlubší jeskynní systém na světě je Krubera – Voronja v Abcházii. Tamější výškové rozpětí je přes 2 100 metrů.

? Je hloubka přes 2 100 metrů konečný údaj, nebo se dají očekávat objevy ještě hlubších prostor? Kde by se mohly nacházet ještě hlubší jeskynní prostory?

Určitě přijdou nové objevy, které by mohly tyto hranice překonat. Podstatný je velký výškový rozdíl mezi ponorovými částmi krasové oblasti a jejími vývěry. Speleologové takové oblasti vyhledávají na mnoha místech světa.

? Dnu Voronji se říká čtvrtý pól a stanula na něm i noha českých speleologů. Můžeš přibližně popsat, o jak  náročnou akci se jedná? Dá se srovnat třeba s vysokohorským výstupem v Himálajích?

O tom by jistě lépe pohovořili samotní účastníci akce. Zcela určitě se však jedná o extrémní výkon, který svou náročností lze srovnat s výstupem v Himalájích. I když se jedná o zcela odlišnou akci s použitím zcela odlišné techniky.

? Fyzická kondice je tedy velmi důležitá. Co je kromě ní ještě potřeba?

Nejdůležitější je nadšení. Člověk, který chce zdolávat náročnější úkony, jako je třeba lezení a jednolanová technika musí mít dobrou fyzickou zdatnost a v žádném případě by neměl mít klaustrofobii a fobii z výšek.

? A co psychika? Stalo se ti třeba někdy, že jsi se dostal do situace, kde bylo zachování klidu mnohem důležitější než technika a fyzická připravenost?

Ano, stalo se mi to mnohokrát. V náročném místě se stane, že člověk začne zmatkovat, což stojí mnoho sil. Většinou jsem tu situaci vyřešil tak, že jsem na několik minut vypustil jakoukoliv aktivitu a pak to zkusil znovu. Po takovém zklidnění už jsem byl úspěšný.

? Je pro vstup do nejhlubších jeskyní a do jeskyní obecně mít nějaké povolení?

Speleologové v nejhlubších systémech na cizím území vždy spolupracují s místními speleology. U nás existují na dané oblasti, jeskyně a průzkumné lokality povolení ve formě výjimek k činnosti.

? Podzemní prostory jsou mimo dosah běžné komunikační techniky. Je nějaký způsob, jakým při objevování nových prostor probíhá komunikace těch pod zemí s lidmi, kteří zajišťují zázemí na povrchu?

Ve volných propastech používají vysílačky, v komplikovaných systémech se táhne telefonní kabel.

? Nové prostory bývají často dosažitelné jen přes zatopené sifony. Je proto potřeba, aby byl jeskyňář zároveň i potapěčem? 

Není to nutně potřeba, speleopotápěčů je mnohem méně než jeskyňářů pohybujících se mimo zcela zatopené prostory. U mnoha průzkumů jsou však spelopotápěčské průniky nezbytné, proto se k těmto akcím lidé s potřebnými znalostmi a schopnostmi povolávají. Některé systémy například v Mexiku jsou však výhradně pod vodou, takže průzkumy jsou doménou pouze speleopotápěčů. A zrovna ti naši mají vynikající úspěchy.

? Jaký zvuk má obecně česká speleologie v zahraničí? Máme nějaká prvenství i mimo oblast Česka?

Naše speleologie je velmi uznávaná. Čeští spelologové objevili řadu významných jeskynních systémů po celém světě – v Mexiku, Venezuele, Íránu, Slovinsku, na Novém Zélandu ... Myslím, že poměrně výmluvné je i to, že v roce 2013 se bude v České republice konat mezinárodní speleologický kongres, což je nejvýznamnější setkání svého druhu na světě. 

? Máš ty sám na kontě taky nějaký objevitelský úspěch?

Podílel jsem se na objevu několika jeskyní v Moravském krasu a na expedicích v Černé Hoře. V roce 1999 jsem byl členem české expedice na Špicberkách, kde jsme objevili obrovské jeskyně pod ledovcem.

Kdo je Petr Zajíček

RNDr. Petr Zajíček (narozen 1965) je od svých osmnácti let členem České speleologické společnosti. Vystudoval obor geochemie na Masarykově univerzitě Brno a poté nastoupil do tehdejšího podniku Moravský kras Blansko (provozující zpřístupněné jeskyně Moravského krasu), oddělení dokumentace. V současné době jde o státní příspěvkovou organizaci – Správa jeskyní České republiky. Zde provádí v odborném oddělení dokumentaci, mikroklimatická měření, geochemické výzkumy a další činnosti ve veřejnosti přístupných i nepřístupných jeskyní po celé republice.

Jeho mimopracovní aktivity jsou zaměřeny na krasové i jiné oblasti Evropy (mj. se účastnil polární expedice na Špicberky), kde převážně fotografuje. Publikuje v knihách a časopisech (kromě Přírody také např. Svět, National Geographic Česko, Lidé a země, Terra apod.). V červnu 2007 vydal v nakladatelství Kant obrazovou publikaci Moravský kras, nedávno mu u nakladatelství Academia vyšla kniha Jeskyně České republiky na historických mapách. Je ženatý, má tři děti.

Na okraj rozhovoru

Jsem opravdu rád, že v rozhovoru s Petrem Zajíčkem zaznělo přímo z jeho úst slovo „nadšení“. Entuziasmus je totiž to, co tohoto člověka podle mého názoru charakterizuje nejlépe. Když se s ním například bavíte o nějaké hudební skupině, na základě jeho popisu byste si příslušnou nahrávku nejraději hned sehnali a pustili. A když mluví o jeskyních, máte chuť sehnat někde kus lana a pořádnou lampu a aspoň na hodinku se do nějaké jeskyně vypravit.