Bouře na Jupiteru nepřipomínají nic, co bychom znali ze Země

09.03.2018 - Martin Reichman

<p>Kompozitní snímek infračerveného mapovače polárních září (JIRAM) zachycuje centrální bouři v oblasti severního pólu Jupiteru, kterou obklopuje osm dalších cyklón. Ve výřezu scéna z jižního pólu s pěticí okolních cyklón.</p>

Kompozitní snímek infračerveného mapovače polárních září (JIRAM) zachycuje centrální bouři v oblasti severního pólu Jupiteru, kterou obklopuje osm dalších cyklón. Ve výřezu scéna z jižního pólu s pěticí okolních cyklón.


Reklama

Nejnovější údaje shromážděné sondou Juno naznačují, že bouře na Jupiteru sahají hluboko do jeho atmosféry a trvají mnohem déle, že jakékoli atmosférické procesy známé ze Země. Povaha těchto atmosférických jevů navíc podle vědců nepřipomíná nic, co bychom znali z jiných koutů Sluneční soustavy.

Data sondy Juno a jejího infračerveného mapovače polárních září (JIRAM) ukazují, že bouře na Jupiteru sahají do hloubky okolo 3 000 kilometrů. To je mnohem hlouběji, než se doposud předpokládalo.

TIP: Sonda Juno přinesla nová fakta o největší bouři na Jupiteru

Nejde ale o jediné překvapení, které Juno vědcům přichystala. Na kompozitním snímku bouře z jižního pólu Jupitera je patrný centrální cyklóna obklopená hned pěticí dalších cirkumpolárních bouří. Každá má v průměru mezi 5 600 až 7 000 kilometry. Přestože jsou okolní cyklóny v těsném kontaktu s centrální bouří, jejich morfologie zůstala podle vědců zcela unikátní. Že nejde o ojedinělý jev dokazuje i snímek ze severního pólu planety, kde centrální bouři obklopuje hned osm dalších cyklón s průměrem od 4 000 až po 4 600 kilometrů.

  • Zdroj textu:

    NASA

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech/SwRI/ASI/INAF/JIRAM

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vykopávky s mamuty před stavbou nového letiště v Santa Lucíi.

Věda

Kuba říká…

Američané jsou přesvědčení, že hra „Simon říká patří k jejich kulturnímu dědictví. A Angličané kontrují, že rozhodně vznikla u nich. Jasně se v ní přece hovoří o muži jménem Simon de Montfort, který v bitvě u Lewes v roce 1264 polapil krále Jindřicha III. i jeho syna, a proto „vydával rozkazy celé zemi“. Po nějaký čas tehdy platilo, že co říká Simon, má stejnou váhu jako slova krále.

Nebojte, Britové nemají patent na všechny hloupé hry. Stejný design, při kterém vedoucí postava hry předkládá nejrůznější úkoly ostatním hráčům a ti je musí plnit (ovšem jen za předpokladu, „že to říká Simon“, jinak by je to diskvalifikovalo), je totiž důvěrně známý po celém světě. Česká varianta „Kuba říká“ sice nezní zrovna původně, ale turecké Yakup der ki nebo vietnamské Tôi báo už působí vcelku originálně.

Kořeny těchto her totiž sahají rozhodně dál, než aby se daly považovat za důsledek nějaké středověké třenice mezi anglickými barony. Portugalským a norským dětem při této hře rozkazuje Král, španělským Kozel, japonským Kapitán lodě, francouzským Jacques, čínským Učitel a německým Kommando Pimperle.

Historie
Zajímavosti

Výtrysk černé díry systému MAXI J1820+070 na snímku observatoře Chandra

Vesmír

Stroj v dražbě je uchován v dřevěném kufříku a na první pohled připomíná psací stroj. Odhadovaná cena jednoho z mála zachovaných strojů se pohybuje mezi 30 a 40 tisíci eur.

Zajímavosti

Nosorožec černý (Diceros bicornis) – všimněte si protáhlého horního pysku.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907