Amatérští lovci fosilií objevili v jihozápadní Anglii „mamutí hřbitov“. Pozdější podrobný průzkum odhalil i stopy po neandertálcích. Na projektu se podílí i přírodovědec a popularizátor vědy David Attenborough
Britští amatérští lovci fosilií Sally a Neville Hollingworthovi objevili v roce 2019 „mamutí hřbitov“. V lomu u Swindonu v jihozápadní Anglii se na jednom místě nalezly pozůstatky celkem pěti jedinců mamuta stepního (Mammuthus trogontherii) – dvou dospělých mamutů, dvou mláďat a jednoho čerstvě narozeného jedince. Podle vědců tito mamuti zahynuli přibližně před 220 až 210 tisíci lety.
Podle Lisy Westcott Wilkinsové z archeologické organizace DigVentures, která vedla vykopávky na „mamutím hřbitově“, je nález kostí mamutů v dnešní době vždy zajímavý. Dvojnásob to platí pro tak staré pozůstatky mamutů, v tak dobrém stavu, které navíc náležejí jen vzácně nalézanému druhu, tedy mamutu stepnímu.
Výjimečnost nálezu podtrhuje i fakt, že se nedaleko „mamutího hřbitova“ našly kamenné nástroje neandertálců, včetně pěstního klínu a škrabadel používaných k čištění čerstvých kůží. Zda je naši dávní příbuzní používali na mamuty ukáže až podrobná analýza. Badatelé očekávají, že by v takovém případě objevili stopy na mamutích kostech.
Stále zůstává otázkou, proč se našlo tolik mamutů na jednom místě a jakou roli, pokud vůbec, v tom hráli neandertálci. Mohlo jít o výjimečně úspěšný lov, ale i například o využití nalezených mršin. Na území dnešní Velké Británie v té době panovalo teplé podnebí, díky čemuž tam mohli žít mamuti i neandertálci. Teprve s příchodem dalšího ochlazení a nástupem doby ledové se neandertálci se přesunuli směrem na jih. Z jiných nalezišť ve světě víme, že neandertálci se občas vyskytovali v blízkosti velkých zvířat, jako jsou mamuti nebo sloni.
TIP: Proč mnohem častěji umírali v pastech mamutí samci než samice?
Objevy ze „hřbitova“ mamutů jsou ve Velké Británii populární. Mimo jiné je popisuje dokumentární snímek britské stanice BBC „Attenborough and the Mammoth Graveyard“ se Sirem Davidem Attenboroughem a evoluční biologem Benem Garrodem z britské University of East Anglia.
DigVentures, CC0 + Wikimedia Commons, Dmitry Bogdanov, CC BY 3.0
VědaV roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise Gubb, CC BY 4.0)
ZajímavostiNa celém světě existuje přibližně 7 000 různých jazyků. Jen v Evropě je jich okolo 200. (foto: Shutterstock)
VálkaCísař Karel I. provádí inspekci bosenského pluku na italské frontě. (foto: Wikimedia Commons, CC0)
HistorieMarie Habsburská (1505–1558), obraz německého malíře Hanse Maler zu Schwaze. (zdroj: Wikimedia Commons, CC0)
PřírodaPelikáni na jezeře Kerkini. V hladině se zrcadlí dvoutisícové vrcholy pohoří Belasica zahalené bělavými mračny. (foto: Vladimír Šoltys - se souhlasem k publikování)