Reklama


Proti proudu času: Kde se vzala kachlová kamna? A jak vznikly první krby?

15.03.2017 - Helena Plocková

Ohniště, kamna, krby i moderní radiátory… Všechny tyto vychytávky sloužily a slouží k vytápění našich obydlí. Jejich historie začala v době, kdy člověk zkrotil oheň

Kamna jako zdroj tepla -<p>Největší výhodou kachláčů bylo, že i po vyhasnutí ohně dokázaly udržet v místnosti teplo.</p>
Kamna jako zdroj tepla -

Největší výhodou kachláčů bylo, že i po vyhasnutí ohně dokázaly udržet v místnosti teplo.


Reklama

Plameny zažehnuté při bouřce uměli naši předkové využít už před 1,4 miliony lety. Rozdělat sami oheň ale zvládli až o milion let později. Od té doby bylo ohniště nebo jiný zdroj tepla součástí každého kmene a rodiny.

Hradní luxus

Podlahové topení, které znali Římané, bylo velmi náročné na spotřebu dřeva. Po zániku Západořímské říše (v roce 476) se proto přestalo používat. Evropané se vrátili zpět k otevřeným ohništím, která začali obestavovat kameny. Ohniště zprvu bývala uprostřed místnosti, časem se ale přesunula do rohů a ze tří stran kolem nich vyrostly kamenné stěny. Vznikly tak první krby. Oblíbené byly po celý středověk hlavně na hradech. Venkované měli spíš pícky z hlíny a kamení.

Kachlová nádhera

Už v 10. století se v západní Evropě začala rozvíjet i výroba kachlových kamen, které známe z pozdější doby i z českých zámků. Největší výhodou kachláčů bylo, že i po vyhasnutí ohně dokázaly udržet v místnosti teplo. Navíc bylo po problému s kouřem i otravným popelem a sazemi. Oheň byl prostě zavřený uvnitř. Na panských sídlech se kamna stavěla tak, aby se do nich přikládalo z chodby a honorace nebyla rušena. Do 18. století se jednoduchá kachlová kamna rozšířila i na venkov. 

Horké krabice

Revoluci ve vytápění přinesly až radiátory. Ten první si nechal patentovat pruský obchodník Franz Karlovič San Galli v roce 1857. Radiátorům se zprvu říkalo horké krabice a staly se velmi populárními, protože dokázaly skvěle vytopit celé místnosti. Radiátory byly nejprve naplněné horkou parou, která se do nich přiváděla trubkami z jednoho velkého kotle. Páru později nahradila horká voda. Díky radiátorům tak vznikl systém ústředního topení používaný dodnes.

  • Zdroj textu: Časostroj 9/2015
  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mrazivá katastrofa  

O konci dinosaurů a jejich současníků po dopadu obří planetky na Zemi máme již mnoho důkazů. Také loni spatřilo světlo světa několik vědeckých prací, jež se zajímavému fenoménu věnují. S využitím zpřesněných počítačových modelů pro množství vyvržené hmoty po nárazu tělesa a následný vývoj klimatu vědci například zjistili, že se průměrná globální teplota snížila o neuvěřitelných 26 °C, a to na 3–16 let. Teplomilní dinosauři a mnozí jejich pozemští souputníci tak jednoduše nemohli přežít. Do atmosféry se také dostalo ohromné množství plynů – podle zatím nejpřesnějších odhadů asi 325 gigatun síry a 425 gigatun oxidu uhličitého – a celkově měla exploze energii výbuchu 300 milionů atomových bomb. Saze a prach pak zatemnily oblohu na celé měsíce či roky.

Zajímavosti

Dnešní trendy odkazují k praktičnosti a minimalismu ve zdobení

Historie
Vesmír

Nově nalezený chameleon z Madagaskaru

Věda

Kopytníky patří mezi nejproslulejší léčiva středověku. Celá rostlina kořeněně voní a její chuť se podobá pepři či zázvoru.

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907