Brutální bitvy v horách: Vědci našli důkazy násilí z doby bronzové vysoko v Pyrenejích
Vysoko v katalánských Pyrenejích odkryli archeologové hrobku plnou stop po dávném násilí – včetně žebra s pazourkovým šípem, který přeživší nosil v těle až do své smrti.
V jeskyni Roc de les Orenetes v katalánských Pyrenejích bylo objeveno pohřebiště z rané doby bronzové. Od roku 2019 tam probíhají vykopávky, během nichž archeologové pod vedením Carlose Tornery z barcelonské univerzity nalezli více než tisícovku lidských kostí. Podle radiokarbonového datování pocházejí tyto kosti z doby před 4 500 až 4 100 lety.
Tornero a jeho kolegové nedávno analyzovali nálezy z let 2019 až 2021. Podle nich bylo v Roc de les Orenetes pohřbeno nejméně 51 lidí různého věku a pohlaví. Ze stop na kostech vyplývá, že nejméně šest z nich prošlo těsně před smrtí bojem, v němž utrpěli zranění, převážně v horní části těla. Šlo o zranění způsobená různými zbraněmi, včetně řezných ran, zlomenin a dokonce i amputace předloktí. Výsledky analýz před časem uveřejnil odborný časopis American Journal of Biological Anthropology.
Podle vědců jde o doklady bojů v nejvyšší nadmořské výšce z celých Pyrenejí, konkrétně 1 836 metrů nad mořem. Ukazuje se, že počátkem doby bronzové zde probíhaly střety, které končily vážnými zraněními i smrtí, dokonce i v tak drsných horských podmínkách jako je jeskyně Roc de les Orenetes.
Mezi nejpozoruhodnější zdejší nálezy patří žebro propíchnuté pazourkovým hrotem šípu. Rentgenová analýza ukázala, že kost se kolem zranění hojila, což znamená, že zásah do zad nebyl smrtelný a zasažený člověk s hrotem v těle žil možná ještě roky. Žebro nyní další analýzy – mikrotomografie, chemické testy a DNA rozbory – které mohou osvětlit nejen příběh onoho přeživšího, ale i každodenní život, konflikty a zdraví dávné komunity z doby rané bronzové.
