Budiž Big Ben: Jak se zrodil symbol Londýna

03.06.2019 - Tomáš Konečný

Velké symboly často vznikají souhrou nešťastných okolností nebo prostého amatérismu. Budova britského parlamentu a její hodinová věž jsou toho dokonalým příkladem

<p>Původní podoba Westminsterského paláce, sídla britského parlamentu, před požárem z roku 1834.</p>

Původní podoba Westminsterského paláce, sídla britského parlamentu, před požárem z roku 1834.


Reklama

Za nejslavnější symbol Británie, hodinovou věž sídla parlamentu, do značné míry vděčíme dvěma případům ne právě kvalitně odvedené práce: K prvnímu došlo 16. října 1834, když byli dva místní zřízenci pověřeni spálit staré dřevěné destičky, které kdysi sloužily soudcům k zapisování poznámek. Muži se ovšem s úkolem příliš nepárali a pece naložili pořádně. 

Jenže komíny toho roku ještě neprošly pravidelnou údržbou a následně se v nich vznítily saze. V budově, která neměla žádnou protipožární ochranu, se oheň bleskově rozšířil. Podařilo se tak zachránit pouze část nejstaršího středověkého křídla, někdejší kancléřský soud ve Westminster Hall.

Národní vzepětí

Obnova komplexu představovala chvíli národního vzepětí, jež se spojovala s počátkem nové, zlaté doby. O pět let dřív proběhla parlamentní reforma a znásobila počet voličů tím, že jejich řady rozšířila o střední třídu. Nový parlament měl proto odrážet domnělý návrat ke svobodným středověkým časům a nezbytnou inspirací pro jeho vzhled se staly gotické katedrály a hrady. 

Zakázku na stavbu obdržel architekt Charles Barry a jako vrchního designéra najal francouzského katolického emigranta Augusta Pugina. Ten pak sídlu britského parlamentu vtiskl jeho zdobnou podobu a založil nový stavební styl, novogotiku. 

Neplánovaný obr

Nadcházející věk měla symbolizovat přístavba, s níž původní plán nepočítal, ale kterou si Pugin vysnil jako odkaz na anglické katedrály – tedy vysoká hodinová věž. Coby manifestace britské sebedůvěry měla propojit středověkou tradici s moderními průmyslovými úspěchy, a proto byly na její vrchol umístěny dva doklady velikosti země: Prvním jsou dodnes největší a nejpřesnější veřejné hodiny na světě, jejichž odchylka od astronomického času nečiní víc než vteřinu denně.

TIP: Všichni na Petřín! Co stálo za vznikem nejslavnější české rozhledny?

V hodinové věži pak našel místo největší činný zvon své doby, vážící 13,5 tuny. Jméno získal po poslanci siru Benjaminu Hallovi, který předsedal výboru dohlížejícímu na stavbu a jemuž se pro jeho tloušťku přezdívalo „Big Ben“. Obrovský zvon ovšem nevydržel údery kladiva a měsíc po spuštění praskl. Ačkoliv se dutina dočkala vyztužení a stroj opravy, rezonance Big Benu se narušila: Získal tak charakteristický nakřáplý zvuk, který ještě podtrhl jedinečnost stavby. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Útok na Pearl Harbor byl překvapivý úder japonského císařského námořnictva proti námořní základně Spojených států amerických v Pearl Harboru na Havajských ostrovech v neděli ráno 7. prosince 1941 (8. prosince v Japonsku).

Válka

Planeta obíhá kolem žhavého odhaleného jádra hvězdy podobné Slunci v malé vzdálenosti a její atmosféra je neustále rozrušována silným ultrafialovým zářením. Uvolněný plyn se formuje do disku kolem hvězdy a nakonec dopadá na povrch bílého trpaslíka.

Vesmír

Král ptáků přilétá 

Kategorie: Chování – ptáci
Autor: Audun Rikardsen, Norsko
Název: Přistání orla

Snímek z bezprostřední blízkosti mohl Nor Audun Rikardsen pořídit jen díky tomu, že nedaleko svého domu umístil na starou větev fotopast a naučil tam dravce sedat s využitím nastražené mršiny. Trvalo tři roky, než se mu podařilo zachytit dokonalý obraz. 

Zajímavosti

BolaWrap sváže člověka do vzdálenosti až 7,6 metru

Věda

Hadice na mořské houbě

Hadice (Ophiuroidea) patří mezi ostnokožce (Echinodermata). Tito mořští živočichové se živí detritem a nejčastěji mají velikost kolem tří centimetrů. Existují ovšem i druhy dorůstající až 60 cm. Sexuálně dospívají ve dvou letech života a dožívají se pěti let. Můžete na ně narazit ve všech mořích světa až do hloubek šesti kilometrů. Některé druhy dokáží tolerovat i brakickou vodu. Stejně jako příbuzné hvězdice mají úžasnou schopnost regenerace.

Příroda

Vilém II. Pruský (vpravo) měl k hraběti Eulenburgovi velmi blízký vztah.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907