Všichni na Petřín! Co stálo za vznikem nejslavnější české rozhledny?

24.03.2018 - Andrea Poláčková

V srpnu 1889 uspořádal Klub českých turistů svou první zahraniční cestu. Vedla na světovou výstavu do Paříže, jejíž největší atrakcí se stala Eiffelova věž. Česká výprava byla novým divem světa uchvácena...

Petřínská rozhledna -<p>Petřínská věž ve své nadmořské výšce měla „strčit do kapsy“ i samotnou Eiffelovku</p>
Petřínská rozhledna -

Petřínská věž ve své nadmořské výšce měla „strčit do kapsy“ i samotnou Eiffelovku


Reklama

Ještě než se čeští výletníci vrátili zpět, měl komitét načrtnut hrubý projekt pražské rozhledny, kterou jaksi samozřejmě umístil na Petřín. Protože myšlenka rozhledny byla v Praze nadšeně přijata, začala se takřka vzápětí řešit otázka, jak k ní přivábit zájemce, aby se její provoz rentoval. Tak k vyhlídkové věži přibyl i projekt lanové dráhy.

Vyšší než Eiffelovka

Na počátku zaměstnal iniciátory stavby problém, jak vysoká musí rozhledna být, „aby se vyhlídka z ní zvětšila měrou pozoruhodnou“ oproti dosavadním možnostem, a samozřejmě kolik bude stát. Vypracováním návrhu pověřili vrchního inženýra Pražské mostárny, filiálky První českomoravské továrny na stroje, Františka Prášila. Ten vyčíslil náklady na šedesátimetrovou železnou věž na 32 000 zlatých, přičemž počítal s přízemní restaurací, pavilonem v prvním patře ve výšce 15 metrů a krytou kabinou v 55 metrech nad zemí.  

Z výsledku pečlivého horopisného měření vedeného báňským radou Janem Hrabákem vyplynulo, že z šedesátimetrové věže bude vyhlídka z Petřína podstatně rozšířena na všechny strany kromě šumavské, respektive že bude možné dohlédnout například až na Holý vrch za Žebrákem, Rač nad Mýtem, Kleť nad Českým Krumlovem, na malé Brdy, na Říp či Milešovku a na téměř všechny ostatní kopce Středohoří s pásem Krušných hor v pozadí, na Ještěd nebo krkonošský val se Sněžkou.

Výjimečnost plánované stavby potvrdil i inženýr Machulka, člen výboru Klubu českých turistů (KČT), který zpracoval srovnávací diagram navržené rozhledny na Petříně a dalších pražských bodů s Eiffelovou věží. Vyšlo z něj najevo, že petřínská věž „strčí do kapsy“ i samotnou Eiffelovku, byť má jen pětinu její výšky. Podle nynějších údajů totiž Eiffelovka sahá i s anténami asi 357 metrů nad moře, zatímco Petřínská rozhledna 378 metrů.

Husova věž?

Hnacím motorem podniku se stalo přání uskutečnit jej do Zemské jubilejní výstavy v létě 1891. V dubnu 1890 vzniklo Družstvo rozhledny na Petříně, které se mělo postarat především o financování obou petřínských projektů. Základem fondu se stalo přes tisíc zlatých, které KČT zůstaly jako zisk z pařížského výletu. Další finance měly zajistit podíly prodávané po 50 zlatých, které by se postupně splácely, a podnik měla zaštítit Živnostenská banka. Mezitím se výboru KČT podařilo získat podporu a záštitu města, jemuž stavby měly po umoření dluhu připadnout.

V pamětním listu pražským radním coby argument stálo, že „postavením rozhledny by se dala krása města, jmenovitě návštěva cizinců v Praze značně zvýšiti, a to nejenom na prospěch slávy města, nýbrž i hmotného zisku jeho obyvatelstva“. Vstříc projektu vyšel i kardinál, který souhlasil s výměnou pozemků pro trasu lanovky, vojenský erár zase povolil probourat hradby, aby kámen z lomů za Strahovskou branou, určený pro základy rozhledny, mohl být na stavbu dopravován přímo. 

Zbývalo nadchnout pro realizaci projektu širokou veřejnosti prostřednictvím tisku. Mnozí Pražané ho sice zpočátku pokládali za verneovskou fantazii, ale pak se začaly rodit i různé návrhy. Družstvo například dostalo tento pozoruhodný anonym: „Nadchnuli jste se pro Simili-Eifelovku v Praze. Máte překrásnou myšlénku, avšak málo peněz. – Máte povolené místo – sbor pro Husův pomník má zase peníze, avšak žádného místa. – Spojte se tedy se sborem Husovým, postavte sobě věž a vsaďte na ni sochu mistrovu. [...] potěší mne to, rodilého Pražana, když Husova socha se nebude krčiti na malém někde plácku v předměstí, anobrž panovati bude nad celou Prahou a jejím obzorem.“

Práce ve svižném tempu

Původně hodlal KČT postavit věž na hřebenu v ose dnešní Národní třídy a mostu Legií. Ukázalo se však, že ono místo je pro tak monumentální stavbu příliš úzké, a tak byla nakonec zvolena planina při kostele svatého Vavřince v nadmořské výšce 324 metrů. Tady byly 16. března 1891 zahájeny zemní práce a stavba základů. Plány mimo železné konstrukce vypracoval architekt Vratislav Pasovský, předseda Družstva. Samotnou konstrukci dodala a montovala Pražská mostárna podle návrhů už zmiňovaného Prášila a jeho kolegy Julia Součka, kteří při projektování využili zkušenosti s konstrukcemi příhradových těžních věží. Projekt prostudoval a „posvětil“ Augustin Salaba, profesor stavby strojů na České technice

Na začátku června stavba vyžadovala nejvíce rukou: 41 montérů, 9 tesařů a 52 dělníků. Pro svižné tempo pomocníci pod rozhlednou údajně nahřívali nýty k sesazování dílů a házeli je nahoru konstruktérům, kteří je zachycovali kleštěmi. Denně sem proudily davy diváků, aby sledovaly, jak rozhledna roste, a 2. července viděly zavlát na vrcholu rozhledny prapor. Po provedení řemeslnických prací, vybavení restaurantu a angažování hostinského Rolly byla věž 20. srpna 1891 slavnostně otevřena. Toho dne se celý Petřín oděl do českých zemských barev, tedy červené a bílé. 

Pro nedočkavé zájemce však byla věž zpřístupněna už o týden napřed a od 14. do 21. srpna zaznamenala 8 716 platících návštěvníků. KČT se o jejich lákání snažil, jak mohl. V zimě například zřídil před rozhlednou kluziště a v roce 1892 sem nechal přesunout i slavný pavilon s dioramatem bratří Liebscherů, k němuž rok nato přibylo populární zrcadlové bludiště. Drobná stavba, inspirovaná tvary gotické vyšehradské brány zvané Špička, původně stávala na výstavišti v Královské oboře v Bubenči. 

Osudy v moderní době

Dne 5. července 1938 došlo v petřínské rozhledně málem k tragédii. Kvůli závadě na elektroinstalaci vypukl odpoledne ve výtahové kabině požár, který zasáhl horní část věže. Asi stovce lidí uvnitř se ale naštěstí podařilo budovu bez úhony opustit. V srpnu už byla znovu v plném provozu.

TIP: Koně, pára, elektřina: Těžké počátky městské hromadné dopravy v Praze

Na začátku padesátých let byla věž vytipována jako vhodný objekt pro umístění televizního vysílače a v roce 1953 byl na vrchol skutečně umístěn anténní nástavec, který si ovšem vyžádal  odstranění kupole s korunou a likvidaci výtahu. Kvůli vysílači byla zrušena i restaurace v přízemí a vyhlídka v prvním patře. Teprve po dokončení televizní věže na Žižkově v roce 1992 byla rozhledna této funkce zbavena. Na přelomu tisíciletí prošla citlivou generální rekonstrukcí, která jí v maximální míře vrátila původní funkčnost a vzhled. Navíc se dnes z věže mohou rozhlédnout i invalidé. Jen tu korunu už jí nikdo nevrátil. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií: Wikipedie, Pixabay

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejen alkohol, ale také rozbujelá prostituce a hazardní hry dennodenně trápily počestné občany Ostravy.

Historie

Nejstarší zobrazení lovu na světě.

Věda

Řada hotelů po celém světě dodržuje letitou tradici neoznačování pokoje s číslem třináct, některé dokonce přeskakují třináctku i v označení pater.

Zajímavosti

Výtrysk prachu a kamení z planetky Bennu letos 6. ledna

Vesmír

Také ve Francii musely po odchodu mužů zastat práci na poli ženy.

Válka

Kaňon je až 27 kilometrů široký a přes půl kilometru hluboký.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907